Lenka Ščerbaničová Boeken

František Koukolík je lékař, neuropatolog, jenž se zabývá vztahem mozku a chování. Ve své nové knize Já (O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování) se zaměřil na starou a otevřenou otázku – jak a proč mozek tvoří vědomí a jaký je vztah mozku vědomí a sebeuvědomování. Kniha je založena jak na praktických klinických zkušenostech, tak na současné zkušenosti kognitivní a výpočetní neurovědy. Autor chápe vědomí i sebeuvědomování jako funkční systémy mozku. Kniha, kterou obohacuje velký počet klinických pozorování a obrázků, je určena lékařům, psychologům, filosofům, odborníkům počítačové vědy, zvláště pak široké vzdělané veřejnosti.

The House of a Thousand Floors is one of the earliest science-fiction novels in European literature, published first in 1929. Besides being a pioneer in its genre, the book is highly regarded for its general merits as psychological literature. The novel tells the story of a dream in fever of a soldier wounded in World War I. He finds himself in the stairway of a gigantic (and kafkaesque) tower-like building, which is a metaphor for modern society. He learns that his task is to rescue Princess Tamara from Muller, the lord of the edifice. After a number of surrealistic encounters in the building, during which he is hailed as a liberator by many and is hunted by the cruel security guards, the main character finds Tamara and faces the cruel lord of Mullerdom. The novel makes fine use of a range of experimental styles and techniques. At times, linear storytelling gives way to a collage of incongruous elements: excerpts from fictitious books, encyclopedia articles, radio broadcast transcripts are used as a shortcut to describe places or events; other narrative ingredients include fanciful advertisements, ludicrous administrative documents or political slogans which highlight the idiosyncrasies of this decadent world.

Mladý student Pavel se rozhodl vyrazit na příjemnou večerní procházku. Rozjímal přitom o dospělosti a své myšlenky chtěl okořenit vykouřením cigarety na lavičce v parku. Sice tam seděla nějaká smutná dívka s kufříkem, ale s tou nebyla žádná kloudná řeč. Mírně otrávený Pavel se rozhodne nic neřešit a vykouřit si další cigárko. Škrtne sirkou a … náhle uvidí na jejím kabátku žlutou hvězdu s nápisem JUDE. Jsou časy protektorátu, začaly transporty Židů do Terezína a v Praze byl spáchán atentát na Heydricha. Romeo, Julie a tma je nesmrtelný příběh tragické lásky z nejtemnějších časů naší historie.

Román o životě Antonína Vovrejce, postavy, kterou se autor zabýval už dříve ve svých povídkách. Příběhy titulního hrdiny patří mezi osoby s pocity „zbytečnosti vlastní existence“. Talentovaný student, redaktor a básník prochází tragikomickými situacemi, které jej srážejí do úlohypřehlížejícího korektora, člověka bez zaměstnání, milence primitivní smyslné sklepnice.

Antologie fantastických povídek českých a československých autorů. Fantastický dekameron chce představit deset z mnoha různých podob, do nichž se fantazie v průřezu stoletého vývoje naší literatury promítla. Chce také připomenout pozapomenuté autory a pozapomenutá díla, i když některý znich snad nepatří k literární špičce a řečeno slovy Šaldovými: "jsou spíše výrazná něž jemně propracovaná, zkrátka nedokonalá, ale obsahují obraznost sympatie životné, která nevysýchá tak rychle jako ambiciózní obraznost intelektuální, raněná touha po dokonalosti." Znamenité a podivné příhody pana Prášila (Václav Rodomil Kramerius) Z říše snů (JIndřich Šimon Baar) Adolfína (Karel Švanda ze Semčič) Souboj s kamenem (Emanuel Lešehrad) Herbanimal (Karel Matěl Čapek-Chod) Ohrožené lidstvo (Jiří Haussmann) Hodinky pana Balabána (Jaroslav Havlíček) Meteor strýce Žulijána (Jan Weiss) Rekviem (Karel Schulz) Dinah (Karel Konrád)

Výbor z fantaskně laděných próz Jana Weisse, který uspořádala Lenka Ščerbaničová.