Jakob von Uexküll Boeken

Sborník se zaměřuje na Jakoba von Uexkülla, filosofujícího biologa z počátku 20. století, zakladatele biosémiotiky a předchůdce etologie. Poprvé přináší českým čtenářům jeho původní dílo, konkrétně přeloženou Nauku o významu, ve které Uexküll vysvětluje pojem živého světa (Umwelt). Tento významný text je doplněn komentáři současných českých autorů, kteří ho reflektují z různých perspektiv, včetně filosofické, biologické a politické, a využívají ho jako inspiraci k vlastnímu zamyšlení. Uexküll definuje umwelt jako žitý svět jakéhokoli organického individua, které má svou druhovou příslušnost a dědí se z generace na generaci. Umwelt má konstrukční omezení i individuální proměnlivost, a lze ho chápat jako bublinu specifických vlastností, díky nimž organismus komunikuje s okolím. Na rozdíl od mýdlové bubliny se však umwelty jednotlivých organismů vzájemně stýkají. Uexküllova teorie byla alternativním biologickým výkladem, který měl nahradit darwinismus, přičemž nebyla zamýšlena jako konkurence tomuto přístupu, který byl podle něj v té době již mrtev. Proto mezi těmito pohledy na přírodu nenacházíme mnoho společného.

In diesem erstmals seit Jahrzehnten wieder zugänglichen Gründungstext des ökologischen Denkens äußert der Erfinder der Biosemiotik und Begründer des radikalen Konstruktivismus zum ersten Mal den Gedanken, dass jedes Lebewesen, ob Mensch oder Tier, einen ihm allein zukommenden Raum und auch eine entsprechende Zeit hat, eben seine Umwelt: Ob Eintagsfliege, Löwe oder Mensch – sie alle sind Organismen, deren Anatomie, Verhaltensweisen und Lebenszeit von den für sie relevanten Merkmalen der Umgebung geprägt sind. Damit hängt Uexkülls zweite epochale Innovation eng zusammen: Die Beziehung, die zwischen den verschiedenen Lebewesen und ihren spezifischen Umwelten besteht, basiert auf Bedeutungen. Diese stellen kein auf die menschliche Sprache beschränktes Phänomen dar, sondern durchziehen nach Uexküll alles Lebendige. Uexkülls Streifzüge ist ein Buch von großem poetischem Reiz und ein origineller Beitrag zum Genre des Nature Writing. Wer es liest, findet sich in menschliche, vor allem aber in nichtmenschliche Umwelten versetzt, die stets auf einer spezifischen, subjektiven Perspektive beruhen, und es ist Uexkülls so deskriptive wie expressive Sprache, die es möglich macht, sich auch in diese einzufühlen.