Ondřej Kohout Boeken

Kniha shrnuje dosavadní prozaické dílo jedné z nejvýraznějších osobností 90. let. Indiánský běh, publikovaný r.1988 v samizdatu, zaujal sugestivním tématem i originálním zpracováním - vzpomínky na dětství, dospívání a dospělost v období totalitního režimu jsou nejen kontroverzní výpovědí o době, ale i o reálných lidech, byť skrytých za důmyslnými přezdívkami. Novely Křepelice a Když milujete muže přidávají k osobním prožitkům a traumatizujícím pocitům téma mateřství a lásky, jedno chápané jako radost, druhé jako osud. Třetí próza je příběhem ženy, již komunistická justice a poté zas mladší žena odejme milovaného muže. Román Krákorám děj fragmentarizuje do krátkých kapitol a úsečných vět. Vnímáme posun od niterné výpovědi k obecnějšímu sdělení o naší posttotalitní současnosti: příběh se prolíná s kronikou doby - volbami, privazizací, podnikáním, nezaměstnaností, rasismem... Při četbě je latentně přítomna otázka: opravdu jsme se zbavili cejchu minulosti?

„Řeky mají přítoky, které posilují jejich proud. Romány je mají též. Objevují se v nich ucelené příběhy, které je buď přímo inspirovaly nebo obohatily. V Babičce naší paní Boženy Němcové je to příběh Viktorky. Přečetl jsem teď všechny své prózy znovu, vybral z nich pasáže, fungující po malé úpravě jako samostatné povídky či dokonce novely, a připojil k nim i svůj nejčerstvější román, byť teprve rozepsaný. Seřadil jsem všechny texty v pořadí, v jakém byly napsány, aby zrcadlily i dobu svého vzniku. Je to možná můj opus ultimus, mé poslední dílo.“ – Pavel Kohout, držitel Ceny za celoživotní dílo (2020) ankety Kniha roku