Jiří Cieslar Boeken

Monografie fotografií V. Koláře, zachycené momenty a lidé převážně z Ostravy.

Kniha Hlas deníku obsahuje práce filmového historika a kritika Jiřího Cieslara (* 1951), v nichž se v devadesátých letech věnoval literatuře, i když někde se nevyhnul přesahům do filmu a výtvarného umění. Zabývá se v nich průkopníky „"deníkové vnímavosti"“ (Goethe, Nietzsche, Whitman, Jung) a píše o denících a deníkových torzech i variacích (dopisy, autobiografie) moderní literatury světové (Baudelaire, Rozanov, Camus, Ionesco) i české (L. Klíma, Kolář, Hanč, Diviš, Zábrana). Ke knize je připojen oddíl věnovaný čtyřem významným českým kritickým osobnostem (Chalupecký, Machonin, Havel, Lopatka). Cieslarovým tématem je celek osobnosti a její krize, jak se projevují v deníkové literatuře. Jiří Cieslar přednáší od roku 1990 filmovou vědu na FF UK, pracuje též jako redaktor Literárních novin. Vydal knihy Luis Buňuel (1987), Filmové zápisky 90–93 (1993), Concettino ohlédnutí (1996), Viktor Kolář (2002) a Kočky z Atalanty (2003). Je nositelem ceny F. X. Šaldy.

Publikace, vydaná u příležitosti konání celoroční akce Praha - Evropské město kultury roku 2000, podává ucelený přehled o dějinách a současnosti pražských kulturních institucí: muzea sbírkové galerie, architektura, umění a výstavní prostory, hudba, divadlo, film a kina, literatura a knihovny, kulturní centra a instituce. Autoři esejí: Jiří Cieslar, Ludvík Hlaváček, Kaliopi Chamonikola, Jan Lukeš, Milan Lukeš, Zdeněk Mahler, Miroslav Masák, Antonín Matzner.

Jádro této knihy vychází z práce na grantu Alfréd Radok – filmař a zakladatel Laterny magiky, která bohužel pro tragickou smrt Jiřího Cieslara nebyla dokončena v plánované podobě. Sborník je pokusem shrnout vše, co bylo uděláno ať jde o publikované i nepublikované texty Jiřího Cieslara, zkrácenou verzi grantového výstupu Evy Stehlíkové, referáty přednesené na pracovní konferenci 22. února 2005 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy či další materiály a texty z Cieslarovy pozůstalosti, rozhovor s Arnoštem Lustigem, seminární práce, které vznikly v návaznosti na grant, a některé související studie (Veronika Ambros, Josef Herman, Hana Slavíková, Karel Tabery).Editorce se podařilo shromáždit reprezentativní výběr pohledů na filmové a inscenační dílo Alfréda Radoka, na vzájemnost dvou uměleckých disciplín, které geniálně propojil v Laterně magice.

Kniha, obsahující studie tří autorů, se věnuje československé filmové nové vlně let šedesátých. Neklade si nároky obsáhnout v zevrubnosti celé údobí a podat kompletní přehled veškeré fimové tvorby a produkce té doby. Doslov Jan Svoboda, editor Jan Dvořák.

Komponovaný soubor textů předního českého filmového kritika, redaktora Lidových novin, profesora a vedoucího katedry filmových studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Texty zařazené v Kočkách na Atalantě patří k vrcholům jeho esejistického a kritického úsilí poslední dekády, přičemž i tam, kde se dotýká témat spíše filmově historických, je úběžníkem jeho úvah přítomnost, respektive budoucnost kinematografie jako umění. Eseje jsou v této knize rozděleny do čtyř oddílů: světový film, český film, fotografie a soubor studií a rozhovorů věnovaných dvěma klasikům českého filmu - Věře Chytilové a Janu Němcovi.