Lucía Puenzo verdiept zich in thema's als identiteit en volwassenwording, waarbij ze zich vaak richt op de psychologische complexiteit van haar personages. Haar werken verkennen de grenzen tussen realiteit en illusie, met behulp van een suggestieve en sfeervolle stijl die lezers meeneemt naar de diepten van de menselijke ervaring. Puenzo onderzoekt ingewikkelde relaties en de innerlijke wereld van haar personages op een manier die zowel gevoelig als indringend is. Haar aanpak combineert filmische verteltechnieken met literaire diepgang, wat resulteert in verhalen die visueel rijk en emotioneel resonant zijn.
In "Die man nicht sieht" von Lucía Puenzo folgt die Geschichte einem Teenagerpärchen und einem kleinen Jungen, die als unsichtbare Einbrecher in Buenos Aires agieren. Sie werden in ein gefährliches Komplott verwickelt, während sie die Abgründe der privilegierten Gesellschaft erkunden. Ein spannender Roman über Außenseiter und ihre Herausforderungen.
Patagonie, rok 1960. Po útěku z rodného Německa se José usadil v Argentině, kde chce pokračovat v práci lékaře. V malé vesnici Chacharramendi se setkává s dívenkou Lilith, která ho okamžitě fascinuje, ale zároveň odpuzuje. Lilith má totiž růstovou vadu a neúměrnost jejích rysů představuje vše, co se José snaží z lidstva vyhladit. Ještě více ho však zaujme skutečnost, že její sourozenci jsou dokonalým příkladem árijské rasy: vysocí, silně stavění a spravedliví. Když José zjistí, že Lilithina matka je těhotná, neodolá touze do těhotenství zasahovat, a tak se vmanipuluje do přízně celé rodiny, a především mladé Lilith. José je totiž ve skutečnosti jeden z nejchladnokrevnějších vrahů v dějinách lidstva: Josef Mengele, nacistický lékař posedlý rasovou čistotou a proslulý prováděním hrůzných pokusů na lidech v Osvětimi.