Miroslav Petříček Boeken

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. Anglický překlad úspěšné knihy vydané v roce 2018.

Katalog (se souběžným anglickým a italským textem) k výstavě Václava Ciglera, uspořádané Galerie Caterina Tognon Arte Contemporanea v Benátkách, dokumentuje nové objekty a prostorové instalace v interiéru i exteriéru Campo San Maurizio, Palazzo da Ponte a Giardino dell'Istituto Veneto di Scienze, Palazzo Cavalli Franchetti. Ciglerovo umění se soustředí na sklo, prostor a světlo, přičemž pracuje se základními tvary s symbolickými podtexty, jako jsou kruh, vejce a květ. Skleněné části jeho děl rozkládají světlo do spektrálních barev a reagují na měnlivou atmosféru. Cigler se zamýšlí nad tím, co pro něj prostor znamená – je to podmínka, záminka a především prostředek komunikace. Pokud by žil v Benátkách, viděl by se spíše jako pozorovatel, který by se snažil zachytit nezachytitelné a proměnlivé. Uvažoval by o umístění zrcadel nad kanály, aby zpochybnil jejich hmotnost a tíhu. Při své výstavě se mu konečně naskytla příležitost umístit zrcadlovou plochu na hladinu kanálu, která by reagovala na pohyb vody a odrážela slunce a oblohu, čímž by vytvořila malou scénu pro vše, co se v jejím okolí odehrávalo. Tuto instalaci realizoval s pomocí Michala Motyčky a přátel na Canale Grande poblíž mostu Akademie.

Ethik und Unendliches spürt der Entwicklung des Lévinas’schen Denkens nach. Das Buch, das nun in neuer Auflage erscheint, gilt als die beste Einführung in sein Werk. Emmanuel Lévinas wird heute als der wichtigste Philosoph einer zeitgenössischen Ethik erachtet, die die schrecklichen Erfahrungen des 20. Jahrhunderts berücksichtigen muss. Ethik ist für Lévinas keine Spezialdisziplin der Philosophie, sondern deren Kern. Die in diesem Band enthaltenen zehn Gespräche zwischen Emmanuel Lévinas und Phillippe Nemo folgen der Entwicklung des Denkens von Lévinas und gelten als die beste Einführung in sein Werk, das unter anderem auch für Jacques Derrida ein wichtiger philosophischer Bezugspunkt war. Die Gesprächsform dieses Buches gestattet es Lévinas, immer wieder auf die Verknüpfung seiner philosophischen Themen mit lebens- und zeitgeschichtlichen Erfahrungen hinzuweisen, und macht es zu einer gut lesbaren Darstellung seiner Philosophie.

Geschiedenis van de filosofie bewijst al tientallen jaren zijn waarde voor iedereen die zich voor het eerst in de filosofie wil verdiepen. Leven en werk van de belangrijkste filosofen worden in deze klassieker uitvoerig besproken. Naast een uitvoerige kennismaking met de grote denkers en denkrichtingen van het Oosten, de Klassieke Oudheid en de Middeleeuwen, passeren ook de belangrijkste denkers van de Nieuwe Tijd de revue. U vindt bijvoorbeeld Locke, Berkeley, Hume, Voltaire, Rousseau, Kant, Schelling, alsook Hegel, Comte, Spencer, Marx, Schopenhauer, Kierkegaard, Nietzsche, Bergson, Whitehead, Husserl, Jaspers, Sartre, Buber, Heidegger, Wittgenstein en Popper. Hans Joachim Störig (1915) studeerde geschiedenis, filosofie en rechten in Freiburg, Keulen, Koningsbergen, Bazel, Hamburg en Berlijn. Hij promoveerde in filosofie en rechten en is later werkzaam geweest als uitgever, schrijver en vertaler. Verder doceerde hij aan de Universiteit van München. Sinds de eerste verschijning in 1950 van dit boek heeft Störig het werk herhaaldelijk gereviseerd en uitgebreid (als laatste in 1999).

Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo tehdy, když uvažuje o úloze řeči ve filosofickém textu, ale je možné, že právě otázka po myšlení obrazem odhaluje v tomto ohledu cosi podstatného, pokud ukazuje k rovině, v níž ještě nemá smysl obraz a text odlišovat, protože jde o rovinu elementárního grafismu, bez něhož by nebyl možný ani logos, ať v jakékoli podobě.

Na základě studia detektivních románů tzv. americké drsné školy se autor snaží postihnout, co představuje zlo v kontextu moderní společnosti a jeho důsledky spravedlnost, právo, zákon. Zločin tu má podobu společenské choroby, která se nezastavuje spolu s odhalením pachatele, ale přetrvává jako neznámá síla v pozadí.

Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce - samotného malíře. Tomáš Císařovský získal pro svůj nejnovější cyklus zdatnou múzu. Navíc věčnou, je totiž nesmrtelná, protože nikdy nebyla ani živá. Císařovský ji objevil ve svém bývalém ateliéru v pražských Dejvicích, který před ním na počátku minulého století užíval malíř a profesor na pražské Akademii výtvarných umění Vlaho Bukovac. A právě této téměř stopadesátileté bezejmenné panně daroval Císařovský vlastní život a nechal ji důvěrně vstoupit do svých děl. V žádném jiném cyklu obrazů Tomáš Císařovský nespojil svůj trvalý zájem o dějinné události a postavy s důsledným ohledáváním všeho lidského i nelidského v nitru člověka i umělce samotného.

Essay van de Duits-Franse schrijver (1912-1978) naar aanleiding van zijn verblijf in Auschwitz over het slachtoffer zijn van marteling en gevangenschap.

Tři rozhovory dvou filosofů, kteří v sokratovském smyslu vstupují na tržiště, tedy do veřejného prostoru. Mluví spolu přirozeným, srozumitelným jazykem. Hledají odpovědi na složité otázky – o svobodě, odpovědnosti, uprchlících, jak se vůbec orientovat v dnešním světě, v chaosu, který přináší, co s námi dělá blízká válka v téměř přímém přenosu, jak a nakolik nás mění. Ačkoli a protože přemýšlejí i o smrti, je to kniha proti strachu, proti panice – radostná kniha o vážných věcech. V podnětné předmluvě nazvané Lze být vůbec filosofem? říká Tereza Matějčková, že filosofie nás nečiní silnějšími, možná nás vhledem do bezdomoví, tedy pochopením toho, co je to svoboda, dokonce oslabuje. Ale díky tomu nás činí vnímavějšími.