Jana Plavec Boeken

Skutečné příběhy dětí, které nemohly vyrůstat se svými biologickými rodičiNovinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec zachytily příběhy těch, kterým osud nadělil těžký začátek života. Jaké to je vyrůstat v dětském domově? Co dítě prožívá, když najde novou rodinu? A co všechno obnáší pěstounství či adopce? Aby vás osudy v této knize zasáhly, nemusíte hned uvažovat o náhradním rodičovství. Životy protagonistů totiž mnohdy nemají daleko k románovým zápletkám – a dokládají, jak moc záleží na tom, aby měl člověk během dětství u sebe někoho blízkého.

Obyvatelé Moravské Nové Vsi prožili totéž – strach, překvapení, úzkost. Ale také poznali sílu komunity, obrovskou pomoc dobrovolníků a sousedskou pospolitost. „Tornádo vzalo ve vsi ploty, ale zbořilo i ploty v našich hlavách,“ líčí jedna ze zpovídaných žen v knize, když vzpomíná nasousedskou výpomoc mezi ruinami. Název knihy … a pak bylo ticho odkazuje k momentu, kterého si všimla většina těch, kteří v knize promlouvají: po ohlušujícím rachotu, ve kterém vítr zvedal střechy a strhával stromy, přišel moment ticha, v němž všichni vycházeli ven, mezi trosky, ptáci mlčeli a lidé se v němém úžasu ptali, co bude dál. Hlavně o tom, co bylo dál a kde se ve zničené obci vzala naděje a touha udělat z Moravské zase Novou, je tahle kniha. Vzdává hold všem dárcům, dobrovolníkům a místním. Příběhy místního faráře, rodiny hospodských, klavíristky, sadaře či majitelů pizzerie sepsali přední čeští novináři a novinářky, portréty obyvatel nafotila Jana Plavec.