Eva Lukas Boeken

Ein dreißigseitiger Erfahrungsbericht über ihr Jahr als Austauschschülerin in Italien war die Bedingung der Schuldirektorin für Julias erneuten Auslandsaufenthalt und die Versetzung in die elfte Klasse. Es sind neunzehn zunächst aufgezwungene Fragen, die Julia nach und nach einen umfassenden und fesselnden Bericht ihres letzten Jahres entlocken. Alles fängt an ihrem fünfzehnten Geburtstag und mit der Idee ihrer Mutter an, Julia für ein Jahr nach Italien zu schicken. Von hier an entwickelt sich eine turbulente, warmherzige und rührende Geschichte um die erste Liebe, Freundschaft, das Erwachsenwerden und die Beziehung zu den Menschen, die man liebt. Eine gelungene Mischung aus Coming-of-Age-Story und Liebesgeschichte.

Velká aristokratická sídla, hrady a zámky se zachovanými původními interiéry mohou ve zvlášť výjimečných případech umožnit do minulosti téměř vstoupit… Mezi aristokratickými sídly Čech a Moravy jsou zachovány zámky, jejichž interiéry, sály a apartmány si po mnoho staletí uchovávají původní výzdobu i části původního vybavení a sbírek. Dnes jsou tyto prostory hmotnými prameny, jež spolu se zachovanou ikonografií zobrazující historický interiér a s historickými písemnostmi, především inventáři, přinášejí více poznání o skutečné podobě aristokratických sídel různých období. Tato podoba měla v rozvržení místností a často i ve výzdobě a zařízení po staletí závazný charakter. Ikonografické prameny a historické inventáře dokládají všeobecné šíření uznávaných a obdivovaných pravidel vkusu a způsobu prezentace urozenosti, bohatství a majestátu prostřednictvím sídel v evropském aristokratickém prostředí. Majetkové soupisy zařízení dávají možnost nahlédnout i do obydlí služebnictva, pokojů zámeckých úředníků, nebo hospodářského zázemí zámku.

Informační publikace věnovaná architektuře zámku v Mnichově Hradišti, jeho interiérům a uměleckým sbírkám i památkám, jež se nacházejí ve městě Mnichovo Hradiště či v jeho okolí.

Autorky prezentují v širokých souvislostech dva pozdně renesanční soupisy vnitřního vybavení zámku Jindřichova Hradce, významné rezidence jednoho z předních českých šlechtických rodů této doby. Starší z nich vlastnoručně sepsala roku 1604 paní Kateřina Hradecká, rozená z Montfortu (1556–1631), vdova po Adamovi II. z Hradce (1549–1596), vladaři hradeckého domu a nejvyšším pražském purkrabí – zástupci habsburského panovníka Rudolfa II. v zemi. Tato vysoce urozená aristokratka a paní domu zachytila ve velmi specifické švábské němčině zámecké movitosti nejen v nebývalém rozsahu, ale i s osobitým úhlem pohledu a osobními poznámkami. Unikátní pramen přináší informace o podobě nejluxusnějších předmětů určených k reprezentaci i o předmětech určených pro každodenní užití, zlaté a stříbrné nádoby, baldachýny, výbavu loží, tapiserie, zlatem a stříbrem zdobené přehozy, orientální koberce, sedací nábytek, nádobí, svítidla, toaletní potřeby, obrazy či vybavení kaple. Roku 1638 dala zaznamenat movitosti zámku, tentokrát česky, také paní Alžběta Pragerová, zámecká komornice a strážkyně pokojů. Ve sbírkách státních zámků Jindřichův Hradec a Telč se některé z těchto památek nalézají až do dnešních dnů.

Katalog stejnojmenné výstavy Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty představuje výběr z dochovaných renesančních portrétů ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Medailonky věnované mnohým slavným rodům přibližují osobnosti české a moravské aristokracie doby renesance, protestantské i katolické, a jejich životních příběhy. České a moravské šlechtické rody připomínají heraldické a genealogické památky, archiválie, předměty uměleckého řemesla. Katalog s bohatou obrazovou dokumentací ukazuje vzácné portréty pánů z Hradce, Rožmberků, Smiřických, Šliků, Redernů, Lobkowiczů, Žerotínů, Dietrichsteinů a dalších rodin včetně několika rodů, které přenesly své starobylé portrétní galerie z ciziny do naší země v pozdějších staletích. Zastoupena jsou díla anonymní i díla slavných autorů – Jakoba Seiseneggera, Paola Veroneseho, Hanse von Aachena či Anthoniho Bayse. Nechybí ani nejstarší portrét legendární Perchty z Rožmberka, vytvořený na přání vzdálených potomků jejího rodu, portrét mladého Petra Voka z Rožmberka či portrét Jáchyma Ondřeje Šlika, popraveného roku 1621 na Staroměstském náměstí.

Stavebněhistorický průzkum je významným nástrojem nejen pro poznání architektonického dědictví v naší zemi, ale především pro praktickou rekonstrukci či úpravy objektů památkové hodnoty a historických staveb. Metodika definuje SHP, stanovuje postup při jeho provádění a podobu výsledného elaborátu SHP. Příručka je určena pro všechny zpracovatele stavebněhistorických průzkumů, pracovníky státní správy i samosprávy v oblasti památkové péče (na úrovni odborné i výkonné), pro projektanty, restaurátory a investory i vlastníky nemovitých kulturních památek, dále pro pedagogy a studenty v relevantních oborech vysokého školství, týkajících se nemovitého kulturního dědictví, a rovněž pro širší odbornou veřejnost.