Daniela Hodrova Boeken

Beeld van Praag waarin heden en verleden in elkaar overvloeien.

Daniela Hodrova shares her unique perception of Prague, through playful poetic prose, and by imaginatively blending historical and cultural motifs with autobiographical moments. A Kingdom of Souls is the first volume of this author's literary journey - an unusual quest for self, for one's place in life and in the world; a world that for Hodrova is embodied in Prague. Translated by Veronique Firkusny and Elena Sokol.

Alice returns from her death to act as witness and participant in Prague's tumultuous history from its foundation to 1989.

"French edition first published in Paris in 1991 as Visite privâee; Prague Czech edition published in Prague in 1992 as Méesto vidâim"--Title page verso.

Autorka sleduje význam místa a prostoru v literárních dílech, jejich ztvárnění a inspirační působení. Kniha obsahuje např. kapitoly Ráj, Idylické místo, Máchův tajemný prostor, Hora, Tajemný dům, Město, atd.

Literárně-teoretická studie věnovaná problematice románu, jeho folklórnímu původu a vývoji jednotlivých románových žánrů. Kniha shrnuje studie z půlstoletí autorovy tvůrčí aktivity, představující ucelený pohled na danou problematiku: Epos a román (o metodologii zkoumání románu), Promluva v románu, Z předhistorie románové promluvy, Čas a chronotop v románu (Studie z historické poetiky), Rabelais a Gogol (Umění slova a lidová smíchová kultura), Problém obsahu, materiálu a formy ve slovesné umělecké tvorbě.

Poetika literárního díla 20. století. Monumentální dílo z poetiky prózy 20. století. Detailní rozbor poetiky literárních děl (název, postava, kompozice atd.), doložený na stovkách děl světové literatury. Nepostradatelná příručka pro studenty literatury a všechny, kdo chtějí porozumět moderní světové próze. Rozsáhlá kniha pro všechny zájemce o literaturu 20. století představuje systematický a zevrubný výklad jednotlivých prvků a složek literárního díla počínaje jeho knižní a grafickou podobou, titulem, větou a motivem přes rámec, začátek a konec až po kompozici, postavu a poetiku syžetu a příběhu, jemuž je tu přiznána významná tvarově scelující funkce. Opírajíc se o analýzu mnoha děl z české i světové literatury nepředkládá přitom kniha čtenáři systém díla „"na dlani"“, ale proces jeho hledání. Z podstaty takového přístupu pak vyplývá, že samo dílo zde není pojímáno jako cosi hotového, jednou provždy daného, ale jako útvar, který se v různých literárních kontextech a teoretických a čtenářských interpretacích proměňuje. Kniha je prvním svazkem rozsáhlého projektu oddělení teorie literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Kapitoly o dramatu do něj napsaly režisérka Nina Vangeli (* 1946) a literární kritička Lenka Jungmannová (* 1967).

Důmyslně koncipovaný román formou obrazů vyjadřuje pocit neustálého prolínání děje, času a proměnlivosti lidského života. Příběhy postav se neustále proměňují, hrdinové prožívají své trápení, touhy, lásky. Součást volné trilogie Trýznivé město.

V textu významné české spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové je město zkoumáno jako charakteristický způsob existence a prožívání světa, nikoli pouze jako téma literárních děl. První část, Čtení a psaní města, se zaměřuje na specifika „textu“ města a způsoby jeho „psaní“, přičemž kapitola Město v síti textů analyzuje dynamiku města a jeho obrazů v textových sítích, zejména pražském (kon)textu. Druhá část, Chůze městem, se věnuje toposům spojeným s chůzí, což je klíčový způsob interakce s městem, a zkoumá postavy chodců, včetně mytických a zavržených. Třetí část, Obývání města, se na základě analýzy různých metafor města (např. město-podsvětí) snaží vykreslit archetypální pojetí města jako dynamického subjektu, který je hluboce propojen s obyvateli, jež jej „čtou“ a „píšou“ svou existencí. Město se tak ukazuje jako cítící celek, nikoli inertní hmota. Subjektivní aspekt města se odráží i ve stylu textu, který je doplněn autorčinými fotografiemi městských skulptur a ukázkami ze světové literatury.

Soubor studií tzv. „pražské tematologické školy“ se zabývá výraznými místy literatury 19. a 20. století (hrad, chaloupka, hospoda, škola a prostor výchovy, vězení, chrám a prostor víry, továrna, věž, pokoj) v české literatuře, kterou však konfrontují se světovým literárním kontextem. Stati autorů Daniely Hodrové, Zdeňka Hrbaty, Marie Kubínové a Vladimíra Macury, kteří se zabývají literární topologií, tj. zkoumáním konkrétního prostoru v literatuře, jsou inspirativní nejen pro poznání naší minulosti a přítomnosti, ale i pro další obory – především filosofii a výtvarné umění. ... celý text