Alexander Tomský Volgorde van de boeken (chronologisch)

V temných časech, kdy se euroatlantická civilizace ocitá na křižovatce, obrací Douglas Murray pozornost k jednomu z nejsložitějších konfliktů současnosti: k válce mezi Izraelem a Hamásem. Nejde o reportáž z bojiště, spíš o hluboký esej o tom, co odděluje život od smrti, svobodu od otroctví a lidskost od barbarství. Ráno 7. října 2023 vtrhl smrtící kult Hamásu do izraelských vesnic. Rituál ideologie, jež uctívá smrt jako vrchol existence, přinesl masové vraždy, znásilňování, mučení, únosy. Murray čerpá z osobních svědectví přeživších, ale také sleduje cestu od kořenů islamistického extremismu až po manipulaci, jež dělá vražedné stroje dokonce i z dětí. Čím je kniha tak atraktivní? Svou univerzálností. Oslovuje nás všechny, kdo sledujeme, jak Západ sabotuje sám sebe v závodech slepé „tolerance“ vůči extremismu. Ukazuje, že protesty proti Izraeli často maskují hlubší nenávist k západním hodnotám, odpovídá na otázky, proč média zkreslují realitu a proč demokracie musí být nejen tolerantní, ale i nekompromisní: vůči těm, kdo uctívají smrt.

V Číne sú koncentračné tábory. Prečo ľudia zo Západu tvrdia, že jediným vinníkom je Západ? Je módou oslavovať mimozápadné kultúry a znevažovať tie západné. Z časti je to v poriadku, ale keď sa to preháňa, tak to fatálne podkopáva všetko čo vytvorilo najväčšiu a najhumánnejšiu civilizáciu na svete. Vo Vojne proti Západu Douglas Murray poukazuje na to, koľko ľudí, ktorí to myslia dobre, sa nechalo oklamať pokryteckou a nekonzistentnou protizápadnou rétorikou. Koniec koncov, ak chceme zavrhnúť myšlienky Kanta, Huma alebo Milla pre ich názory na rasu, nemali by sme zavrhnúť aj Marxa, ktorého práce sú plné rasového ohovárania a antisemitizmu? V Amerike je potrebné aj posledné zárodky rasizmu, ale čo zúriace rasistické peklo na Blízkom východe a v Ázii? Nie sú to len nečestní vzdelanci, ktorí majú prospech z tohto intelektuálneho podvodu, ale aj nepriateľské národy a porušovatelia ľudských práv, ktorí dúfajú, že odvrátia pozornosť od svojich vlastných zločinov. Diktátori, ktorí vraždia svojich vlastných občanov, s radosťou naskočia do rozbehnutého vlaku s mottom: „Amerika je rasistická krajina“ a napodobňujú jazyk antirasistických a progresivistických hnutí ako aj ich PR. Ak má Západ prežiť, treba ho brániť. Vojna na Západe nie je len o odstraňovaní nezmyselných protizápadných argumentov, ale aj novou dôslednou apologetikou na záchranu civilizácie samotnej.

A revised edition of the Notting Hill Editions essay collection by the late Sir Roger Scruton with a new introduction by Douglas Murray. Confessions of a Heretic is a collection of provocative essays by the influential social commentator and polemicist Roger Scruton. Each “confession” reveals aspects of the author’s thinking that his critics would probably have advised him to keep to himself. In this selection, covering subjects from art and architecture to politics and nature conservation, Scruton challenges popular opinion on key aspects of our culture: What can we do to protect Western values against Islamist extremism? How can we nurture real friendship through social media? Why is the nation-state worth preserving? How should we achieve a timely death against the advances of modern medicine? This provocative collection seeks to answer the most pressing problems of our age. In his introduction, the bestselling author and commentator Douglas Murray writes of what it cost Scruton to express views considered unpalatable, and of the importance of these ideas after Scruton’s death.

Jak se vyrovnat s životem, když se narodíte na prahu komunistického puče a prožíváte hrůzy totalitních padesátých let? Jak si vytvořit vztah k domovu s matkou cizinkou a otcem, který nese stigma třídního nepřítele? A proč je filosofování o dobru a zlu u rodinného stolu v šedesátých letech cennou výbavou pro boj s „inženýry lidských duší“? V rozhovoru s publicistkou Lenkou Jaklovou hledá Alexander Tomský kontinuitu svého příběhu mezi dětstvím, politickým exilem v Anglii a kulturní aktivitou po listopadu 1989. Jako konzervativec, ovlivněný anglickým pragmatismem, hlásá pravdy a burcuje na záchranu našeho světa. Ve vzpomínkách na exilový boj s komunistickým režimem a na kolegy jako Pavel Tigrid či Roger Scruton se Tomský vrací do období studené války, kdy v Londýně založil nakladatelství Rozmluvy a organizoval pašování knih. Během více než třiceti let od pádu „železné opony“ zdůrazňuje Tomský smysl individuálního i pospolitého života a konzervatismus zdravého rozumu, který je ohrožován budovateli utopie sociální spravedlnosti. Žádnou společnost nelze zlepšovat bez oddanosti národnímu společenství a morální výchovy k odpovědnosti jednotlivce. Když pochopíme život jako dar a druhého člověka jako příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými.

God is dood, de mens beheerst de aarde. Maar wat gebeurt er als de mens zélf maakbaar wordt? Als we onszelf niet alleen steeds beter kunnen genezen, maar ook kunnen 'verbeteren'? Als Homo sapiens verandert in Homo deus , hoe zal onze toekomst er dan uitzien? In Sapiens beschreef Yuval Noah Harari de geschiedenis van de mensheid. Nu verschijnt het meesterlijke vervolg. Dit is de volgende stap in onze evolutie. Dit is Homo Deus .

Soubor všech tří dosud vydaných knih Yuvala Noaha Harariho v dárkovém boxu. Jedná se o knihy Sapiens, Homo deus a 21 lekcí pro 21. století.

This highly personal account explores a continent and culture in crisis, grappling with declining birth rates, mass immigration, and pervasive self-doubt. The narrative reveals how these factors have rendered Europeans unable to advocate for themselves or resist significant societal changes. It serves as both an analysis of demographic and political realities and an eyewitness account of a continent seemingly in self-destruct mode. The author provides insights from various locations across Europe, documenting the experiences of migrants and the responses of local populations. Through first-hand reporting and extensive research, the book critiques the failures of multiculturalism, Angela Merkel's migration policy shift, the absence of repatriation, and the Western obsession with guilt. The author travels to cities like Berlin, Paris, and Lampedusa, uncovering the underlying malaise within European culture and sharing stories from those who have journeyed to Europe. Each chapter also examines broader issues contributing to this existential crisis, questioning why an entire civilization might engage in self-sabotage. The narrative concludes with two contrasting visions for Europe’s future—one hopeful and one pessimistic—highlighting the ongoing crisis and the choices that lie ahead.

Kniha, kterou Chesterson napsal roku 1908, je v podstatě autorovou duchovní autobiografií či vyznáním a klíčem k jeho dílu. Lze bez nadsázky říci, že představuje tematický horizont a centrum všeho, co publikoval za více než čtyřicet let své bohaté literární činnosti. Je to obrana všeho, co autor považuje pro lidskou existenci za nezbytné. Obrana pravdou postavenou na hlavu, aby přitahovala pozornost, bořila konvence, uvolňovala cestu nezaujatému pohledu na svět a zneklidnila člověka tak, že ztratí půdu pod nohama a začne hledat a přemýšlet sám.... celý text

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní války nebývalého rozsahu? Na tyto otázky odpovídá nový sborník Institutu Václava Klause „Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy“, do něhož přispěli Stanislava Janáčková, Jan Skopeček, Martin Slaný, Hana Lipovská, Filip Šebesta, Michal Semín, Jan Keller, Alexandr Tomský, Václav Klaus, Jiří Weigl, Ladislav Jakl, Ivo Strejček, Miroslav Ševčík, Tomáš Břicháček, Lukáš Kovanda, Miloš Kubánek, Hans-Werner Sinn, Marek Loužek, Milan Vodička, Daniel Deyl, Daniel Bier a Václav Klaus ml.

Sborník textů věnovaných politickým názorům i celkovému významu premiérky Margaret Thatcherové. Součástí textu jsou rovněž úryvky pamětí této výrazné britské političky.

The French Riviera in the 1920s was 'discovered' by Dick and Nicole Diver who turned it into the playground of the rich and glamorous. Among their circle is Rosemary Hoyt, the beautiful starlet, who falls in love with Dick and is enraptured by Nicole, unaware of the corruption and dark secrets that haunt their marriage. When Dick becomes entangled with Rosemary, he fractures the delicate structure of his relationship with Nicole and the lustre of their life together begins to tarnish. Tender is the Night is an exquisite novel that reflects not only Fitzgerald's own personal tragedy, but also the shattered idealism of the society in which he lived.

Karel Čapek o G. K. Chestertonovi napsal: „Vesele a zplna hrdla velebil věci, které náleží mezi pět švestek obyčejného života, jako je domov, víra, demokracie, řád a důvěra. Byl jako kouzelník, který vytahuje králíky z klobouku; nejvážnější pravdy, nejvznešenější výzvy vysypával ze svého hravého a laskavého humoru; byl to skotačící filosof, který metal kozelce ze samé radosti, že má co dělat s pravdou a vážností nesmrtelné člověčiny... Hájil prostotu a konzervativnost lidského života s nejskvělejší genialitou poety. Nevíme, jak je v nebesích odměňován humor; ale je-li tam pro něj sebemenší čestné místo, pak Gilbert Keith Chesterton zasluhuje nějakého stupně blahoslavenství, jehož svátek by navěky mohl slavit veškeren lidský svět bez rozdílu věr.“ A proto ho i z našich současníků milují lidé nejrůznějšího ražení: Ivan Vyskočil, Jiří Suchý, Vladimír Just, Tomáš Halík, Karel Schwarzenberg a mnoho dalších. Vybral a přeložil A. Tomský Vydání první

Snad o ničem nebylo v dějinách písemnictví vyplýtváno tolik slov jako o lásce. Jsou o ní napsány stohy románů, miliony veršů a písní i svazky učených pojednání, jako bychom vůbec nevěděli, oč jde, a chtěli tomu tajemství znovu a znovu přijít na kloub. A přitom leží láska v samé a samozřejmé lidské přirozenosti. Láska je ovšem paradoxní, „láska je cit nevýslovný a matoucí“ (K. Čapek): není totiž jenom citem, nýbrž vztahem, do něhož se plete mnoho různých představ, touhy, poblouznění, citů a vášní, erotika a sex, romantika i rozum, náboženství i vůle a úsilí o dobro druhé osoby. Láska má mnoho proměn. Jiná je láska mládí a jiná středního věku, jiná je láska milenecká a jiná manželská, jiná je láska matky k dítěti a jiná taková, kde převažuje přátelství nebo erós – a každá z nich je láska, ale ne tak úplně, a ještě závisí na charakteru daných osob. A přece lze v té nepřebernosti udělat jakýs takýs pořádek – už staří Řekové znali čtyři základní rozlišení lásky – erós, náklonnost, přátelství a agapé čili láska duševní. Ambicí tohoto velkého výboru, jenž obsahuje jeden a půl tisíce citátů a epigramů těch nejmoudřejších a nejvtipnějších autorů evropské civilizace, je snaha toto veliké tajemství a paradox ze všech stran osvítit i ozřejmit – a také pobavit, neboť láska z nás mnohdy dělá hlupáky a také se nám často vysmívá.

Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý. Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Illustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií. 2. vydání.

Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti včetně humoru jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života. A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít…

Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý. Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Ilustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií.

Rozhovor publicisty Miloše Čermáka se spisovatelem Ivanem Klímou. Rozhovory vznikaly v letech 1994 - 95. Kniha obsahuje i seznam děl Ivana Klímy. Úvod - Alexader Tomský. Vydání první, edice Amphora sv. 1.

Úvahy, fejetony, protesty, prohlášení a rozhovory z let 1969–1979. Třetí vydání, první v ČR. První vydání vyšlo r. 1984 v Londýně, druhé r. 1989 tamtéž.