Petr Odehnal Volgorde van de boeken

Deník spisovatele představuje dílo, jemuž doposud není v ruském a obdobně ani v českém a slovenském prostředí věnována stejná pozornost jako Dostojevského románům. Předkládaná monografie je tvořena sedmi kapitolami a o pozdním díle ruského spisovatele pojednává ze čtyř aspektů: žánrového, tematického, motivického a recepčního. Z hlediska žánru je Deník spisovatele řazen k žánrovému typu tzv. spisovatelského deníku. Dílo je zkoumáno v kontextu doby svého vzniku a rovněž v kontextu autorovy osobnosti, současně s tím jsou sledovány poetologické rysy díla. Dále jsou v rámci Deníku spisovatele definovány tři stěžejní tematické okruhy (Rusko a Západ, obraz Petěrburgu, postavy dětí a podoby dětství), specifika literárních žánrů (střední epika s fantastickými rysy, esej, dopis, memoáry a kritická stať) a specifika motivů (motivy živlů, tzv. nahodilé rodiny a snů). V závěrečné kapitole se pozornost zaměřuje na otázky recepce v českém i slovenském prostředí.

Dvaadvacáté Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka jsou poprvé monotematické, vychází jako samostatná monografie, která se věnuje židovské komunitě na Valašskokloboucku.

64. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR čtenářům umožňuje nahlédnout nejen do historie, ale i současnosti podnikání na Zlínsku. První část, historickou, zpracovávají regionální historici, pracovníci muzeí a archivů a rovněž poučení laici, jimž je historie celoživotním koníčkem. Právě takoví lidé mohou napsat čtivě, zajímavě a populární formou o dějinných událostech, jež přispívaly k utváření podnikatelského prostředí v příslušné lokalitě, jakož i o společnostech, firmách a drobných živnostnících, kteří v daném kraji v průběhu času působili a zasloužili se o jeho rozvoj. Druhou část tvoří profily současných podnikatelských subjektů, které v knižní podobě představují trvalou hodnotu a jejichž výpověď bude mít smysl i pro nadcházející generace. U této druhé části jsme si stanovili za cíl představit co nejúplněji obraz soudobého stavu podnikání daného regionu, a to formou žurnalistických článků typu public relations. Marcel Sladkowski se zde věnuje tématu Potravinářství.

Weemoedig-poëtisch sprookje waarin een prinsje van een andere planeet aan een piloot vertelt over zijn ervaringen.

Architekt Hubert Gessner se narodil 20. října 1871 ve Valašských Kloboukách. V letech 1894–1898 studoval u Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde se stal jedním z jeho nejvýznamnějších žáků. Již na konci prvního ročníku, v červnu 1895, projektoval dům pro vídeňského podnikatele Josefa Bratmanna, který byl dokončen v srpnu 1896 a stal se první secesní stavbou v České republice. Gessner, považovaný za klíčového středoevropského architekta první poloviny 20. století, realizoval v rodném městě další čtyři stavby. Dnes by návštěvníci mohli sledovat jeho stopy v osmi městech, kde se nachází 15 jeho realizací, včetně Liberce, Prahy, Hradce Králové, Brna, Kroměříže, Nového Jičína, Opavy a Valašských Klobouk. Jeho práce jsou hojně zastoupeny také ve Vídni, kde se po válce stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu a patřil k architektům tzv. Rudé Vídně. Zemřel ve Vídni 29. ledna 1943. Kniha se zaměřuje nejen na Gessnerovu tvorbu ve Valašských Kloboukách, ale poprvé přehledně mapuje jeho činnost v celé republice a poskytuje ucelený pohled na jeho práci mimo české země.

Moderně připravená učebnice dějin středověku mapuje události na našem území v kontextu celosvětového vývoje. Publikace výrazně zohledňuje problematiku každodenního života, otázku postavení žen, rasovou problematiku v dějinách apod.Učební text, doplněný obrázky, fotografiemi a mapami, klade také důraz na odkazy středověku, se kterými se setkáváme v dnešní době. Pro učitele vyjde učebnice s komentářem. Barevně odlišené glosy obsahují metodické poznámky, odpovědi na kontrolní otázky, vysvětlivky, odkazy na mezipředmětové a meziročníkové vztahy, na odbornou literaturu, zajímavosti apod.