Jindra Pavelkova Boeken

Výpravný sborník referátů z vědecké konference konané u příležitosti devíti set let Kladrubského kláštera v roce 2015 v Kladrubech. Sborník obsahuje historické, uměnovědné, archeologické i muzikologické příspěvky, jejichž úběžníkem je Kladrubský klášter ve středověku i raném novověku, klášterní areál po zrušení kláštera i další související témata.

Odborná publikace zaměřená na podporu vzdělávání v období novověku.

Katalog stejnojmenné výstavy přináší medailony na výstavě představených významných či zajímavých osobností moravského dějepisectví. Zájemce zde nalezne informace o čtyřech autorech z období, kdy bývalo ještě zcela obvyklé bez hlubšího zhodnocení pouze opisovat staré kroniky. Těmi jsou olomoucký biskup Jan Dubravius, Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Tomáš Pešina z Čechorodu a Jan Jiří Ignác Středovský. Další tři osobnosti z řad členů benediktinského kláštera v Rajhradě – Bonaventura Pitr, Alexius Habrich a Řehoř Volný – již představují počátky prvních pokusů o uplatnění moderních metod historické práce. Poslední a zároveň největší skupinu tvoří oficiální moravští archiváři a historiografové – Antonín Boček, Josef Chytil, Vincenc Brandl, Bertold Bretholz a Beda Dudík. Formát 15 x 15 cm; 38 stran

Bibliografický soupis přibližně 50 rukopisů převážně z 19. století pocházejících původně z knihovny Biskupského alumnátu v Brně.

První z plánovaných publikací byla vydána u příležitosti výstavy In omnibus glorificetur Deus v roce 2013. Jejich kapitoly se zabývají dějinami kláštera v posledních dvou stech letech, tedy za období 1813-2013. Na stránkách se dozvíte o katalogizaci knihovny, vzniku klášterního muzea a tiskárny, o vlivu Bedy Dudíka na archeologii, o životě Maura Kintera a v neposlední řadě též o dějinách kláštera v poválečném období.

Tradice rajhradského mecenátu a sběratelství má kořeny již ve středověku. Ve své nejranější fázi se omezovala především na oblast písemnictví a realizovala se jako objednávky či vlastní tvorba významných kodexů. Do dnešních dnů se nám dochovala např. v podobě benediktinského breviáře z poloviny 14. století. Vypovídají o ní také četné knižní odkazy předních moravských osobností. Tyto dary vlastně až do 2. poloviny 17. století tvořily jediný zásadní zdroj akvizice rajhradské historické knihovny. Až v době probošta Coelestina Arleta (1666-1683) začíná být knihovna doplňována i pravidelnými nákupy. Nebyl to ovšem pouze knihovní fond, který byl ve středu zájmu rajhradských benediktinů. Od 17. století se objevují i záliby v historických či přírodních vědách a s nimi spojené sběratelství. Rozvíjí se též mecenát v oblasti výtvarného umění a hudby.