Vladimír Just Volgorde van de boeken

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už tři desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro knihu upravil studie z let 1994–2013, jimiž se pokusil z rozmanitých stran nahlédnout do jeho podstaty. Soubor studií nás tak provází samotnými útrobami mýtu, vyprávěného z nejrůznějších aspektů, ale s jedním společným jmenovatelem: tím je scéna kontaktu a posléze kontraktu člověka se zlem. Právě tato scéna okamžitého zisku a do nedohledna odložené splatnosti, scéna, bez níž by žádný faustovský příběh nebyl faustovským příběhem, dala celému souboru souhrnný název, kterým autor zřetelně míří k dnešnímu čtení pradávného příběhu: Faust jako stav zadlužení. Toto aktualizované vydání je rozšířeno o jednu pozdější faustovskou studii z roku 2018, vzniklou po prvním vydání knihy a reflektující ideologické zkreslování Fausta v době normalizace.

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro knihu upravil studie z let 1994–2013, jimiž se pokusil z rozmanitých stran nahlédnout do jeho podstaty. Soubor studií nás tak provází samotnými útrobami mýtu, vyprávěného z nejrůznějších aspektů, ale s jedním společným jmenovatelem: tím je scéna kontaktu a posléze kontraktu člověka se zlem. Právě tato scéna okamžitého zisku a do nedohledna odložené splatnosti, scéna, bez níž by žádný faustovský příběh nebyl faustovským příběhem, dala celému souboru souhrnný název, kterým autor zřetelně míří k dnešnímu čtení pradávného příběhu: Faust jako stav zadlužení.

Známé i neznámé hry, přebásnění a texty o divadle. Publikace je věnovaná Hlávkově divadelní tvorbě. Ta byla jeho hlavním zájmem; napsal řadu původních her a osobitých autorských adaptací, z nichž některé byly divadelní událostí nejen ve své době, ale hrají se s úspěchem dodnes, jiné zatím zůstávají širší i odbornou veřejností neobjeveny. Kniha přináší mj. Hlávkovy hry Benátská maškaráda, Kavalír Páně a Paní Studánka, ukázky z jeho her Panama, Světáci a Jazzové varhany (dosud nepublikováno), z avantgardní revue Dona Kichotka, ale i průřez Hlávkovými novinovými články či rozhlasovými přednáškami o divadle. Výběr a uspořádání obsáhlého materiálu je prací prof. Vladimíra Justa, který je také autorem obsáhlé úvodní portrétní studie Smrt jako téma i osud. Hodnotí v ní skutečný, často nedoceňovaný význam M. Hlávky pro české drama a divadlo 20. století, pozornost věnuje také jeho spolupráci s jedním z největších českých režisérů Jiřím Frejkou. Knihu doplňuje bohatý fotografický materiál, bibliografie Hlávkova díla i ohlasů, připravená Fr. Knoppem. Skutečnou lahůdkou je samostatně neprodejná audio-vizuální příloha s výňatky z Hlávkových inscenací s Eduardem Kohoutem, Rudolfem Hrušínským, Karlem Högrem, Olgou Scheinpflugovou, Václavem Vydrou a dalšími herci naší přední scény.

Příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech Kniha teatrologa Vladimíra Justa (* 1946) Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech je přepracovanou a doplněnou prací, jež má nahradit dávno rozebranou publikaci Česká divadelní kultura v datech a souvislostech 1945–1989 z roku 1995. V jedinečné syntéze představuje nejen vývoj českého divadla mezi lety 1945–1989 ve čtyřech kapitolách zabývajících se vztahem divadla a revoluce, divadla a stalinismu, divadla a uvolnění ve „velkých šedesátých“ a divadla a „normalizace“, ale je ojedinělá i důsledně kontextovým výkladem: v obsáhlé, o tisíce údajů rozšířené Chronologii událostí, jejímž spoluautorem je divadelní bibliograf František Knopp (* 1946), postihuje v širokém záběru souvztažnost divadla a politických i kulturních událostí nejen domácích, ale i světových. Divadlo se tak stává klíčem k rozumění celé epoše a kniha je svým encyklopedických charakterem vynikajícím nástrojem pro kontextové zkoumání nejen role divadla v totalitním státě, ale i českých kulturních dějin druhé poloviny dvacátého století.

Karel Gott je nejen kulturním, ale i společenským fenoménem posledního půlstoletí. Od počátku šedesátách let byl nejen idolem statisíců příznivců, ale i významným reprezentantem ve světě a nepřehlédnutelným vývozním artiklem, proto se nelze divit, že ani on, přesněji řečeno právě on, se stal už v sedmdesátých letech středem pozornosti všemocné STB.

Autor v knize zachycuje některé veřejnosti nepřístupné oblasti Šumavy. Jedná se o oblast Vltavského luhu, hraniční chodník v oblasti od Poledníku po Plechý a především oblast Modravských slatí. Publikace obsahuje 200 černobílých fotografií.

Všichni je dobře známe – poletují kolem nás, valí se na nás, často je sami použijeme, ani nevíme jak: časované bomby, třešničky na dortu, drtivé většiny, mantinely, prizmata, pohody, tahy na branku, úlety, vlajkové lodi, špičky ledovců... Některé z nich původně snad i byly neotřelé a vtipné, omíláním se z nich však stalo smetí. V lepším případě jen zbytečné, ale jindy úmyslně zavádějící a lživé, předstírající zasvěcenost mluvčího a maskující manipulaci s myšlením posluchače a s jeho názory. Nechtějme Slovník řadit jednoznačně mezi jazykové příručky. Je to spíš soubor abecedně řazených esejů o jazyce a myšlení a o nebezpečném ovlivňování, kterému jsme hlavně ze stran médií všichni vystaveni. „Příručka, která by měla být každodenním poradcem a zdrojem varování nám všem – počínaje panem prezidentem a konče posledním houmlesákem! Kdo z nás se alespoň při půl tuctu hesel nechytí za nos?“

Padesát objektů známého sochaře Vladimíra Preclíka se prolíná s padesáti originálními texty Vladimíra Justa. Stejně jako Preclíkovy práce, které se v této knize objevují, nelze zaměnit s dílem kteréhokoliv jiného výtvarníka, autor textů, Vladimír Just i zde zůstává věrný svým hrám s nejrůznějšími jazykovými významy a posuny.

Knížka O fejetonu, s fejetonem přináší různé pohledy na tento žánr. Zaznamenává jak jeho dějinný vývoj, tak současnou podobu v tištěných médiích, v rozhlase i na internetu. Nejde jen o popis fejetonu jako druhu, většina tvůrců se svěřuje i s tím, co pro ně osobně ""podčárník"" znamená, proč a jak ho píší. Editoři Barbora Osvaldová a Radim Kopáč požádali o zamyšlení na čtyřicet autorů a autorek, zhruba polovina do sborníku přispěla. Jsou mezi nimi literární kritici, publicisté, spisovatelé, vědci i historici. Každý z nich pojal svůj text osobitě a originálně. Publikace tak může sloužit jako učebnice pro všechny, kteří chtějí nebo musejí tento žánr psát. Navíc jména autorů zaručují i potěšení z četby.

Další várka slovního smogu: paslova, pavazby, pamyšlenky., Academia, Praha 2005