Jan Rohovec Volgorde van de boeken

Kniha představuje zatím nejobsáhlejší přírodovědnou monografii naší národní řeky a nechybí v ní ani kapitoly věnované dějinám. Vltava je lemovaná desítkami významných archeologických lokalit včetně sídel ze starší doby bronzové, keltských oppid až po raně středověká sídla, jako je Praha, Levý Hradec či Mělník. Rovněž přírodní charakteristiky jsou překvapivé, protože Vltava představuje souvislý profil lesními porosty od podhorských smrčin, přes bukové a dubové lesy až k nížinným luhům. Přesto řeka samotná na svém středním toku nemá přírodní charakter, neboť je zde postaveno několik velkých přehrad. Kniha popisuje řeku jako jeden organismus propojený mnoha geologickými i biologickými procesy a obklopený minulostí naší krajiny.

Uprostřed hustě zalidněných středních Čech leží pohoří, které se podobá Šumavě. Posledních skoro sto let jej kromě vojáků a lesníků navštívilo jen pár lidí. Na jeho okrajích se zvedají tři bájné vrchy pokryté pravěkými pevnostmi a možná i svatyněmi - Plešivec s mnoha nálezy bronzových pokladů, Žďár nad ložisky železných rud a zlatonosný Třemšín. Kraj, který je pod vládou železa, zlata i bronzu, se lesní opuštěností podobá dávnému keltskému Boiohemu. Je to kraj uhlířů, pytláků a dalších lidí a bytostí lesa. Na jaře zde rozkvétají louky plné modrých kosatců, na podzim se skály pokryté buky a duby barví do žluta a suťová pole pokrývá rajská zahrada mechů a lišejníků. A přece je v těchto krásných skalnatinách a šedavých horizontech něco studeného a skoro nepřátelského - snad stíny bojovníků, dýmy milířů, strašidelné pověsti o lesních démonech či odlesk hornické a cvočkařské bídy. Tato kniha pojednává o významu Středních Brd z pohledu skal, stromů i samotného člověka, který v těchto místech nikdy nedokázal založit trvalé sídlo. Les zde dosud vládne a určuje hudbu pramenů i šum podzemních vod. Střední Brdy se opět otevírají lidem a je třeba toho využít, protože čas se nikdy nevrací a zde to platí dvojnásob.