Otto Gotsche Boeken

Symbolický název díla vyjadřuje přerod, kterým prošla po porážce nacismu německá vesnice a zároveň hluboké stopy, které ve vědomí lidí zanechalo 12 let Hitlerovy vlády. Úvodní retrospektivní kapitoly románu, umístěného do jedné z vesnic vých. Německa, podávají obraz hosp. a polit. vývoje a tříd. složení něm. venkova v l. 1914-1945. Dějovým motivem je boj o úplné zničení zbytků fašismu a militarismu, provedení konfiskace feudál.-junkerského a velkostatk. majetku a zabezpečení pozemkové reformy. Hrstka komunistů a antifašistů, která tuto práci řídila, musila zdolávat nesmírné překážky, především napravovat zásahy amer. okupační správy, která na vedoucí místa dosazovala býv. důstojníky SS, probouzet uvědomění vesnic. chudiny, zastrašené velkostatk. šlechtou a vesnic. boháči, a vyřešit problém přesídlenců z Polska a ČSR. Živým svědomím vesnice je v románě starý komunista, který prožil 12 let v koncentračním táboře a který soustřeďuje kolem sebe všechny pokrokové rolníky. Jeho prvním klidným dnem je slavnost zakončení parcelace, která je slibem, že "konečně vzniká Německo, jemuž je možno důvěřovat".

Autor na pozadí historických událostí v Německu v letech 1928-1945 vylíčil osudy hornické rodiny Brosowských.