This collection showcases the captivating poetry of a renowned French poet, marking the first time their work has been presented in English. Readers can immerse themselves in the poet's unique voice and style, exploring themes that resonate across cultures and time. The translation aims to preserve the original's charm and emotional depth, making it accessible to a wider audience. This anthology not only highlights the poet's artistic brilliance but also invites readers to appreciate the beauty of French literature through a new lens.
Výbor z poezie Pierra Peuchmaurda z edice Analogonu. Pierre Peuchmaurd
(1948-2009) patří k nejvýznamnějším básníkům své generace, jimž nezůstala cizí
někdejší surrealistická východiska. Ukázka: Pierre Peuchmaurd POJEDNÁNÍ O
KÁNĚTI LESNÍM Co je to za světélkujícího zeleného ptáka v řece, na hladině?
Domnívám se, že jsi to ty. A pokud to nejsi ty, je to nějaký skleněný pohár.
Smát se lvům v boudách. Spojit tlapu s výčitkou a chumáč nazrzlých vlasů s
tichem vesnic. Hodím si kostkou ostružiníku, a láska opět ztěžkla. Hodím si
kostkou zimostrázu, a smrt ujíždí po sněhu. A kostka životnosti je létavicí.
Poledne má hroznou moc, sype se fialové či rudé peří. Co říkáš na krev, na
trpasličí mikrob jazyka? Váha známky, prázdného dne. Na cestě je sinalý zajíc
s mouchami. Čekám, až přijde večer, neboť tvá ňadra se za večera třpytí.
Bronzová voda, zrezivělé slunce, pták závisí na okolnostech. Rozežraní hmyzem,
ptáci malují. Zničen snem, pták hyne. Jako déšť ve městě, vlhký a žlutý. Jako
noc, vlhká a žlutá. Jako křik, vlhký a žlutý. Jako probuzení papundeklového
supa v pravé poledne. Jako modrá sekera nebe. Jako tvá nesmyslná štěrbina,
která věří, že nejsem tebou. Počkejte, co je to za tmavý vítr, co je to za
předválečné světlo? O čem to se mnou mluvíte, když nic neslyším, když slyším
jen křik, který mi zavírá oči, hučení čerstvé krve v lůně mé lásky? Rozcházíme
se pro nic, kvůli tomuto břemeni těla a tomuto rozmaru lásky. Jako strom,
který nejprve praskne a pak se teprve rozštěpí. Jako tráva, která nejprve
vzplane a pak se rozhoří. Kdybych byl kánětem lesním a ty touto šílenou
betonovou deskou unášenou po obloze, možná bychom se setkali. Jinak ne. Tygr a
označená věc
