Výbor 15 povídek z obsáhlého díla klasika turecké realistické literatury (1864-1944), který, sice na posicích buržoazie, avšak kritizující a bojující proti militaristicko-feudálnímu režimu Osmanské říše, jediný z tureckých spisovatelů zachytil ve svých povídkách, románech, črtách a novelách, v narážkách a jinotajích, humorem a ironií pohotově reagujících na aktuální problémy své doby, svět maloměšťácké turecké společnosti na přelomu 19. a 20. století. V povídkách pojatých do výboru odhaluje zaostalost "vzdělanců" popírajících vše, co není obsaženo v islamu, vysmívá se stálým rodinným rozmíškám, pramenícím ze zastaralého patriarchálního způsobu života, odhaluje nelidskost starých moslemských zvyků a pověr, líčí smutný život propuštěných otrokyň, vidí beznadějný osud nejchudších, protestuje proti válce, humoristicky líčí obzor tureckých žen uzavřených v domácnosti, a líčením vychytralých kněží a zesměšňováním fanatiků a tmářů útočí na sultánskou tyranii. Podle tehdejšího literárního islamského vkusu se spisovatelův sloh vyznačuje květnatostí a vyumělkovaností, přesto je však H.R.G. jediným, kdo do turecké literatury vnesl zároveň hovorovou živou mluvu lidu. (S použitím předmluvy M. Holečkové.)
