Martin Šolc Boeken

Učebnice vznikla na základě přednášky Fyzika malých těles sluneční soustavy, konané na Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v letech 2005 až 2011. Je rozdělena do tří celků: první obecnější část se zabývá klasickou astronomií a nebeskou mechanikou. Druhá je věnována standardnímu modelu Slunce a vybraným procesům na planetách. Těžištěm knihy je část třetí, věnovaná vzniku planetárního systému, jednotlivým kategoriím malých těles a souvisejícím fyzikálním jevům. Autory byla poprvé připravena v roce 2013.

Světoznámý brněnský rodák Adolf Loos, jehož odkaz je živý dodnes, ovlivnil několik generací architektů. Když roku 1911 ohlásil svůj odchod z vídeňské Akademie výtvarných umění Otto Wagner, obrátili se jeho studenti na Adolfa Loose s přáním, aby se ucházel o uvolněné místo. Loos místo toho založil vlastní soukromou školu, otevřenou pro pravidelné i mimořádné posluchače. Někteří z těchto následovníků se později stali Loosovými blízkými spolupracovníky. Další byli ovlivněni teoretickými pracemi nebo realizacemi tohoto evropského humanisty a architekta. Na území dnešní České republiky se nachází množství staveb, které nezapřou svého inspirátora a učitele. Těmto, ale také nerealizovaným projektům, byla věnována výstava, jejíž katalog vychází v knižní podobě. Publikaci uvádí několik studií, které shrnují dosavadní výzkum v poznávání staveb Adolfa Loose i jeho následovníků na území Čech, Moravy a Slezska, mapují dějiny soukromé architektonické školy Adolfa Loose a zamýšlí se i nad vývojem a interpretací raumplanu. Zajímavostí je přetištění proslovu, který přednesl architekt Dušan Riedl při otevření první loosovské výstavy v roce 1964 a který se v rukopisné podobě dochoval v knihovně Metodického centra moderní architektury v Brně. Nejpodstatnější část knihy pak uvádí medailonky a popisy staveb architektů, kteří buď absolvovali školu vedenou Adolfem Loosem, nebo s ním přímo spolupracovali.

Výzkum kmenových buněk je jednou z nejslibnějších oblastí moderní biomedicíny. Pohled na výzkum kmenových buněk nemůže být kompletní bez propojení biologické, etické a právní perspektivy. Tato publikace je uceleným analytickým přehledem všech uvedených aspektů. Nejprve představuje biologické základy lékařského využití kmenových buněk a podstatu etické diskuse o přípustnosti daného výzkumu. Stěžejní část knihy je následně věnována relevantní právní úpravě. Analyzovány jsou příslušné mezinárodní dokumenty, ustanovení evropského práva a zejména české právo včetně norem ústavního práva, obecné právní úpravy klinických studií a zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách. Autor se rovněž zamýšlí nad spornými otázkami právní odpovědnosti za újmu vzniklou při provádění klinické studie nebo právní povahy lidských embryí in vitro. Kniha je určena nejen odborníkům v oblasti práva, medicíny, biologie a etiky, ale každému, kdo má o pojednávanou problematiku zájem. Klade si za cíl provázet čtenáře tématem tak, aby získal stěžejní informace o všech podstatných problémech a inspiraci pro jejich promýšlení.