Věra Vlčková Boeken

Děj knihy Cestami života se odehrává v období od konce 19. do poloviny 20. století. Líčí životní osudy rodiny Matěje Pokorného, vařiče piva a sklepmistra v někdejším knížecím pivovaru v České Skalici, kde se natrvalo usadil, po ztrátě své první ženy znovu oženil a prožil druhé, šťastné manželství s milovanou Fanynkou. Oba se těší z dětí, láskyplně budují společný domov. Život plný radostí i starostí tvrdě naruší první světová válka. Jako domobranec musel nakonec narukovat i padesátiletý Matěj. Z vojny si přivezl onemocnění, kvůli němuž musel opustit své milované pivovarnické řemeslo, a i přes obětavou starost rodiny následkům války po několika letech podlehl. Fanynka živila rodinu šitím prádla pro obchodníky, udržela rodinný dům, obětavě pomáhala dospívajícím dětem i přátelům. Rodinné osudy pokračují příběhem dcery Ludmily a syna Ladislava i jejich pozdějších partnerů. Dolehla na ně krize a hlavně druhá světová válka. Sílu a vzájemnou oporu nacházeli v zázemí vlastních rodin, ve spolupráci, lásce a obětavosti – v hodnotách, které poznali u rodičů. Autorka vypráví na základě historických faktů, získaných studiem pramenů a vzpomínek protagonistů, s jistou „básnickou“ invencí, čímž se kniha stává poutavou a čtivou. Příběh rodiny Pokorných se odehrává v konkrétní historických situacích a souvislostech, takže kniha může být čtena i jako kronika města a jeho společnosti.

Rukopis Pamětihodnosti panství Náchod sepsaný v roce 1842 dlouholetým panským důchodním Janem Müllerem (1773–1861), představuje mimořádné svědectví o životě na jednom z nejvýznamnějších východočeských panství přelomu 18. a 19. století. Autor, který působil ve službách náchodské vrchnosti více než půl století, zachytil hospodářský, správní i společenský život panství s přesností úředníka a vnímavostí pozorovatele své doby. Müllerovy zápisky odhalují nejen chod vrchnostenské kanceláře, ale i atmosféru společenských proměn a kulturního rozkvětu. Popisuje spory o piccolominské dědictví, dobu vlády Petra vévody Kuronského a jeho dcery Kateřiny vévodkyně Zaháňské, tajná jednání protinapoleonské koalice v Ratibořicích i uvedení Mozartovy opery Don Giovanni v náchodském zámeckém divadle. Vedle významných historických momentů zaznamenává i každodenní realitu úředníků, duchovních a učitelů, čímž podává plastický obraz života na panství v době mezi osvícenstvím a počátky moderní éry. Zásluhou Věry Vlčkové, která rukopis objevila, přeložila a opatřila rozsáhlým poznámkovým aparátem, se tento zajímavý dokument mohl znovu vrátit k čtenářům. Pamětihodnosti panství Náchod nejsou jen kronikou úředníka, ale živým svědectvím o době proměn, loajality a kultury, kdy se z venkovského panství stávalo jedno z kulturních a politických center východních Čech.