Barbora Baronová Boeken

Publikace vychází z dokumentárního materiálu získaného během výzkumného pobytu literární dokumentaristky na University of New South Wales v Sydney. Během pěti měsíců vedla přes dvacet rozhovorů s významnými umělkyněmi, literátkami, aktivistkami, fotografkami, vědkyněmi, političkami a novinářkami. Tyto rozhovory zkoumají postavení žen ve společnosti, očekávání, která na ně jsou kladena, a možnosti profesního uplatnění, a tematizují jak aspekty dokumentární profese, tak obecnější společenská témata, včetně postavení žen v současném západním světě, ovlivněném druhou vlnou feminismu v 70. letech. Mezi vyprávějícími osobnostmi je feministka Anne Summers, která popisuje svůj potrat jako iniciační moment aktivismu. Profesorka Diane Bell sdílí příběh boje za respekt k ženám ve vědě. Alison Whittaker vypráví o své cestě z regionálních komunit k právům na Harvardu. Nakladatelka Susan Hawthorne reflektuje svůj přerod z zaměstnankyně globálního nakladatelství na vydavatelku nemainstreamových titulů. Příběh Olgy Horak a Haliny Robinson se dotýká holocaustu, přičemž Olga přežila pět koncentračních táborů a Halina se na osmnáct měsíců skrývala před nacisty. Všechny ženy portrétovala fotografka Dita Pepe. Kniha vychází česko-anglicky.

Jedná se o druhý projekt autorek, když poprvé se sešly nad projektem Slečny. Projekt Měj ráda sama sebe je inspirován knihou předního polského sociologa Zygmunta Baumana Umění života zabývající se hodnotami jedinců v postmoderní tekuté době. Dita se pod Baumanovým vlivem rozhodla hledat napříč společenským spektrem – od žen ocitajících se aktuálně v krizi, po ženy, které ve svém životě dosáhly jistého postavení – subjektivní odpovědi na otázky týkající se lidského štěstí, životních priorit, ale také přijímání sebe sama. Součástí knihy je rozhovor se Zygmunten Baumanem.

Nová kniha. Stylizovaný umělecký literárně-fotografický dokument. Napsala ji Barbora Baronová. Nafotila Dita Pepe. Nadesignoval Milan Nedvěd. Zachycuje vyprávění 6 českých žen. Pokouší se otevírat důležitá osobní a společenská témata. Hendikep, prostituce, deprese, rakovina, umírání. Témata, která jsou ve společnosti detabuizovaná, ale jednotlivec na ně neumí v osobní konfrontaci reagovat jinak než stereotypně. Na projektu jsme pracovali intenzivně 3 roky. Publikace se skládá z 1 textové knihy a 6 fotografických sešitů s výklopkami a lakovanými reliéfními motivy. Obsahuje 342 stran textu a 200 stran fotografií.

Ženy o ženách je knížka, která přináší třicet osobních pohledů na dokumentární práci. Zahrnuje rozhovory s filmovými a literárními dokumentaristkami, které otevřeně hovoří o své práci, tvůrčích přístupech, nápadech, etice, postavení žen v dokumentu i vztazích s dokumentovanými osobami.

Kniha Hranice lásky je fotograficko-literárním dílem mezinárodně uznávané české fotografky Dity Pepe, která ve třinácti kapitolách zkoumá hranice lásky, trauma jako motivaci k tvorbě a fotografii jako terapii. Dita v chystané publikaci, která je zároveň kreativní částí jejího doktorátu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kombinuje umělecký přístup a vědecký výzkum.Na publikaci spolupracovala s řadou zajímavých vědeckých a uměleckých osobností, ale i lidmi, kteří téma analyzovali z čistě osobní perspektivy a zkušeností.Kniha vychází v malém limitovaném nákladu, do prodeje jde pouze 500 kusů knihy – každý je číslovaný a podepsaný, nikdo předem neví, jaké číslo získá. Ve třech knihách je navíc ukryta originální fotografie Dity Pepe. Kniha je dvojjazyčná – hlavní publikace je v češtině, druhá kniha obsahuje anglický překlad. Kniha obsahuje vedle fotografií desítky textů v řadě podob - rozhovory, reportáže, osobní deníky, dopisy, povídky, eseje, pasáže přednášek i odborné texty, kterými Dita ve spolupráci s přizvanými osobnostmi nahlíží různé podoby lásky. Ty prokládá svou fotografickou prací - autoportréty, archivními rodinnými fotografiemi, stylizovanými portréty, fotokolážemi, dokumentární fotografií, zátišími... Pro fotografickou část knihy je typické až obsesivní ohledávání a opakování stejných formálních i obsahových motivů pro posílení pocitu řádu a jistoty, které by sama autorka chtěla ve svém životě mít.

Kniha Černé roky přináší syrové fotografické a literární deníky z let 1971–1987 undergroundové fotografky Libuše Jarcovjákové. Zachycuje černobílou všednost normalizační Prahy, odhaluje krásu i marasmus doby a nahlíží do života emigrantky v Západním Berlíně a Tokiu. Experimentální editorský přístup spojuje Libušinu fotografickou a literární tvorbu, oscilující mezi monografií a intimními deníkovými zápisky. Díky syrovosti a autenticitě nabízí Černé roky unikátní portrét nepoddajné umělkyně v jejích divokých letech. Libuše Jarcovjáková, absolventka FAMU a dlouholetá pedagožka, se účastnila významných výstav, ale velké publikace se dočkala až v rámci tohoto projektu. Její život byl plný extrémů – žila v hospodách, pracovala noční směny, fotila v pololegálních gay klubech a učila češtinu Kubánce a Vietnamce, přičemž se pohybovala ve vysokých uměleckých kruzích. Znala českou fotografickou elitu a v Japonsku fotila pro světové značky. V černobílé všednosti komunismu překračovala hranice západních zemí a společenských stereotypů. Černé roky dokumentují skutečné životy lidí v 70. a 80. letech a Libuše se svérázně postavila proti potratové komisi, estébákům i komplikovanému otci, vše zachycovala ve fotografiích a psaní.

Syrovátka sytí selátka je alternativní logopedickou cvičebnicí se zaměřením na sykavky C, S a Z. Hravě pojaté básničky, říkanky, hádanky, doplňovačky, obrázkové čtení a pohádky jsou doplněny důmyslnými kolážemi, které mají děti motivovat nejen k osobité interpretaci obsahu knihy, ale i k učení správné výslovnosti a rozšiřování slovní zásoby. Knížka je strukturována do kapitol, které zohledňují rozmanité postavení hlásek v rámci slova nebo sousloví. Ke každému textu jsou přiřazeny barevné značky odkazující k tomuto postavení. Děti tak mohou procvičovat vždy konkrétní pozici hlásky, případně jejich kombinace. Metodologicky kniha vychází ze systematického Přehledu české výslovnosti. Publikaci odborně zaštiťuje klinická logopedka Milena Šafránková. Kniha je určena všem šikovným dětem, chápavým rodičům a laskavým prarodičům, které baví trávit čas společně, aktivně a důvtipně. Autorka textu Barbora Baronová zvolila metodu volnějšího verše, který umožňuje každé drobné dílo více významově otevřít, a tím umožnit dětem vlastní – unikátní – interpretaci. K té jim dopomáhají originální koláže Jany Jandáčkové, které velmi konkrétně, a přitom hravě vysvětlují obsah textu. Knížka obsahuje i slovníček méně frekventovaných výrazů. Pro děti od 5 let a jejich (pra)rodiče

Jedná se o druhý projekt autorek, když poprvé se sešly nad projektem Slečny. Projekt Měj ráda sama sebe je inspirován knihou předního polského sociologa Zygmunta Baumana Umění života zabývající se hodnotami jedinců v postmoderní tekuté době. Dita se pod Baumanovým vlivem rozhodla hledat napříč společenským spektrem – od žen ocitajících se aktuálně v krizi, po ženy, které ve svém životě dosáhly jistého postavení – subjektivní odpovědi na otázky týkající se lidského štěstí, životních priorit, ale také přijímání sebe sama. Součástí knihy je rozhovor se Zygmunten Baumanem.

Tak jako odcházejí lidé a s nimi vzpomínky, mizí i paměť krajiny. Přicházejí lidé, kteří zpochybňují pravdu. Snaží se měnit historii ve svůj prospěch. Místa poznamenaná událostmi pohlcuje příroda. Proto se musí silné příběhy zachycovat. Syrově, autenticky. Autorský projekt fotografa Jindřicha Štreita, literární dokumentaristky Barbory Baronové a architekta Václava Hlaváčka zaznamenává vzpomínky a obrazy Josefa Černohorského, bývalého vězně komunistického režimu nasazeného v 50. letech do jáchymovského uranového dolu Barbora.

Stylizovaný literární dokument novinářky Barbory Baronové a fotografky Dity Pepe mapuje prostřednictvím osmi otevřených a umělecky zpracovaných výpovědí fenomén neprovdaných žen v Česku a v Československu ve 20. a 21. století. Originální autorská kniha, textový a fotografický dokument, umělecká publikace i krásný artefakt. Slečny jsou ambiciózním projektem, který představuje nový přístup k psanému textu, fotografii, knižnímu designu i produkci, navíc s výrazným podílem rukodělné práce (ražba speciálním štočkem, ruční barvení hřbetů narůžovo, individuální skládání přebalů a kompletace knihy). Každá kniha je proto jiná, záměrně a přiznaně vypadající jako starodávná publikace v novém přebalu.