Radegast Parolek Boeken

Tato publikace je první z řady připravovaných literárních dějin národů na území bývalého Sovětského svazu.

Biografie o životě a díle známého ruského spisovatele a myslitele.

Toto dílo je prvním českým pokusem o komplexní pohled na dějiny lotyšského krásného písemnictví od nejstarší doby až po současnost. Je určeno nejen studentům baltistům, ale i širšímu okruhu zájemců o seznámení s literaturou baltských národů.

Malá antologie z lotyšské a litevské lidové poezie. Uspořádal, úvodní studií opatřil a přeložil Radegast Parolek. Na přebásnění několika ukázek v litevské části se podílel Jaroslav Kabíček, litevské pláče přeložila Dagmar Váňová

Výbor krátkých textů, tzv. anekdotických novel, ve kterých se mísí komično s tragičností, krása s ošklivostí apod. Autor je také znám propracovanou psychologií postav.

Sestavil, přeložil a předmluvou opatřil Radegast Parolek. Vydáno k 800. výročí založení Rigy, hl. m. Lotyšské republiky.

Petersburg, geschreven tussen 1913 en 1916, speelt aan de vooravond van de ineenstorting van het tsarenrijk. Die leek zich al te voltrekken in het jaar 1905, het jaar van de 'revolutie die niet doorging.'Het zenuwcentrum van de tsaristische regering zetelt in Petersburg. Onder deze bureaucratie broeit wat Bjelyj de furor asiaticus heeft genoemd, de vreemde sfeer van slapeloosheid, sigaretten en alcohol, die Bjelyj op ongehoord intense wijze weet te verbeelden. De kern van het verhaal wordt gevormd door een terroristische bomaanslag die de zoon van een tsaristische functionaris op bevel van een revolutionaire organisatie op zijn eigen vader moet uitvoeren. Maar de revolutionairen blijken soms de reactionairen en omgekeerd. Wat een quasi-geniaal wrikken lijkt aan de wereldas van de geschiedenis blijkt in wezen een spel van terreur en contraterreur waarin de revolutie zal stikken.

Tato kniha se skládá ze dvou menších knížek. Jsou to Můj dárek - prvních 22 pohádek a Našim nejmenším a nejmilejších - zbývajících 36 pohádek.

Klasické české drama z vesnického prostředí. Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.

Monografie podává soustavný výklad problematiky baltických a ugrofinských literatur pro filology literárněvědného zaměření.

Drama jako umělecký jev (1978) podává vyčerpávající obraz vývoje dramatu jako samostatného druhu i jako složky inscenace - podobné spojení je v pracích tohoto druhu výjimečné. V širokém kontextu světové dramatiky autor sleduje promeny dramatu i divadelních stylů a začleňuje drama i divadlodo rámce celosvětové kultury. Vedle specifických problémů, jako je problém dějovosti, najdeme v jeho knize kapitoly věnované otázce divadelnosti v životě i v umění, vývoji divadelnosti v starověkých a středověkých kulturách i kultuře novodobé. V závěrečné části knihy dokládá svoje pojetí na materiálu a inscenační praxi současného sovětského divadla. Velkou pozornost věnuje herecké a režijní složce. Jeho práce významně zaplňuje mezeru ve vydávání odborné divadelní literatury a uvítají ji nejen divadelníci, ale všichni, kdo se zajímají o otázky umění a kultury. (Alena Morávková, přebal knihy.)

Lāčplēsis (což česky znamená trhající medvědy či medvědobijec) je podobně jako finská Kalevala či estonský Kalevipoeg dílo, které zastupuje neexistující hrdinský epos. Vychází z lotyšského folkloru, ale i z cizích pramenů jako je např. Jindřichova Livonská kronika ze 13. století, Homérovské eposy nebo dílo G. Merkela. Lāčplēsisův souboj s Temným rytířem symbolizuje dávný boj tehdejších kmenů proti německým křižákům, ale i dobový zápas za národní i sociální svobodu. Do postavy moudré a věrné Laimdoty, Lāčplēsisovy družky, zase Pumpurs promítl ideál lotyšské ženy. Nejpozoruhodnější postavou je pak čarodejnice Spīdala, která se zřekne zla ve prospěch dobra. Tento epos, stejně jako ostatní severské a baltské eposy, inspiroval řadu umělců např. J. Rainise nebo M. Zālīteovou. Do češtiny byl převyprávěn Radegastem Parolkem roku 1987 jako Souboj nad propastí.

Výbor z básnického díla klasika litevské poezie.

Výbor z filozofických a sociálně zaměřených sbírek lotyšského klasika.

V autorových dvou nejlepších novelách Nádherné léto (1908) a Hořící ostrov (1911) procitá zasněný svět jezer a tůní, pokrytých bílou krásou leknínů, i zádumčivý klid hlubokých lesů. Celá tato pohádková přírodní scenérie je poetickým rámcem pro odvíjení milostných příběhů prvního citového vzplanutí. Autor vyzpíval nadšenou ódu na život, bohatě smyslově prožitý.

Kniha českých rusistů je pokusem o nahrazení dosavadních encyklopedií o klasické ruské literatuře dílem původním, přihlížejícím k současnému stavu bádání. Nejde o tradiční dějiny literatury, ale na základě typologického přístupu kliterárním jevům, o charakteristiky, shrnující životní filozofii, společenské postoje, vidění světa i tvůrčí metody velkých ruských literárních postav.

Výbor z arménské, gruzínské a ruské literatury.

Jak píše sám autor, každá epocha má svou konstelaci žánrů, a v té dnešní má dokumentární literatura a memoaristika mimořádný význam – do určité míry vytlačuje žánry založené na fikci. I to je důvod mimořádného úspěchu, který u čtenářů mají paměti význačných osobností. Edici Paměť nyní obohatí obsáhlé vzpomínky významného českého vědce Radegasta Parolka – literárního historika, komparatisty se zaměřením na baltské jazyky, vysokoškolského učitele a překladatele z litevštiny a lotyštiny. Překládal především poezii, je tedy celý život rozkročen mezi dvěma póly: objektivním světem vědy a subjektivním světem umění. Ve svých pamětech se přiklonil k tomu druhému: nepsal je jako výpověď vědce, jako objektivní pohled na minulost, ale jako niternou zpověď, pohled „zevnitř“, subjektivní přetavení celé epochy, její atmosféry, problémů a tendencí. Vznikl tak živý autoportrét – mozaika, mezi jejímiž střípky najdeme verše, lyrické vložky, eseje, recenze, literárněvědné úvahy – a samozřejmě vzpomínky. Editor Robert Kvaček.