Lenka Hloušková Boeken

Kniha je vedena otázkou: co je to kultura školy. Tento relativně nový a celkem frekventovaný pedagogický pojem je nahlížen skrze čtyři pedagogické diskurzy: diskurz pedagogické terminologie, diskurz základního pedagogického výzkumu, diskurz aplikovaného pedagogického výzkumu a diskurz vzdělávací politiky. Je zajímavé, že každý z uvedených diskurzů přináší svou odpověď na základní otázku, a tak v duchu Foucaultova předpokladu, že diskurzy rodí své objekty, můžeme potvrdit, že pedagogické diskurzy utvořily kulturu školy jako novou manipulovatelnou empirickou skutečnost, která zasahuje do fungování našich škol.

Publikace pojednává o empirickém výzkumu na základních školách v České republice, během kterého se podařilo získat řadu významných poznatků o procesech organizačního učení a jejich vedení a řízení.

Ve výzkumné monografii je řešeno téma inkluze jako interdisciplinární problém. Inkluzivní vzdělávání není jen problémem pedagogickým nebo speciálněpedagogickým, ale jeho realizace je podmíněna spoluprací celé řady vědních oborů – psychologie, lékařství i sociologie. Zajímaly nás otázky: Jaké faktory ovlivňují jednotlivé aktéry inkluzivního vzdělávání? Na jakých úrovních inkluzivního vzdělávání jednotlivé faktory působí? Jak identifikované faktory působí)? Výzkumným prostředím byly běžné základní školy. Využity byly standardní postupy sociálně vědního výzkumu, jak kvantitativního, tak kvalitativního charakteru. Výzkumná monografie je členěna do tří větších celků s vnitřním členěním na kapitoly.