Jiří Našinec Boeken

Eine der grundlegenden Arbeiten über Yoga, die sich auf die Atemtechnik konzentriert. Prana ist die Gesamtheit aller Energie, die den Menschen belebt, wobei der sichtbarste Ausdruck - auf den am leichtesten Einfluss genommen werden kann - der Atem ist. Daher konzentriert sich der Hathayogin vollständig auf das Atmen, um alle potenziell in ihm vorhandenen Energien zu kontrollieren und so eine vollkommene Harmonie mit dem Universum, in dem er lebt, zu erreichen.

Dieser Band vervollständigt die umfassende dreibändige Geschichte der religiösen Ideen. Eliade untersucht die Entwicklung des jüdischen Denkens aus dem antiken Eurasien, die christliche Transformation des Mittelmeerraums und Europas sowie den Aufstieg und die Verbreitung des Islam vom sechsten bis zum siebzehnten Jahrhundert. Sein umfangreiches Wissen über vergangene und gegenwärtige Wissenschaft bietet eine unvergleichliche Synthese. Neben der Überprüfung aktueller Interpretationen der einzelnen Traditionen erforscht er die Wechselwirkungen der drei Religionen und zeigt deren fortdauernden, wenn auch subtilen, gegenseitigen Einfluss auf. Wie in seinen früheren Arbeiten legt Eliade besonderen Wert auf Häresien, Volksglauben und Kulte geheimer Weisheit, wie Alchemie und Zauberei, und setzt die Diskussion über vorchristliche schamanistische Praktiken in Nordeuropa sowie die synkretistische Tradition des tibetischen Buddhismus fort. Diese Subkulturen sind seiner Meinung nach ebenso wichtig wie die bekannteren Orthodoxien für ein umfassendes Verständnis von Judentum, Christentum und Islam.

Acest roman constituie poate proiectul cel mai ambiţios al lui Mircea Eliade, acela de a configura un Zeitgeist, plasându-se astfel alături de romancieri europeni redutabili. Romanul recapitulează toate temele esenţiale pentru opera lui Eliade, teme care-şi găsesc ecoul atât în proza şi dramaturgia sa cât şi în opera ştiinţifică sau în publicistică. În acelaşi timp, romanul reprezintă un mare semn de adio, este un roman al despărţirilor, al rupturilor, al unei lumi dispărute care va continua să-l obsedeze pe scriitor şi asupra căreia acesta va mai reveni, dar niciodată cu acest suflu, cu o astfel de anvergură. (ANGELO MITCHIEVICI)

Společným jmenovatelem osmi próz z pera známého rumunského historika náboženství je dialektika posvátného a světského. Úlohu magična z autorových raných textů v nich přebírá složitější duchovní síla, jež skrytě zasahuje do života moderního člověka. Eliade v nich vytváří nový, neokázalý typ fantastična, jehož protagonisty jsou vesměs tuctoví lidé, kteří se proti své vůli dostávají do mimořádných situací a navzdory všemu dál zůstávají přesvědčeni o normálnosti své existence. Trpí podivnou ztrátou paměti a jediný způsob, jak lze záplavě neklamných příznaků paradoxní, paranormální existence čelit, je fabulace. Snovat příběhy podle autora totiž znamená možnost zachovat přítomnost mýtu ve světě, který už dávno pozbyl svůj posvátný rozměr.

Z rumunských a francouzských originálů vybral a přeložil Jiří Našinec ; Předmluvou opatřila Libuše Valentová

Čtivá biografie vycházející z dřívějších životopisů, představuje panoramatický pohled na život Dumase otce. Jeho život připomínal melodrama, plné velkolepých plánů, netrpělivosti a arogance v mládí, milenek a milostných afér, hádek a soubojů, politických snah, útěků z Paříže a cest po Evropě (Švýcarsko, Španělsko, Rusko, Itálie), získaných i ztracených majetků. Dal si za cíl, že ve 30 letech bude slavný, avšak poté, co se skutečně proslavil jako autor divadelních her a románů, sláva ho zahubila. Dumas, který byl sám synem Napoleonova generála, se stal republikánským básníkem a při revoluci proti Bourbonům roku 1830 vyšel do ulic a revoluce roku 1848 z něj udělala politika. Životopis pojící v sobě prvky tragedie a frašky, zapojuje do vyprávění dopisy, úryvky z časopisů i účty. Knihu doplňují prameny, rejstřík a přehled českých překladů s rokem vydání.

Victor Hugo's writing is some of the best and most beautiful ever produced; this anonymous translation of his hard-to-find The Man Who Laughs shows Hugo's wonderful use of language to tell a heartbreaking story. While it is not as well known as Les Miserable or The Hunchback of Notre Dame, The Man Who Laughs remains a classic story worth reading.

U zrodu antologii překladů s názvem Odkud vítr vane, vytvořených studenty z Katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, byl překladatelský seminář věnovaný národním literaturám balkánského a jihoslovanského areálu vedený jeho garantem dr. Lucií Gramelovou. Právě ona navrhla antologii studentských prací jako projekt katedry s perspektivou možného publikování. Semináře se zúčastnil velký počet studentů z různých ročníků a rozmanitých specializací jihovýchodoevropského programu. Jejich silná motivace při práci na společném díle byla překvapivá: myšlenku přispět do antologie přijali s nadšením za svou. Velmi pečlivě se už od začátku rozhodovali pro jednotlivé texty: při výběru autorů museli prokázat hlubokou znalost „svých literatur“. Vybrali ty, kdo se jim v jednotlivých národních literaturách Balkánu jevili pro českého čtenáře jako nejzajímavější. Antologie představuje prostřednictvím krátkých próz současné autory literatury albánské (Uran Butka, Mira Meksiová), chorvatské (Svetlana Gjoniová, Zoran Ferić, Ivančica Đerić), slovinské (Suzana Tratniková, Nejc Gazvoda, Polona Glavanová, Marko Sosič), srbské (Igor Marojević, Marko Vidojković, Ivana Simićová-Bodrožićová), rumunské (Gheorghe Stroe, Ivona Boitanová, Maria Postová, Bogdan Suceavă) a bulharské (Dejan Enev, Georgi Gospodinov, Kalin Terzijski).

In this landmark book the renowned scholar of religion Mircea Eliade lays the groundwork for a Western understanding of Yoga, exploring how its guiding principle, that of freedom, involves remaining in the world without letting oneself be exhausted by such "conditionings" as time and history. Drawing on years of study and experience in India, Eliade provides a comprehensive survey of Yoga in theory and practice from its earliest foreshadowings in the Vedas through the twentieth century. The subjects discussed include Patañjali, author of the Yoga-sutras; yogic techniques, such as concentration "on a Single Point," postures, and respiratory discipline; and Yoga in relation to Brahmanism, Buddhism, Tantrism, Oriental alchemy, mystical erotism, and shamanism.

Tři příběhy Montyho, Chipa, Dala a Gadgetky a jejich kamarádů i nepřátel.

Čtyři povídky známého rumunského spisovatele a religionisty.

Proslulý historik náboženství, filozof, spisovatel a publicista (1907–1986) vzpomíná na své dětství v Bukurešti během první světové války, na první přátelství a záliby v přírodních vědách, filozofii a literatuře. Jeho odjezd do Kalkaty, kde studoval pod filozofem S. Dásguptou a žil v poustevně na břehu Gangy, zásadně ovlivnil jeho život. Po návratu do Rumunska se aktivně podílel na kulturním dění a přednášel dějiny indické filozofie na Bukurešťské univerzitě, získal uznání jako romanopisec. V 30. letech byl však nucen odejít z univerzity kvůli kritice svých prozaických děl, vstoupil do diplomatických služeb a pracoval v Anglii a Portugalsku, přičemž jeho literární a badatelská činnost neustala. Po 2. světové válce se již do Rumunska nevrátil a musel začínat znovu jako historik náboženství, než získal uznání ve Francii a USA, kde mu byla zřízena katedra. V roce 1927 vyzval mladé tvůrce, aby pracovali, jako by měli před sebou poslední rok života, čímž neúmyslně nastínil svůj životní program. V Pamětech se snaží zachytit svět, jehož smysl usiloval pochopit, a umožňuje nám sledovat jeho odborný růst na pozadí historických událostí, přičemž jeho styl odráží beletristickou průpravu.

Román Štěkání na měsíc z roku 1997 pochází z pera výrazného moldavského spisovatele Aurelia Busuioca (1928–2012), který je dnes v Moldavsku již považovaný za klasika. Jde o hlubokou sondu do složitých zákrut současného dění, jež započalo na samém konci 20. Století, kdy společnost ve východní Evropě zahájila přerod k demokracii. Hlavním hrdinou však není člověk a jeho konkrétní, silný lidský příběh, ale jezevčík, který si vede deník a za pomoci ironie a značné nadsázky pozoruje a komentuje lidské konání (nejen) svého pána. Román je brilantní studií lidského charakteru, který obnažen společenskými změnami jen málokdy obstojí. A je to právě tento aspekt, který z románu činí aktuální příspěvek k danému tématu i pro českou čtenářskou obec. V nakladatelství Havran již od tohoto autora vyšel román Říkej mi Johny!.

Esej o daru z roku 1925 je reprezentativní prací tzv. Durkheimovy školy, která významně ovlivnila vývoj sociologického a sociálně antropologického myšlení a bádání nejen ve Francii, ale i v anglosaských zemích. Je první systematickou srovnávací prací o výměně darů a prvním dílem pojednávajícím o vztazích mezi vzorci směny a sociální strukturou, prací, jež se pohybuje na pomezí antropologie, ekonomie a sociologie. Tato esej je prvotřídním příkladem studia toho, co se v durkheimovské škole (díky Maussovi a Halbwachsovi) označuje jako „totální sociální fakt“. Mauss se v tomto díle zaměřil na srovnávací zkoumání forem smlouvy a směny v Polynésii, Melanésii a severozápadní části Ameriky, s dílčími odkazy na právní systémy římské, germánské a klasické indické společnosti.

Ferdinand Poteivin je synem upíra Draculy a smrtelné ženy Herminie. Odešel ze své vlasti Sedmihradska do Francie, kde pracuje jako noční hlídač. Jako každý upír však musí také pít krev, a tak se jednou vydá do nočního baru, aby si našel nějakou ženu a mohl se nasytit. Potká tu ale Jenovéfu, do které se zamiluje. Celkově ho potkají zábavné životní zkušenosti: první milování se strašně tlustou dámou, návštěva krevní banky - kde aby místo ukradl trochu krve, tak ji daruje. Zlomí si zub. Je vyhozen z práce a v zimě dokonce pálí svou rakev, ve které každý den spal. Stane se člověkem. Ferdinand si nakonec Jenovéfu vezme a otec mu sežene práci - Dracula totiž pracuje jako herec (hraje hraběte Draculu). Po smrti Dráculy, kterého zastihne sluneční svit, upíři vymírají. (Takzvaně po meči...) Na motivy této knihy byl i v roce 1976 natočený film - stejného názvu, s Christopherem Leem v hlavní roli.

" Il se leva, mit son chapeau de feutre orné d'un crêpe noir, son pardessus gris-fer, prit sa lourde serviette bourrée qu'il laissa tomber avant d'avoir fait un pas. Celle-ci s'ouvrit dans sa chute. Nous nous précipitâmes, en même temps. D'une des poches de la serviette, des photos s'étaient échappées, représentant un colonel en grand uniforme, moustachu, un colonel quelconque, une bonne tête plutôt attendrissante. Nous mîmes la serviette sur la table, pour y fouiller plus à l'aise : nous en sortîmes encore des centaines de photos avec le même modèle. "Qu'est-ce que cela veut dire ? demandai-je, c'est la photo, la fameuse photo du colonel ! Vous l'aviez là, vous ne m'en aviez jamais parlé !" " Les récits de ce recueil constituèrent le point de départ de quelques-unes des plus célèbres pièces de Ionesco (Rhinocéros, Victime du devoir). Comme dans son théâtre, leur réalisme précis rejoint tout naturellement le fantastique, l'imaginaire.

Dějiny evropského čarodějnictví a magie. Kolektiv autorů popisuje fenomén čarodějnictví v jednotlivých evropských zemích v rozmezí 15. - 18. století. Pozornost je věnována historickým událostem a čarodějnickým procesům, ale také vysvětlování jevů, které se dotýkaly problematiky čarodějnictví.

Komiks Ocelová křídla líčí dramatický útěk slavného „čtyřlístku“ českých letců Josefa Balejky, Viléma Košaře, Josefa Františka a Matěje Pavloviče z nacisty okupované republiky, aby se mohli aktivně účastnit boje za svobodu. Po napadení Polska Německem 1. září 1939 se postavili se na stranu Poláků a spolu s tisícovkou dalších Čechů utvořili Československý legion, vedený generálem Lvem Prchalou. Později se proslavili v bitvě o Británii. Je to putování dějinami na ocelových křídlech, které na čas propojily Česko, Polsko, Rumunsko, Francii a Velkou Británii. ADRIAN BARBU je knižní ilustrátor rumunského původu, autor komiksů, filolog a hudebník. Jeho práce byly vydány, oceněny a vyznamenány v USA, Německu, Srbsku, Francii, Austrálii, na Novém Zélandu a některé dokonce i v rodné zemi. Kniha vychází z vlastního životopisu Josefa Balejky a několika dalších monografií, zpráv, článků v tisku a svědectví vybraných a prostudovaných historikem JIŘÍM ŠITLEREM.

Die Handlung des Romans „Alle beide“ spielt im zwischen den Weltkriegen liegenden Pitești, wo es zu einem rätselhaften Mord an einem alten Ehepaar kommt, das für seine Geizigkeit und Wucher bekannt war. Der junge, ehrgeizige Ermittlungsrichter, geprägt von der Lektüre von Kriminalromanen, wird mit der Aufklärung des Falls in der Straße Naděje betraut. Er ist nicht ortsansässig und steht daher außerhalb der familiären und gesellschaftlichen Bindungen von Pitești, was ihn dazu bringt, sich dem protektionistischen Diktat der Einheimischen zu widersetzen. Unerschrocken und mit gründlichen Befragungen der Zeugen dringt er in die dunklen Abgründe der „höheren Schichten“ vor. Schritt für Schritt entfaltet sich die komplexe Konstruktion des Verbrechens. Vor dem Hintergrund einer originell gelösten Kriminalgeschichte wird die Vergangenheit des verstorbenen Ehepaars, ihre angespannten Beziehungen zu Verwandten und Nachbarn, allmählich aufgedeckt. In der Kleinstadt, wo sich alle kennen, wo ständig getratscht wird und erbitterte Streitigkeiten um Eigentum stattfinden, offenbaren sich die verworrenen Geheimnisse der Charaktere und die wahre Natur menschlicher Beziehungen. Das überraschende Ende unterstreicht die allgemeine Widersprüchlichkeit gesellschaftlicher Strukturen, die Unklarheit von Schuld, Strafe und menschlicher Beurteilung sowie die Zerbrechlichkeit menschlicher Urteile angesichts eines unerbittlichen Schicksals.

A semi-autobiographical romance between a French engineer and the daughter of a Hindu family with which he stayed in India. A case of East meets West with all the joys and woes that such encounters bring. For her version of the story see her novel, It Does Not Die.

Na výletě do přírody má měšťácká bukurešťská společnost za lubem dát dohromady mladý manželský pár. Ale jádrem novely je střetnutí těchto lidí s tajemným mladým mužem, který je tu výrazem přírodního praživlu.

Příběh se odehrává koncem 19. století. Mladý rumunský student Anton Lupan uzavře velké přátelství s Pierrem Vaillantem. Oba si dobře rozumí, spojuje je touha objevovat neznámé. Společně plánují sehnat prostředky na lodní plavbu do neznámých končin Ohňové země. Mají namířeno do míst, která tehdy ještě žádný člověk nespatřil.

Výbor z povídkové tvorby rumunského autora, který se ironickou až absurdní nadsázkou vyjadřuje k otázkám podstaty lidského života a mezilidských vztahů. Autor byl za své politické názory tvrdě pronásledován a na jeho tvorbě se podílejí osobní zkušenosti z poválečného Rumunska. Disciplinární případ - kritika školství totalitního systému, kdy je dětská klukovina povýšena na politickou záležitost. Nevím, jak se to zrcadlo rozbilo - hledání vlastního já. Myš B. - na příkladu vědeckého pokusu s myší je satirizována propagovaná rovnost lidí a demonstrována podstata lidského kolektivního jednání. Kolonie - autobiografické povídky z autorova rodiště 20. - 40. let s citem pro problémy dětství a dospívání. Autor má smysl pro příběh, často používá metaforu a symbol, aby mohl alespoň zastřeně vyslovit pravdu o deformaci člověka v totalitním systému.... celý text

Mladý bolestín je první svazek cyklu nazvaného podle ústřední postavy Lelian, apokryfní autobiografie francouzského básníka Paula Verlaina, v níž se na pozadí rozsáhlé historické fresky prolíná dokument s fikcí a postavy, vzkříšené z prachu archivů, se pohybují zcela nenuceně, dotvářeny autorovou fantazií. Kniha vypráví o dětství a jinošství stydlivého, zakomplexovaného hocha, prožívaných pod vlivem opičí láskou milující pobožnůstkářské matky a liknavého otce, zklamaného chlapcovou křehkou konstitucí, která jej činí nevhodným pro vojenskou kariéru, pro niž ho rodič předurčil. Autor nám přibližuje léta Lelianova školního života, líčí jeho první milostné zážitky, jak homosexuální, tak heterosexuální, jeho první kroky v literatuře, první kontakty s pařížskými literárními kruhy, a zároveň vypovídá o záludné přítomnosti smrti. Není to příběh se šťastným koncem, nýbrž příběh o krušném osudu, který se hluboce vtiskne do čtenářovy paměti.