Icchokas Meras Boeken
Icchokas Meras was een Litouwse schrijver wiens werk zich vaak verdiept in de diepe traumatische jeugdervaringen die zijn wereldbeeld vormden. Zijn proza wordt gekenmerkt door een sterke existentialistische ondertoon, waarin thema's als overleven, herinnering en menselijke veerkracht worden onderzocht tegen de achtergrond van onvoorstelbaar lijden. Meras vangt meesterlijk de complexiteit van de menselijke psyche en de ethische dilemma's die zijn personages tegenkomen. Zijn schrijven getuigt indringend van de kracht van de menselijke geest en de noodzaak om het verleden niet te vergeten.
Sáhne-li autor po tematice mnohokrát zpracované, může riskovat, nezájem čtenáře. Pokud ovšem svou metodou, tvůrčím přístupem k látce nevytvoří dílo osobité, v němž příběh, život, osud člověka vyvstane v jiném světle, v nových souvislostech. Zdá se, že autor této knihy měl tuto ctižádost i touhu a komponoval své dílko jako malou symfonii, chcete-li litanii biblického smutku a básnivé obraznosti. O čem vypráví? O židovském ghettu v jednom litevském městě na konci druhé světové války. Stařešina ghetta – starý Abrahám se dozví, že děti do deseti let mají být z ghetta odvezeny a likvidovány. Jde za velitelem tábora Schogerem a přednese mu prosbu „rady starších“, aby děti ušetřil. Němec souhlasí, ale s podmínkou, že Abrahámův syn Izák, který se Schogerem hrává šachy a vždy ho dosud porazil, s ním sehraje o děti partii. Když Izák vyhraje, děti budou žít, avšak Izák a později i jeho milovaná Ester to zaplatí životem. Když prohraje, zůstane na živu, ale děti půjdou do plynu. Jen remíza zachová status quo. Usednou tedy k šachovnici, cynický lágerführer a židovský chlapec, a hrají partii, v níž jde o životy lidí. Každý tah figurkou otvírá jednu kapitolu, v níž se pak exponují osudy jednotlivých hrdinů. Objevují se na scéně vždy ve vypjatých situacích, střetávají se s krutými okolnostmi a bojují za lidskou důstojnost, často i za cenu života.
Pendant la Seconde Guerre mondiale, dans le ghetto de Vilna, le commandant nazi Schoger veut envoyer tous les enfants au camp de la mort. Quand Abraham Lipman plaide avec lui pour épargner leurs vies, Schoger dit à Lipman, qu'il y aura une partie d'échecs entre lui-même et seul fils survivant de Lipman, Isaac. Si Isaac gagne, les enfants vivront, mais Isaac sera tué. Si Isaac perd, les enfants vont mourir, mais Isaac vivra . Seul une partie nulle permettra de sauver le ghetto de cette terrible situation.
