Jiří Hanuš Volgorde van de boeken (chronologisch)

Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Jaké jsou přednosti a nedostatky národního státu? Proč je nebezpečné náboženství, zejména islámský radikalismus? Jak lze charakterizovat Západ a proč je tolik nenáviděn? Jak se mění chápání českých dějin ve víru současných geopolitických událostí? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jejich rozhovor se týká zásadních politických, ekonomických a kulturních změn, jimiž procházíme. Nemůžeme již tvrdit, že žijeme v nějakém bezčasí – jsme dnes svědky událostí, pro jejichž pochopení potřebujeme novou orientaci v české, středoevropské i světové historii.

Další svazek edice Munice, v pořadí osmý, má široký tematický rozptyl. Zamýšlí se nad člověkem zasazeným do struktur času a prostoru, konfrontuje ho s proměňujícími se hodnotami, společenskými institucemi, náboženstvím, přírodou i chápáním budoucnosti. Důrazem na kulturněhistorické souvislosti nabízí současné fragmentarizované západní společnosti jednotný rámec.

Kniha není vyprávěním pouze muzikologickým, ale plnokrevným svědectvím moudrého muže neomylného citu, mimořádně vnímavého, jenž užívá života a k okolnímu světu přistupuje se snahou porozumět všem zdánlivým či skutečným paradoxům uplynulého století. Na otázky Jiřího Hanuše o Leoši Janáčkovi, o české hudbě a o rodící se české identitě odpovídá Miloš Štědroň poutavě a stěží napodobitelným způsobem. Jeho myšlenky mají spád, jsou řazeny v rychlém sledu za sebou, jako by byly zachyceny bezděčně při soukromém rozhovoru. Tím je překlenut prostor mezi odborným jazykem a jazykem běžného života.

Билли просыпается и обнаруживает, что находится в тюремной камере. Ему сообщают, что он обвиняется в изнасиловании и ограблении. Билли потрясен: он ничего этого не делал! Последнее, что он помнит,- это как хотел броситься вниз с крыши здания школы. Ему говорят, что с тех пор прошло семь лет. Билли в ужасе: у него опять украли кусок жизни! Его спрашивают: что значит "украли кусок жизни"? И почему "опять"? Выходит, такое случается с ним не впервые? Но Билли не может ответить, потому что Билли ушел... Перу Дэниела Киза принадлежит одно из культовых произведений конца XX века - роман "Цветы для Элджернона". "Таинственная история Билли Миллигана" не менее потрясающа и проникновенна.

Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly. Dospívají přitom k mnohdy překvapivým závěrům. Kniha dokládá mezioborovou spolupráci historika a politologa.

On a farm outside Pretoria, the Swarts are gathering for Ma's funeral. The younger generation, Anton and Amor, detest everything the family stand for - not least their treatment of the Black woman who has worked for them her whole life. Salome was to be given her own house, her own land ... yet somehow, that vow is carefully ignored. As each decade passes, and the family assemble again, one question hovers over them. Can you ever escape the repercussions of a broken promise?

Kolekce devatenácti esejů z pera významných historiků dokládá rozmanitost vědeckých přístupů. Jejich práce s historickými prameny, základními kameny bádání, je kombinována s etickým i estetickým rozhodováním, které tvoří nezpochybnitelnou součást jejich tvorby. Ta je často překvapující – nejen pro čtenáře, ale pro ně samotné. Představuje totiž velké intelektuální dobrodružství. Nemohou si vymýšlet prameny, nemohou si stanovit svévolná pravidla, zápletky a rozuzlení, jako to může udělat romanopisec. Mohou však napsat vědecké dílo, které je výsledkem tvůrčího přístupu.

Město je protnutím časoprostoru, přeplněné symboly, které odrážejí historii a paměť na státní, regionální i lokální úrovni. Jako místo setkávání lidí je jeho symbolika oživována významnými událostmi, městskými dny, tradičními jarmarky, uměleckými výstavami a pomníky slavným rodákům. Současnost přináší i kreativnější slavnosti, které však stále vycházejí z antropologických konstant. Publikace nabízí podněty z oblasti religionistiky, historie a uměleckohistorie, mapující symboliku městské kultury v historickém kontextu. Tři příspěvky se zaměřují na Brno a jeho symbolickou tvář, což odráží původ publikace jako výstupu z kurzu na Masarykově univerzitě. Čtenáři budou překvapeni množstvím symbolických předmětů a jednání, které lze nalézt v městských stavbách, institucích a lidských vztazích. Obsah zahrnuje příspěvky od různých autorů, které se věnují tématům jako anonymita, město Jeruzalém, velkomoravská hradiska, historie Brna a osudy výtvarných umělců za totality.

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.

The story unfolds with a parent's worst nightmare when a stepdaughter mysteriously disappears from the backyard pool. As the protagonist grapples with the shocking realization that Mia is gone, questions of safety and trust arise. The open back gate and her abandoned towel heighten the tension, leaving the reader to ponder the chilling possibilities of who might have taken the child and why. The narrative promises a gripping exploration of fear, loss, and the desperate search for answers.

The sequel to the bestselling and highly acclaimed The House of God Years after the events of The House of God, the Fat Man has been given leadership over a new Future of Medicine Clinic at what is now only Man's 4th Best Hospital, and has persuaded Dr. Roy Basch and some of his intern cohorts to join him to teach a new generation of interns and residents. In a medical landscape dominated by computer screens and corrupted by money, they have one goal: to make medicine humane again. What follows is a mesmerizing, heartbreaking, and hilarious exploration of how the health-care industry, and especially doctors, have evolved over the past thirty years.

Průvodce po naučné cyklostezce "Po stopách války roku 1866 na Hořicku" představuje dalšího ze série průvodců, které Komitét 1866 vydává a které přinášejí mírně upravenou podobu jednotlivých tabulí naučných stezek. V tomto případě se jedná o naučnou cyklostezku, která mapuje válečné události roku 1866 v širším okolí Hořic,tedy mezi bojišti u Jičína a Hradce Králové. Text je doplněn pestrými obrazovými přílohami.

Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury. Publikace si klade za cíl kulturní analýzu univerzitního prostředí, přičemž jejím hlavním analytickým nástrojem je pojem „mýtus“. Autoři chápou mýtus jako kulturní jev spojující současnost akademické sféry s minulostí a jako archetyp ve smyslu psychologie Carla Gustava Junga. Mýtus je podle autorů pevně vázán na symboly, rituály, hierarchické znaky a tradice nejrůznějšího druhu. Kniha představuje americkému a západoevropskému čtenáři univerzitní kulturu vlastní tzv. humboldtovskému okruhu akademické tradice, přičemž v centru pozornosti stojí prostředí českého vysokého školství ve srovnání se situací v Německu, Polsku, Rakousku a dalších zemích. Významným aspektem je proto charakteristika středoevropských univerzit, které prošly ve 20. století diskontinuitním vývojem. Specifikem knihy je preference náhledu akademické kultury převážně z pozice ne- metropolitních vysokých škol vzniklých v 19. a 20. století. Autoři pojali svou knihu historicky, ale nebrání se významným aktualizacím. Zajímá je zejména rozpor mezi humboldtovským ideálem a „akademickým kapitalismem“, hledání univerzitní jednoty v rámci diverzifikačních tlaků, tendence k oslabování univerzitních svobod a různé podoby univerzitní samosprávy. Autoři se pokouší svou publikací vyvolat debatu nejen v historických kruzích, ale také u zájemců napříč univerzitní komunitou.

Kniha přináší první důkladnou interpretaci díla a myšlení Ria Preisnera (1925–2007), českého konzervativního myslitele, filozofa, básníka a teatrologa. Preisner se zapsal do české kultury jako autor sedmi básnických sbírek, knihy o totalitarismu, analýzy americké politiky a kultury, úvah o českých dějinách, analýzy filozofie a svými překlady, zejména románů Hermanna Brocha. Po celý život kritizoval komunistickou moc a zdůrazňoval význam křesťanství v osobním i společenském životě. Autor monografie se pustil do podrobného rozboru Preisnerových knih, esejů a rozhovorů na pozadí jeho dramatického života a turbulentní doby. Využil archivní zdroje z Preisnerovy pozůstalosti a dalších míst, čímž přinesl nový pohled na jeho myšlení. Žánrově nejde o klasickou biografii, ale o výklad Preisnerovy pozice v kontextu československých a českých dějin 20. století, s širším středoevropským a euroamerickým záběrem. Tato monografie se stane důležitým dílem pro každého, kdo se zajímá o české 20. století.

Ariana Neumann, narozená v sedmdesátých letech ve Venezuele, vypráví příběh své rodiny, zejména svého otce, úspěšného průmyslníka. V dětství pro ni byl symbolem síly, avšak trpěl nočními můrami a tajemstvím své minulosti. Otec nikdy neprozradil, co prožil, dokud Ariana nenalezla starý doklad s jeho fotografií a neznámým jménem. Toto odhalení ji vedlo k dalšímu pátrání, které začalo po jeho smrti v roce 2001, kdy zdědila krabici s válečnými dokumenty. Ariana objevila šokující pravdu o otcově osudu, jeho útěku z nacisty okupované Prahy pod falešnou identitou, čímž se vyhnul transportu do Berlína. Po dvou letech se vrátil do Prahy, kde se snažil obnovit rodinnou továrnu po tragédiích, které postihly jeho rodinu. Po únoru 1948 se opět ocitl v nebezpečné situaci a emigroval do Venezuely, kde se znovu oženil, avšak nikdy neprozradil své skutečné jméno ani minulost své rodiny. Tento hluboký příběh se zaměřuje na přežití, identitu, paměť a ztráty, a je doplněn obrazovým materiálem z otcovské pozůstalosti. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Nadační fond obětem holokaustu.

Kniha nabízí čtenáři exkurzi do Evropy předminulého století, do doby, kdy se rodila evropská modernita. Autoři rozborem politiky, kultury, náboženství i dalších fenoménů 19. století ukazují, jak mnoho z našeho uvažování je ovlivněno dobou, v níž se Evropa stala dominantním kontinentem. Tehdejší vývoj a ideje se staly základem pro budování institucí a organizací, které dosud ovlivňují náš každodenní život, naše představy a chování. Kniha je unikátní především tím, že ji sepsali společně profesor historie (Jiří Hanuš) a profesor politologie (Vít Hloušek). V dialogu historie a společenských věd se zde čtenáři nabízí nejen bohatý zdroj informací, ale i klíč k pochopení tehdejší doby a jejích stále aktuálních přesahů. Je určena nejen studentům obou oborů, ale každému, kdo se potřebuje orientovat v procesech a jevech, které spoluutvářely naši současnou politiku a společnost.

Prostřednictvím takzvaných „mýtů“ se autoři pokusili odkrýt několik problémů univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí a zvláště pak pro prostředí české. Cílem historického bádání na poli univerzitní kultury je poukázat na kontinuitu i diskontinuitu vývoje univerzit, a to od jejich středověkých počátků až po současnost. Autoři proti sobě staví obraz starých středověkých univerzit a mýtů kolem nich a reálné fungování dnešních vysokých škol. Připomínají, jak bylo chápáno univerzitní vzdělávání právě ve středověku nebo v 19. století a ptají se například na to, zda dnes vlivy z politiky a ekonomiky nepronikly na školy natolik, že proměnily jejich vnitřní strukturu i cíle.

Unikátna publikácia vás prevedie životom slávneho amerického spisovateľa Ernesta Hemingwaya prostredníctvom dokumentov, fotografií a artefaktov, ktoré po sebe zanechal a ktoré sa stali zbierkovými predmetmi vďaka jeho synovi a vnukovi. Pre mnohých je Hemingway skôr mýtus než človek z mäsa a kostí. Bol vojakom, športovcom, vášnivým milencom a vynikajúcim spisovateľom, no aký bol jeho ozajstný život? Ako vyzeral ako usmiate dieťa či mladý muž v uniforme? Čo písal v osobných listoch a čo si poznamenával na cestovných lístkoch? Kniha odpovedá na tieto a ďalšie otázky, pričom zostavil ju správca Hemingwayovej pozostalosti Michael Katakis. Obsahuje predhovor jeho syna Patricka a doslov vnuka Seána, pričom rozpráva o živote velikána svetovej literatúry prostredníctvom predmetov, momentov a myšlienok, ktoré ho formovali. Ponúka vyše štyristo pôsobivých artefaktov, vrátane fotografií a úprimných listov, a vytvára doteraz nevídaný portrét geniálneho spisovateľa.

Graham was an he was meant to be an expert on the past. But there were aspects of it, he discovered, that couldn’t be subdued, that simply carried on, lively and painful, as if they were the present. He began to mind. He minded very much indeed. While those around him look on – with concern, with contempt, with amusement – Graham’s meticulous passion gradually begins to run out of control. Julian Barnes presents an unnerving version of sexual jealousy and shows it to be not just living, but reasonable, ordinary, funny, dangerous and consuming.

Rio Preisner (1925–2007) byl významný český básník, esejista, filozof a překladatel. Pocházel z úřednické rodiny a studoval na reálném gymnáziu v Mukačevě a později v Praze. Po maturitě pracoval jako dělník v ČKD Praha. V letech 1945–1950 studoval germanistiku na FF UK a poté sloužil v Pomocných technických praporech. Po vojenské službě učil němčinu a pracoval jako překladatel. V roce 1968 emigroval do USA, kde se stal profesorem germanistiky na Pennsylvania State University. Preisner se zapsal do české kultury jako autor sedmi básnických sbírek, analýz totalitarismu, americké politiky a filozofie, a mistrných překladů, zejména románů Hermanna Brocha. Byl známý jako kritik komunistického režimu a zdůrazňoval význam křesťanství v životě a společnosti. Publikace obsahuje příspěvky českých historiků, politologů a literárních historiků, které vznikly na konferenci na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v roce 2017. Součástí jsou také méně známá nebo dosud nepublikovaná Preisnerova díla.

Kniha autorského kolektivu sestávajícího z tuzemských i zahraničních badatelů a badatelek je věnována dobovým koncepcím nového člověka, které se utvářely v souvislosti s projekty sociálního inženýrství v Evropě 20. století. Nový člověk představoval symbol, vzor a zároveň cíl mnoha myšlenkových hnutí a proudů, které chtěly radikálně transformovat společnost a zároveň dosáhnout vyššího stupně humanity. Dobové obrazy nových mužů a žen předkládaly optimistické vize krásné a šťastné budoucnosti a slibovaly brzké překonání všech stávajících obtíží. Současně byly koncipovány jako protipól starých, údajně překonaných ideálů. Jednotlivé kapitoly této kolektivní monografie se zaměřují na konkrétní podoby nového člověka v různých geografických a časových souřadnicích vymezeného rámce, ovšem nejvíce prostoru je vyhrazeno socialistickým a fašistickým sociálním experimentům.

Tato originální publikace představuje autory, kteří nepatří k jedné generaci a nemají stejnou exilovou zkušenost, ale spojuje je inspirativní vzpomínka na texty, na něž v minulosti narazili a které je výrazně ovlivnily. Ba co víc, které se staly průvodci jejich dalšího života, tedy „knihami jejich srdce“. Texty, jež jsou předmětem tohoto esejistického vzpomínání, nejsou výhradně exilové v tom smyslu, že by je napsali lidé, kteří většinou nedobrovolně opustili vlast. Jsou to publikace vydané exilovými nakladatelstvími, působícími mimo Československo v období 1948 až 1989, ať již byly napsány autory působícími doma nebo v zahraničí. Vzpomínky na význačné tituly jsou do jisté míry výrazem vděčnosti, neboť exilová nakladatelství a vydavatelství byla sice různá – v době svého trvání, ve svém obsahovém záběru i v kvalitě své produkce - každé z nich však odvedlo práci, jež zůstává obdivuhodná. Tento drobný výbor může být tedy chápán jako výraz poděkování těm, kteří se přičinili o to, aby exilové knihy v češtině vznikaly a aby se dostávaly ke čtenářům.

Classic Bradbury, this collection of tales presents 18 vivid visions of humankind's destiny, unfolding across a canvas of decorated skin. The imagery is as sharp as a tattooist's needle and as vibrant as the inks that stain the body. The stories are animated by breath and muscle, showcasing Bradbury's peerless storytelling. The collection features powerful and provocative scenes: the mournful cries of celestial travelers cast into the vastness of space, the gray dust settling over a forgotten outpost, and the pungent odor of Jupiter on a returning father's clothing. Living cities seek vengeance, technology stirs primal instincts, Martian invasions are thwarted by the good life, and dreams soar in junkyard rockets. This kaleidoscopic blend of magic, imagination, and truth is widely regarded as one of Bradbury's premier accomplishments, exhilarating as interplanetary travel, maddening as a walk in a million-year rain, and comforting as familiar rituals on the last night of the world. The tales breathe life into the fantastical, inviting readers to explore the depths of human experience through a richly imagined lens.

Rady a doporučení ke zlepšení zdravotního stavu při srdečních onemocněních.

Sborník z konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury ve spolupráci se Senátem PČR v listopadu 2016, která se věnovala dnes tolik diskutovanému tématu hodnot. Základní ideou setkání bylo představit hodnoty zejména v jejich vazbě na instituce, které je chrání, udržují a předávají dál. Kniha proto obsahuje příspěvky věnované jak veřejnému a politickému rozměru hodnot, tak i jednotlivým nositelům hodnot, jakými jsou například rodina, skautské hnutí, univerzita nebo zahraniční diaspora. Stranou nezůstala ani otázka po vztahu mezi hodnotami a křesťanskou etikou a spiritualitou.

Pod názvem Válka světů se skrývají eseje, úvahy a glosy, většinou publikované v časopise Kontexty, v Lidových novinách a na portálu Pravý břeh v letech 2013–2017. Autor se v nich věnuje literatuře, náboženství a politice, tedy svým koníčkům. V oblasti literární aktualizuje významné romány 19. a 20. století, v oblasti náboženské ironizuje nepochopení základních křesťanských hodnot, v oblasti politické obhajuje konzervativní a klasicky liberální pohled na člověka a svět. Život je podle něj slzavé údolí, do kterého však kanou i krůpěje Božího milosrdenství.

Autorský kolektiv sleduje proměny kněžské identity v moderní éře, orámované z jedné strany snahou o obnovu autority římskokatolické církve a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky. Publikaci tvoří biogra? e třinácti různě postavených kněží, kteří náleželi do několika generací. Jsou zde zastoupeni kněží ve světské pastoraci (Jan Pauly), biskupové (Jan Valerián Jirsík), řeholníci (Andreas Hamerle), teologové (Eduard Winter), politici (Bohumil Stašek) i básníci (Jakub Deml). Autory zajímá jak identita osobní (otázka sebepojetí kněze a jeho re? exe okolím), tak identita sociální (sounáležitost s farností, klérem či národem). Právě moderní doba v důsledku zrychlujících se změn společnosti generovala větší možnosti individuální volby.

František Chudoba, český anglista a literární historik, byl jedním z zakládajících profesorů Masarykovy univerzity. Narodil se 4. června 1878 v Dědicích a po maturitě na gymnáziu v Přerově studoval na lékařské fakultě v Praze, avšak nakonec dokončil filozofickou fakultu se zaměřením na český a německý jazyk. Pokračoval ve studiu v Lipsku, Berlíně a Oxfordu, kde se zamiloval do anglického prostředí, což ovlivnilo jeho další kariéru v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity působil až do své smrti v roce 1941 a aktivně se podílel na akademickém životě v moravské metropoli, včetně funkce děkana fakulty v letech 1927-1928. Chudoba se specializoval na renesanční a romantickou literaturu, jeho studie o Shakespearovi, Byronovi a dalších autorech jsou považovány za klasické. Byl uznáván jako pracovitý a svědomitý filolog a jeho novinové příspěvky, plné kulturního přehledu a vtipu, se objevovaly v Lidových novinách. Publikace Vědec a občan obsahuje studie od tří odborníků, které osvětlují Chudobovu akademickou tradici a jeho vztah k významným osobnostem, a přináší antologii jeho známějších i dosud nevydaných textů.

„Chci vrátit politice smysl!“ S tímto heslem vstoupil do české politiky profesor Petr Fiala. Jeho cílem není jen obnova Občanské demokratické strany a její návrat mezi rozhodující politické síly v naší zemi. Jde mu o vytrvalý zápas o zachovaní našich svobod, o kvalitu demokracie, o dobré podmínky pro podnikání a volný trh, o omezení byrokracie, která ubijí všechny aktivní lidi. Usiluje o reformu Evropské unie, hájí národní zájmy, brání západní hodnoty a vzdělanost. Součástí tohoto promyšleného a komplexního programu je boj s chaosem, populismem, sociálním inženýrstvím a všemi novými ideologiemi. Rozhovory s Petrem Fialou připravil renomovaný historik profesor Jiří Hanuš na základě dialogů uveřejňovaných v průběhu minulých měsíců na stránkách portálu Pravý břeh. Představují pohled do dílny politika, který reprezentuje novou naději v českém a evropském veřejném prostoru a který svým dílem a činy představuje návrat k étosu Listopadu 1989. Jeho vzdělání, jasná koncepce, osobní přesvědčení a vytrvalost z něj činí lídra české pravice.

Kniha vychází z tvůrčí dílny čtyř dlouholetých přátel, kteří již téměř čtvrt století vytvářejí konzervativně-liberální centrum a spojuje je i redakční práce v revue Kontexty. Společenství čtyř autorů, z nichž dnes působí jeden ve vysoké politice, dva na univerzitní půdě a jeden v občanském sektoru, popisuje problematické tendence naší a evropské politiky od „roku zázraků“ 1989 a analyzuje příčiny současné krize. V tematicky členěných kapitolách i závěrečném doporučení autoři nabízejí cestu k hodnotově ukotvenému a efektivnímu řešení nejpalčivějších problémů současnosti a formulují klíčové ideje, na nichž lze u nás obnovit autentickou pravicovou politiku – a vlastně i demokratickou politiku jako takovou, jež se dostává do krize. Publikaci lze číst i jako obsáhlou odpověď na nejrůznější zmatečné, povrchní a emocionální petice a výzvy, jež pravidelně produkují někteří čeští veřejní intelektuálové. Odtud i poněkud expresivní název Manifest čtyř.

The Pulitzer Prize–winning, internationally acclaimed author of American Pastoral delivers a fierce tragedy of sexual need and blindness. • "Roth's best.” —Newsweek A fiction-within-a-fiction, a labyrinthine edifice of funny, mournful, and harrowing meditations on the fatal impasse between a man and a woman, My Life as a Man is Roth's most blistering novel. At its heart lies the marriage of Peter and Maureen Tarnopol, a gifted young writer and the woman who wants to be his muse but who instead is his nemesis. Their union is based on fraud and shored up by moral blackmail, but it is so perversely durable that, long after Maureen's death, Peter is still trying—and failing—to write his way free of it. Out of desperate inventions and cauterizing truths, acts of weakness, tenderheartedness, and shocking cruelty, Philip Roth creates a work worthy of Strindberg.

Man Booker Prize for Fiction - 2016 Winner. Born in the 'agrarian ghetto' of Dickens - on the southern outskirts of Los Angeles - the narrator of The Sellout is raised by his single father, a controversial sociologist, and spends his childhood as the subject in racially charged psychological studies.

Dialoog tussen een overspelige man en vrouw, met als onderwerpen o.a. het verhulde antisemitisme van de Britse middenklasse en het spanningsveld tussen literaire schijn en werkelijkheid.

Šedesátá léta znamenala zemětřesení, které navždy proměnilo tvář moderní kultury. Jedním z jeho epicenter byl New York – a jednou z jeho vůdčích osobností byl Andy Warhol. V jeho studiu, legendární Factory, se pravidelně scházela společenská a kulturní smetánka té doby, od Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie Sedgwickovou či Boba Dylana. Kniha Popismus, již s Andym Warholem napsala jeho dlouholetá spolupracovnice a přítelkyně Pat Hackettová, je věrným a upřímným záznamem oné vzrušené doby a zároveň kaleidoskopem drbů, anekdotických historek i niterných zamyšlení, které ocení každý, koho zajímá pop-art, popkultura i šedesátá léta jako taková.

At the age of twenty-two, Ernest Hemingway wrote his first short story, "Up in Michigan." Seventeen years and forty-eight titles later, he was the undisputed master of the short-story form and the leading American man of letters. The Short Stories, introduced here with a revealing preface by the author, chronicles Hemingway's development as a writer, from his earliest attempts in the chapbook Three Stories and Ten Poems, published in Paris in 1923, to his more mature accomplishments in Winner Take Nothing. Originally published in 1938 along with The Fifth Column, this collection premiered "The Capital of the World" and "Old Man at the Bridge," which derive from Hemingway's experiences in Spain, as well as "The Short Happy Life of Francis Macomber" and "The Snows of Kilimanjaro," which figure among the finest of Hemingway's short fictions.

Pod názvem Historická kniha mého srdce vychází soubor textů věnovaných osobnostem historického řemesla, které inspirují současnost svým dílem. K esejům byli přizváni lidé z různých vědních oborů a českého kulturního života, přičemž volba byla svobodná, ale podmínkou byl žánr a osobní vztah k vybrané knize. Cílem publikace je upozornit na základ našeho poznávání sebe sama a světa, kde hraje významnou roli zážitek z četby historických děl. I profesionální historik bývá často motivován vzpomínkami na čtení z mládí, k němuž se vrací, i když ho hodnotí kriticky. Hluboký zájem o historické myšlení a smysl pro imaginaci jsou společnými rysy autorů, mezi nimiž jsou historici, filozofové, teologové, literární vědci a autoři krásné literatury. Mezioborovost je zde chápána jako přihlášení se k historiografické inspiraci, která umožňuje porozumění současnosti. Publikace má osobnější charakter, což podporuje zvolený žánr eseje. Rehabilitace eseje je součástí více než dvacetileté strategie Centra pro studium demokracie a kultury, jež autorům poskytuje možnosti neotřelého vyjádření a umožňuje čtenářům nahlédnout do jejich myšlení a tvůrčího procesu.

Roth zbavený pout není životopis – přestože obsahuje množství dosud neodhalených životopisných detailů a nepublikovaného materiálu –, ale zkoumání osobnosti velkého spisovatele skrze jeho dílo. Claudia Rothová Pierpontová, autorka a redaktorka prestižního časopisu New Yorker, zná Rotha déle než deset let. Její fundovaně postavená a poutavě napsaná kniha je plná Rothových vlastních postřehů, posbíraných během řady dlouhých rozhovorů, jež Roth jinak poskytuje zřídka. Čtenáři nahlédnou do zákulisí životního příběhu, který mnohým z nich změní pohled na tohoto velice kontroverzního a podnětného autora. Autorka líčí Rothovy rodiče a sourozence, jeho inspirační zdroje včetně zásadních vztahů s několika ženami, jeho kritiky, zachycuje jeho tvorbu v celé její šíři a vykresluje jeho přátelství s tak významnými spisovateli, jako byli Saul Below a John Updike. Předkládá čtenáři Rotha, jak pracuje i jak se baví. Roth zbavený pout je významné a vydařené dílo – vysoce čtivý příběh, který nám umožňuje sledovat složitou literární dráhu jednoho z nejvlivnějších autorů dvacátého a jednadvacátého století.

Ukrajinské události, vnitřní vývoj Ruska a konečně i politika takzvaného Západu byly motivacemi setkání o vztahu Ruska a Západu (a vice versa) v dějinách i současnosti, setkání, z něhož vznikl tento soubor textů. Přispěvatele zajímaly různé věci: jak vypadala ruská diplomatická poselstva v raném novověku, jaká byla tvářnost ruské politiky a kultury v 19. a 20. století, nakolik se ovlivňovaly různé evropské společnosti navzájem. Jistý leitmotiv všech dílčích otázek vytváří výraz (ne)porozumění v podtitulu publikace. Vyjadřuje zásadní problém soudobých kulturních dějin. Do jaké míry můžeme mluvit o „překladu“ kultur, o jejich vzájemném sdílení, o pochopení či naopak nepochopení základních společenských struktur navázaných jak na národní státy, tak na širší kulturní okruhy? Jak rozuměl a rozumí Západ Rusku a Rusko Západu, co vytváří podmínky tohoto dorozumění a co ho naopak deformuje? Uvedené otázky jsou ovšem jednotlivými texty pouze nastíněny, otevírají však prostor, který si bude i v blízké budoucnosti vyžadovat velmi přesné a historicky i politologicky poučené odpovědi.

V čem spočívá identita duchovních katolické církve? Lze vůbec hovořit o jedné identitě, nebo jde spíše o komplex dílčích identit spojených s institučními a ideovými aspekty církve? Je kněžská identita spíše individuální, nebo je v určitém společenství v konkrétní době obecně sdílená? Nakolik je pojetí kněžství historicky a kulturně podmíněné? Je možné identifikovat nějaké „kněžské generace“? Jaké obrazy kněžství můžeme nalézt v české literatuře a publicistice? Co o tématu kněžské identity vypovídají filmové postavy kněží? Na takovéto otázky se pokouší odpovědět kolektivní práce českých historiků, teologů a odborníků na literaturu, výtvarné umění a film. Kniha v jistém smyslu doplňuje aktuální sociologické studie z této dosud málo prozkoumané oblasti a nabízí zajímavé podněty nejen pro historiky a sociology, ale též pro samotné příslušníky zkoumané profesní skupiny.

Autoři této průkopnické práce pojímají antiklerikalismus jako součást modernizačních evropských procesů, provázejících budování evropských národních států a jejich politických institucí. Antiklerikalismus je v jejich očích součástí „ambivalence moderny“, která se vyznačuje střetem identit a proměnou životních orientací a mentalit. Autoři vymezují termín antiklerikalismus v kontextu duchovních a náboženských dějin 19. a 20. století, s důrazem na jeho dobové proměny v multinárodní a multikonfesní habsburské monarchii od roku 1867, resp. v období první republiky. Antiklerikalismus získával podobu kulturního boje, jenž se uplatňoval především v otázce školské a manželské politiky, resp. v otázce rituálů – smrti a pohřbívání. Vedle perspektivy celozemské, české a moravské, nazírané prostřednictvím zákonů a zákonných opatření, resp. prostřednictvím střetů mezi politickými programy jednotlivých stran, autoři zvolili i perspektivu mikrohistorickou (Brno, Kladno, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Polná, Žarošice, Lidečko, Mikulovice u Pardubic), jež ozřejmuje, jak se antiklerikální nálady a postoje uplatňovaly během každodenního náboženského, politického a společenského života.

K letošním kulatým výročím, která vzbuzují pozornost celé naší veřejnosti, patří 600 let od upálení Jana Husa. V našich dějinách nenajdeme mnoho osobností, které by nám zanechaly tak naléhavé poselství názorové pevnosti a síly bránit svou pravdu bez ohledu na nepřátelství a odpor mocných tohoto světa a podstoupit za tuto pravdu i oběť nejvyšší. Institut Václava Klause vzpomíná na Jana Husa tímto sborníkem.

Like a latter-day Gregor Samsa, Professor David Kepesh wakes up one morning to find that he has been transformed. But where Kafka's protagonist turned into a giant beetle, the narrator of this fantasy has become a 155-pound female breast. What follows is a funny exploration of the implications of metamorphosis.

Tato knížka vznikla na základě kolokvia o tématu nostalgie, které uspořádal Historický ústav FF MU ve spolupráci s CDK koncem roku 2013 v Brně. Je originálním pokusem o tematizování této lidské emoce, která hraje v dějinách větší úlohu, než se většinou předpokládá. Jednotliví autoři pojednávají o různých projevech nostalgie v českých, evropských a amerických souvislostech a zamýšlejí se nad významem nostalgie v životě jednotlivců i celých společností. Kniha je určena především zájemcům o kulturní dějiny a moderní historii.

Člověk - prostor - transcendence / Tato kniha nabízí zamyšlení nad vztahem mezi člověkem, prostorem a transcendencí. Z různých perspektiv a na odlišných příkladech ukazuje, jak člověk vnímá posvátné v rámci své zkušenosti specifického prostoru. Autoři jednotlivých příspěvků reprezentují rozličné obory – přírodovědu, teologii, religionistiku, historii, teorii umění, filmu a architektury – mnozí však překračují obvyklý diskurs své disciplíny a podávají také osobní pohled, založený na introspekci a reflektované existenciální zkušenosti. Čtenář je jakoby doprovázen na cestě po mnoha podivuhodných prostorech, od syrově krásné polární krajiny přes imaginativní svět pravoslavných ikon až třeba po moderní sakrální architekturu. V každém z těchto navštívených prostorů pak má příležitost uvažovat nad tím, jakým způsobem u člověka funguje ono sensorium, které mu umožňuje setkávat se s tím, co je zcela jiné, co jej přesahuje, co je pro něj to „poslední nepodmíněné“.

Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek. Je působení této jistě charismatické osobnosti a jejího hnutí pochopitelné v rámci ruské politiky, myšlení a kultury? Nebo je možné mluvit o radikálním vybočení nejen z ruských, ale případně z evropských dějin s jejich silnou vazbou na křesťanství, s jejich akcentem na důstojnost lidské osoby a důrazem na politický, a tedy kompromisní způsob jednání? Autoři samozřejmě odpovídají na tyto otázky různě, podle svého přesvědčení, metody i oblasti zájmu. Každý z nich se ale poctivě pokouší vyrovnat s fenoménem „Lenin“, s významem jeho díla pro další dějiny Ruska i Evropy i s klíčovou otázkou: Existuje v dějinách kontinuita s případnými diskontinuitami, nebo se jedná pouze o konstrukt v myslích historiků?

Kniha nabízí výbor zásadních textů (článků, esejů a prohlášení), které sepsali významní křesťané či reprezentanti křesťanských církví v Československu v letech 1945 - 1989. Jejím cílem je ukázat pestrost křesťanských postojů, základní pilíře teologické a filozofické argumentace pro socialismus či proti němu a též vývoj křesťanského myšlení v rámci poválečného vývoje. Publikace je primárně určena studentům, proto jsou jednotlivé texty opatřeny kontextuálními úvody, otázkami pro diskusi a doporučenou literaturou: to vše má napomoci seminární práci především studujícím magisterských oborů historie.

Holanďan Ian Buruma patří mezi autory, kteří se zabývají zásadními náboženskými a kulturními problémy dneška. Jeho kniha Vražda v Amsterodamu s podtitulem Smrt Thea van Gogha a meze smířlivosti (česky vyšla v nakl. Academia, Praha 2010), vyvolala prudkou diskusi v západní Evropě i ve Spojených státech, kde autor působí jako univerzitní profesor. V tomto svazku edice Quaestiones quodlibetales naleznete tuzemskou debatu nad Burumovou knihou, kterou tvoří kromě rozboru samotného díla také širší komentáře k problémům náboženské tolerance, k teorii multikulturalismu a k sociálně-náboženským změnám evropských společností na počátku 21. století.

Letnice dvacátého století: druhý vatikánský koncil a české země / Stanislav Balík, Jiří Hanuš ve spolupráci s Pavlem Hradilkem a Karlem Rechlíkem. Rozsáhlá monografie věnovaná tématu šíření koncilních myšlenek v české společnosti od 60. let 20. století až do roku 1989, založená na původním archivním výzkumu i na vzpomínkách pamětníků. Publikace přináší rozbor vztahu socialistického státu ke koncilu, analýzu souvislosti mezi společenským a církevním vývojem v letech politického a kulturního uvolnění, interpretaci teologických, institucionálních a kulturních podnětů souvisejících s „koncilní generací“ významných reprezentantů katolické církve. Kniha nepomíjí ani aspekt ekumenických vztahů, které koncil vyvolal v život, a klade důraz na liturgickou reformu i některé významné podněty církevního umění.

Čtení, překlad a výklad posvátných textů v křesťanství, židovství a islámu. Tato knížka vznikla na základě kolokvia o interpretaci posvátných textů, které se konalo v rámci Setkání zájemců o teologii, spolupořádaného CDK a Institutem ekumenických studií při ETF UK v listopadu 2011 v Praze. První část příspěvků je zde věnována aktuálním odborným diskusím o přístupech k posvátným textům v křesťanské, židovské a islámské tradici. Druhá část se pak zabývá historickými, teologickými a jazykovými problémy překladů Bible do českého jazyka. Publikace je určena především studentům a badatelům z oboru teologie, biblistiky, religionistiky a historie.

Co jsou to církevní dějiny? Jaké je jejich postavení v rámci ostatních historických oborů? A jaký mají vztah k církevním společenstvím a jejich teologiím? Jsou církevní dějiny perspektivní disciplínou? A pokud ano, v čem tkví jejich přínos? Představují v dnešní době kreativní a novými impulsy a inspiracemi nabitý projekt, nebo pouze okrajovou složku historie, spíše jen trpěnou? Která témata církevních dějin jsou dnes nosná, které oblasti by měly být zpracovány? Autoři jednotlivých esejů - historikové, teologové i společenskovědní badatelé - se v této publikaci snaží na jedné straně vystihnout specifika církevních dějin jako historického oboru, a na straně druhé poukázat na rozmanité vazby, které existují mezi historiografií, církevní historiografií a některými příbuznými obory.

Čtvrtý díl úspěšné publikace představuje reprezentativní soubor studií významných sociálních typů a profesí. Na základě důkladných biografií zajímavých osobností se odráží poválečná doba, zejména padesátá a šedesátá léta, kdy probíhaly komunistické represe a pokusy o společenské reformy. Publikace se zaměřuje na politické, ekonomické a kulturní poměry a jejich proměny, které jsou stále živé ve vzpomínkách pamětníků. Čtenáři se setkávají s postavami politiků, rolníků, spisovatelů, vědců, dělníků, vojáků a dalších, kteří v tomto období procházeli zásadními životními změnami. Na svazku se podílejí přední historikové a archivní pracovníci. Mezi příklady osobností patří šlechtic Hugo Mensdorff-Pouilly, advokát Jan Kober, ústavní soudce Vladimír Čermák, živnostník Josef Novák, řeholnice Marie Vojtěcha Hasmandová a další. Dále jsou zde příběhy zbrojáka Františka Hamra, předsedy zemědělského družstva Petra Lexy, příslušníků Veřejné bezpečnosti, dělnice Antonie Kloboukové, učitele a jazzmana Gustava Broma. Publikace také zachycuje osudy básníka Jana Skácela, univerzitních studentů Jaroslava Mezníka a Renaty Svačinové, a příběhy romských elit Antonína a Bartoloměje Daniela.

Publikace přináší soubor metodologicky i obsahově originálních příspěvků předních českých historiků, znalců dějin umění a literatury. Předkládá myšlenkově ucelené úvahy na témata v domácím prostředí známá (dílo soluňských bratří) i méně známá (lidové misie, náboženská vzdělávací četba, christianizace obrazem, misijní dílo české emigrace ve 20. století apod.). Kolektivu autorů se podařilo dosáhnout vyváženého, ekumenického, odborně zaměřeného a přitom čtenářsky vděčného pohledu.

Jednotlivé příspěvky sborníku se zamýšlejí nad romantismem z hlediska křesťanské teologie, dějin literatury a výtvarného umění. Sborník vychází z konference "Romantismus - přirozený svět dosvědčující i zastírající svého stvořitele", konané v r. 2010.

Sborník reprezentuje současný náhled na evropskou a severoamerickou historiografii 20. století, která prošla bouřlivým vývojem: Jde o období prohlubující se profesionalizace historie, dobu dominance sociálních a hospodářských přístupů a současně i čas výrazného ovlivnění historické vědy různými ideologiemi, ba autoritativními nedemokratickými režimy. Ústřední otázkou národních škol i jednotlivých osobností jsou proto nejen způsoby a metody historikovy práce, ale též problém základní svobody nutné pro každou vědeckou činnost i specifika jednotlivých zemí, která se značně lišila svými společenskými řády. Podobně jako v předcházejícím svazku se autoři zaměřili na známé i méně známé osobnosti a pokusili se o srovnání v rámci západní, střední a východní Evropy a zčásti i evropského a neevropského historiografického vývoje.

Reprezentativní publikace mapuje hlavní obrysy vývoje i aktuální stav brněnské filozofické fakulty, která vždy patřila k předním českým vysokoškolským institucím a osobnosti s ní spjaté spoluurčovaly ráz celého regionu. Autoři se zaměřili jednak na politický a hospodářský vývoj fakulty a její vědecký přínos, jednak na vztah učitelů a žáků a na proměny vztahů mezi fakultou a dalšími společenskými subjekty. Dějiny fakulty jsou prezentovány též jako historie určitého genia loci, který souvisí s fakultním areálem a intetektuálním brněnským prostředím.

Publikace přináší v českém i středoevropském prostředí unikátní perspektivu - zkoumá životy a roli primasů katolické církve v Československu, Polsku, Maďarsku, NDR, Rakousku a na Ukrajině v druhé polovině dvacátého století v čase komunismu v komparativním pohledu. Kniha si všímá až zarážejících rozdílů mezi první a druhou generací primasů. Jednotlivé příspěvky jsou věnovány kardinálům Josefu Beranovi, Jozefu Mindszentymu, Štefanu Wyszynskému, Josyfu Slipyjovi, Františku Tomáškovi, Józefu Glempovi, László Lékaiovi, Franzi Königovi a arci­biskupům Alfredu Bengschovi či Pavolu Peteru Gojdičovi.

Richard Dawkins byl v posledních třiceti letech výraznou osobností evoluční biologie. Jeho kniha Sobecký gen z roku 1976 se stala celosvětovým bestsellerem a jako zručný popularizátor vědy si Dawkins získal pozornost širší veřejnosti a médií. Tato pozornost postupem času rostla s tím, jak se rozvíjela odborná i mediální diskuse nad antropologickými a teologickými implikacemi Dawkinsových prací. Autor se vyprofiloval jako radikální ateista, který se s potěšením účastní disputací s věřícími. Jeho kniha Boží blud z roku 2006 shrnuje autorovy negativní názory na roli náboženství ve společnosti a argumenty ve prospěch ateismu. Publikace Dawkins pod mikroskopem přináší široké spektrum přírodovědných, filosofických a teologických komentářů k Božímu bludu od českých odborníků, a vytváří tak prostor pro kvalitní domácí diskusi nad dílem autora, kolem něhož se již řadu let odehrává další etapa sporu mezi vědou a vírou, a to zejména v Británii a Spojených.

Unikátní soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin. Akce se uskutečnila v Ružomberku a přinesla výsledek v podobě více než padesáti autorských příspěvků, jejichž autoři zhodnotili přínos a specifika české i slovenské církevní historiografie. Klíčové texty (Roman Holec, Josef Harna, Adam Hudek, Jiří Němec, Miroslav Kunštát, Jan Horský, Stanislav Balík, Miroslava Ludvíková, Miloš Trapl, Jan Pešek, Zdeněk Nešpor a další) představují východiska k další diskusi i k dalšímu rozvíjení oboru.

Set in 1998, with the backdrop of the impeachment of a president, this book shows us an America where conflicting moralities and ideological divisions result in public denunciations and houndings, and where innocence is not always a good enough excuse.

Čítanka textů: 1945–1989 / Díl 2. Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejů a prohlášení z let 1945-1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter - zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství - a přitom vystihuje celé spektrum názorů od kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.

Dvanáct biblických příběhů vyložených v této knize spojuje motiv povolání a obrácení. Rozmanité zkušenosti s Božím povoláním či oslovením v příbězích Abrahama, Jákoba, Mojžíše, svatého Pavla, Marie Magdalény a dalších biblických postav přivedly autory jednotlivých příspěvků k rozboru a výkladu různých aspektů obrácení. Ve svém celku tak publikace podává plastický obraz zkušenosti obrácení, jak o ní pojednávají knihy Starého a Nového zákona, a umožňuje této zkušenosti porozumět. Kniha je určena všem zájemcům o biblistiku, teologii a kulturní dějiny.

Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma – sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století. Jednotlivé příspěvky publikace rozebírají pojem sekularizace a možnosti jeho užití v různých humanitních oborech a přinášejí konkrétní výsledky výzkumu domácích i zahraničních historiků a sociologů. Čtenář se může seznámit s řadou inspirativních podnětů, které se týkají politizace českého a moravského venkova, vytváření konfliktních stranických linií, venkovského „konzervatismu“ se specifickým prožíváním času a prostoru, náboženské symboliky, sporů mezi školou, farou a obecním úřadem, případně problematiky antiklerikalismu. Sedmnáct dílčích příspěvků představuje reprezentativní soubor, jenž navazuje na otevření diskuse v podobě knihy Sekularizace českých zemí v letech 1848–1914 (CDK, Brno 2007) a který bude mít pokračování ve zkoumání sekularizace dělnictva ve středoevropských městech.

Religiózní, historické, kulturní, sociální a psychologické aspekty příklonu k náboženství. Sborník z mezioborového semináře nabízí rozličné úhly pohledu na problematiku konverzí a konvertitů. Část příspěvků je věnována historicko-teologickým reflexím o významných křesťanských osobnostech a jejich vlastní konverzi, popřípadě jejich náhledu na obrácení k víře (apoštol Pavel, Augustin, Caesarius z Heisterbachu, C. S. Lewis a Paul Tillich). Další studie se věnují otázce konverzí z hlediska psychologie, náboženské pedagogiky, sociologie a pastorální teologie. Součástí sborníku jsou i referáty, které zazněly na workshopech, a obsáhlá diskuse k filmu K. Zanussiho Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou. Publikace je určena studentům humanitních a sociálněvědních oborů, dále pak těm, kdo se aktivně věnují pastorační činnosti, a konečně také všem čtenářům se zájmem o rozumové uchopení náboženské zkušenosti.

Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejí a prohlášení z let 1945 1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství a přitom vystihuje celé spektrum názorů, od jednoznačně kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.

Kniha si klade dva stejně významné cíle: oslavit 90. výročí vzniku univerzity a otevřít diskusi o tradicích, podmínkách a perspektivách univerzitního vzdělávání v kontextu českých moderních dějin.

V pořadí již třetí díl reprezentativních publikací věnovaných fenoménu Moravy a vývoji sociálních i profesních typů v moderní době. Po souborech mapujících 19. století a první polovinu 20. století je autorským kolektivem pod vedením profesora Jiřího Malíře analyzována epocha osvícenství a její moravská specifika. Před čtenářskýma očima defilují osobnosti, které se různým způsobem orientují vzhledem k trendům doby – modernizaci, rostoucímu státnímu vlivu a germanizaci, společenstevním a kulturním změnám. Přínosem kolektivní monografie však nemá být pouze pohled na zajímavé osoby a jejich svět, ale především metodicky inovativní přístup k tématu, který by zachytil problematický a ambivalentní vztah starého a nového řádu na sklonku 18. století.

Sborník příspěvků z konference věnované revoluci ruské, která se konala na podzim v roce 2007 na půdě Filozofické fakulty MU v Brně a již zorganizovalo Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Historický ústav AV ČR, v.v.i. a Centrum pro studium demokracie a kultury. Ruská revoluce v roce 1917 představuje přelom evropských i světových dějin 20. století, jenž změnil politickou, hospodářskou i kulturní situaci v mnoha zemích. Rovněž představuje mezník, který ovlivnil značným způsobem i historiografii a vůbec přemýšlení o dějinách. Před čtenářem vyvstává celá řada významných témat – od Masarykova pohledu na Rusko a jeho vývoj v moderní době přes problematiku ruských Čechů, pohled na revoluci v dílech ruských emigrantů a dalších zahraničních i českých badatelů až po současné vědecké interpretace. Součástí korpusu jsou i dva politologické rozbory, které se pokoušejí začlenit ruskou revoluci do kontextu nedemokratických režimů i do souvislostí výuky.

Publikace z řady postkonferenčních sborníků nabízí komparativní pohled na roli Brna v rámci sítě měst rakousko-uherské monarchie, přičemž zahrnuje oblast politiky, hospodářství, kultury, migrací a sociálních vazeb. Současně publikace v této souvislosti poukazuje na obrovský kulturní význam Vídně pro celou tehdejší podunajskou říši.

Předkládaná kniha obsahuje 250 dopisů, které Jan Zahradníček napsal z vězení své ženě Marii. Vypovídají o zápase víry s beznadějí, vůle s rezignací, mísí se v nich prožitky, dojmy, sny, nálady. Dočítáme se o zoufalství člověka, který byl násilně vzdálen od svých blízkých, mezi řádky tušíme drama básníka, který musí své básně potajmu zaznamenávat nebo uchovávat v paměti. Je to však v prvé řadě příběh lásky, již nedokázalo oslabit ani devět let odloučení. To vše činí z těchto dopisů jedinečný celek, který se bezpochyby zařadí mezi nejobdivovanější korespondenční soubory v dějinách českého písemnictví.

Kniha přináší reflexe o povaze občanské společnosti v éře globalizace a o rozmanitých pozitivních i negativních rolích, které v občanské společnosti mohou sehrávat náboženská společenství. Sborník je koncipován jako domácí interdisciplinární diskuse nad inspirativním zahraničním textem, jímž je esej renomovaného amerického sociologa Petera Bergera. Pozvání k diskusi přijali: Rita Collinsová, Jan Černý, Pavel Dufek, Michael George, Tomáš Halík, Luboš Kropáček, Miloš Mendel, Jiří Musil, Zdeněk R. Nešpor, Libor Prudký, Jiří Schneider, Jan Sokol, Ivan Štampach, Pavel Švanda, Václav Umlauf, Jaroslav Vokoun a Milan Znoj. Kniha je určena čtenářskému publiku se zájmem o socio­logii, politologii, filosofii, teologii a religionistiku.

Sborník studií o současných pastorálních a etických výzvách v oblasti manželství, rodiny a sexuality (jako jsou např. problémy rozvodů, druhého manželství, nesezdaného soužití, asistované reprodukce a další bioetické otázky spjaté se vznikem a koncem života; dále problémy sexuální etiky, potratů, adopce dětí homosexuálními páry apod.). Záměrem editorů je iniciovat diskusi o tom, jaké klíčové teologické a etické otázky a problémy jsou v těchto výzvách obsaženy, a následně zhodnotit, které problémy lze skutečně označit jako závažné. Přestože editoři věnují zvláštní pozornost situaci v českém křesťanském prostředí, neusilují o formulaci jednoznačných řešení nebo stanovení nějakých pastorálních koncepcí. Chtějí nicméně hledání takových konkrétních řešení či koncepcí inspirovat.

Sborník reprezentuje současný náhled na některé otázky spojené s historiografií 19. století: Jde o období profesionalizace historie, a pokud ano, jaká specifika tento proces provázejí? Jakým způsobem je historik ovlivňován „dobou a prostředím“, v nichž žije, a v jakém smyslu je ovlivňován velkými ideologiemi předminulého století, k nimž je nutné řadit především liberalismus a nacionalismus? Jak se liší vývoj oboru v jednotlivých evropských zemích? Můžeme případně mluvit o paralelách a odlišnostech evropského východu, západu a středu? Publikace se snaží vystihnout obecnější tendence na příkladech významných osobností 19. století.

Sekularizace je pojem, jímž se označuje postupné mizení náboženství z veřejného prostoru na základě určitých dějinných trendů, či záměrné odstraňování náboženství z tohoto prostoru. Historikové zkoumají sekularizaci v Evropě především třemi směry: v prvé řadě je zajímají velké revoluční události, nejvíce Francouzská revoluce, za druhé různé "kulturní boje", v nichž jsou významnými aktéry státy, jejich politické reprezentace, národní církve i instituce papežství; za třetí se věnují rozboru moderní doby a představám vědeckého uspořádání společnosti, rozvoji ideologie pokroku a plíživým "formám" sekularizace, při nichž mizí náboženské normy z norem právních.

Druhé vydání úspěšné, již dlouho nedostupné publikace. Kniha přináší moderní a současně velmi aktuální historický a politologický výklad událostí, které se týkají církevních i sociálně-kulturních novodobých dějin Československa. Vysvětluje nejen známé a již ve vědeckých diskusích diskutované okruhy problémů (např. průběh církevních procesů, vztah státu a církve, problém skryté církve, vztah římské a řecké církve), ale otevírá i celou řadu nových témat, k nimž patří zejména vztah katolických intelektuálů k socialismu, kulturní aspekty křesťanství, role lidové zbožnosti a v neposlední řadě celkový charakter českého křesťanství. Kniha je první souhrnnou syntézou dějin československého katolicismu v celém období komunistického režimu, ovšem s důrazem na dění v českých zemích. Nespokojuje se s pouhým chronologickým přehledem vývoje, ale hlavní těžiště jejího zájmu leží ve vystižení dlouhodobějších dějinných trendů i v analýze nástrojů používaných komunistickým režimem pro ovládnutí církve a celé společnosti.

Sborník chce otevřít diskusi o mnoha otázkách kulturních dějin a o této disciplíně, jejích metodách a možnostech. Po obdobích, kdy se pozornosti historiků těšily střídavě politické události, společenské struktury a ekonomické faktory, se v posledních desetiletích jejich zájem stále intenzivněji přesunuje ke kulturním fenoménům.

Pohled do minulosti národnostních sporů v různých částech Evropy dostává po zkušenostech z nedávných etnických a náboženských konfliktů nový rozměr. Platí to i o moravském vyrovnání, resp. moravském paktu z roku 1905, který ve své době tím, že se v něm poprvé v praxi uplatnily některé principy napomáhající soužití národnostně smíšeného obyvatelstva, představoval významný pokus o národnostní smír v lůně mnohonárodnostní habsburské monarchie. Předkládaný sborník představuje první opravdu komplexní zpracování dané problematiky.