Ist Europa die schöpferische Leistung einer außergewöhnlichen Familie oder nur das Ergebnis einer Entwicklung, deren gestaltende Ideen sich aus der Tradition des Imperium Romanum ableiten? Wer heute über Europa redet, muss auch danach fragen, wie dieses Europa als politische Größe entstanden ist und welche Kräfte es am Anfang geformt haben. Pierre Riché zeigt, dass eine kulturelle und teilweise auch politische Einheit erstmals unter den Karolingern und ihren unmittelbaren Nachfolgern erreicht wurde.
Dva přední francouzští medievalisté vyprávějí dějiny škol, učitelů a žáků ve středověku. Kniha zahrnuje období od 6. do 15. století, od sklonku pozdně antické vzdělanosti přes „renesance“ karolinské a otonské éry až po rozkvět evropské univerzitní scholastiky ve vrcholném středověku a nový počátek v renesančním období. Autoři se zaměřují jak na velké osobnosti středověkých vzdělanců (Anselm, Abélard, Hugo od sv. Viktora, Tomáš Akvinský aj.), tak i na každodenní život škol a žáků, který je hlavním tématem knihy. Pozornost se přitom nesoustřeďuje jen na nejvyšší patro vzdělávacího systému, ale čtenáři se mohou seznámit se širokou škálou škol – klášterních i laických, městských i vesnických, škol židovských i královen středověkého vzdělávání, univerzit. Čestné místo se přitom dostává nejstarší univerzitě v prostoru střední Evropy – té pražské. Kde, kdy a jak probíhala školní výuka, jak si žáci i učitelé obstarávali prostředky k živobytí, jak fungovaly školní instituce, jaký byl život středověkých mistrů – „obchodníků se vzděláním“? Na tyto a další otázky kniha odpovídá s využitím bohaté škály zajímavých dobových textů – listin a dokumentů, ale také citátů literárních děl od Einhardova Života Karla Velikého po Chaucerovy Canterburské povídky, textů kanonického práva či třeba univerzitních statut. Knize se tak bohatě dostává živosti a přístupnosti, které jdou ruku v ruce s nepochybnou akribií obou autorů.
Il y a douze siècles vécut un prince très puissant nommé Charlemagne. Le temps a fait de lui un héros de légende : on dit qu'il a inventé l'école ; on lui prête une barbe fleurie ; sa statue équestre trône sur le parvis de Notre-Dame à Paris. Et nous connaissons tous l'histoire de son neveu, Roland, qui après avoir sonné du cor périt à Roncevaux... Mais la réalité historique dépasse de loin la légende. Comme son l'indique - magnus signifie " grand " en latin -, Charlemagne fut grand dans tous les sens du terme. Ce colosse (1,92 mètre) se révéla un chef de guerre efficace et ambitieux. Par la ruse et la force, il étendit son empire de la Toscane à l'Elbe, de la Catalogne au Danemark, et imposa le christianisme aux peuples païens conquis, avec la plus grande brutalité. Ce prince que l'on disait barbare sut pourtant se faire accepter comme seul successeur des empereurs romains d'Occident et fut couronné par le pape en l'an 800. Il fit régner l'ordre et la magnificence jusqu'aux confins de son empire. Bon père de famille, il fut un époux volage et connut une fin de vie solitaire et dissolue. Mi-français, mi-allemand, il fut surtout le premier à réaliser une unité européenne et à favoriser l'apparition d'une culture occidentale dont nous sommes aujourd'hui les héritiers. C'est cette histoire véritable, épopée extraordinaire et pourtant bien réelle, que je vais vous raconter. PIERRE RICHE.
