Miroslav Žák Boeken

Píše se rok 1898. V Turíně se koná v květnu výstava sakrálního umění. Poprvé v historii se na této výstavě objevuje fotografie Turínského plátna. Zveřejněním fotografie je najednou spor o pravost plátna, který se vedl již staletí, postaven na zcela nový základ. Na desce se objevil pozitivní obraz obličeje muže, a tak se vyvrací dosavadní domněnka, že na plátně je otištěn pozitivní obraz ukřižovaného. A znovu se otevírá řetězec otázek, zda jde skutečně o Ježíše Krista či ne. Spory o vzácné křesťanské relikvii se vedou dodnes. Miroslav Žák ve své publikaci nepodává definitivní odpověď, ale přehledným způsobem řadí dosud známá fakta, která by mohla vést ke konečnému vyřešení záhady.

Kdysi bylo dobrým zvykem k uctění Nejvyššího stavět chrámy, kapličky, nebo alespoň boží muka a kříže u cesty. Autor naší knížky není stavitel ani zednický mistr, který by mohl na nějaké podobné dílo, byť jen pomýšlet. Ze stejného důvodu však vytvořil sedm literárních apokryfů pro poučení a pochopení souvislostí i pro potěšení. Do jaké míry se mi to podařilo, musí již posoudit laskaví čtenáři sami. Ponořte se s námi do onoho Sedmera, názvy kapitol napoví: Josef (aneb O důvěře), Tři mudrci (aneb Putování za hvězdou), Syn člověka (aneb Trýznivé tajemství), Petr (aneb Proměna věků), Vidění biskupa Augustina (aneb O Pravdě), Benedikt (aneb O práci), František (aneb O stvoření).

Sedm pohádek přináší vyprávění o nebojácné Aničce a lakotném statkáři, o Honzovi a čaroději, Jankovi, vodní víle a pokladu i o moudrém ševci či odhodlaném Jiříkovi. Josek přechytračí sám sebe a Vojtovi zkříží cestu nešikovný čert, ale Julinka se pekla nebojí. Chudí mládenci a princové se tak vydávají za humna i do světa, aby prokázali svou chytrost a statečnost a získali spravedlnost či srdce milé dívky. I vytrvalá děvčata jdou srdnatě vstříc všemožným nástrahám. A jelikož ne všichni jsou stejní a každý projde různým protivenstvím, jsou i pohádkové příběhy barvité.

Je 4. ledna a na letišti v Čechách probíhá první letecké cvičení v roce na nových strojích. Při cvičení však dojde k rušení rádiového spojení a po přepnutí na záložní frekvenci se jeden z pilotů neozývá. Ze stroje se katapultoval těsně před pádem. Ihned se rozbíhá vyšetřování. Jedni svalují vinu na pilota, jiní obviňují techniky. Až napadení jednoho ze strážců trosek letounu vzbuzuje podezření, že jde o nepřátelskou akci. Pátrání dostává nový rozměr a probíhá na plné obrátky. Ukazuje se, že šlo o laserový útok z území Německa, jehož cílem bylo zjistit, zda je možné laserovým paprskem sestřelit stíhačku. Povedlo se to.