Louis Guilloux Boeken

Román vyznívá jako protiválečný manifest, jako oslava hrdinství chlapců, kteří umírají na frontách 1. světové války a kteří si teprve tváří v tvář smrti uvědomují, že vlastně nevědí nic o tom, za co a proč bojují a umírají. Děj románu se odehrává v rozmezí jediného dne.

"Il luogo dove si svolge la vicenda di SANGUE NERO", ha scritto il romanziere americano James T. Farrell, "è una cittadina della provincia francese durante la Prima Guerra Mondiale. La città è lontana dal fronte, ma il passo pesante della guerra non risparmia nessuno. Quest'urto non è sentito soltanto nel senso, ovvio, che la guerra ha mutato la quotidiana routine di vita. La guerra è anche una specie di risacca di psicologica che, di volta in volta, s'abbatte sulla vita intima dei personaggi o se ne ritrae lasciandola allo scoperto. Essa serve come punto focale per mettere in evidenza le assurdità, il pathos, la tragedia, la crudeltà, l'insensibilità di una società impegnata in una lotta mortale. Il romanzo investe una fitta trama di rapporti entro una piccola città, e i personaggi sono o proiettati contro lo sfondo lontano e rumoreggiante della guerra o contrapposti l'uno all'altro. Ne risultano studi di caratteri che soltanto un romanziere di grandissimo talento poteva produrre..."

Juste avant 1914, dans une petite ville bretonne, près de la cathédrale, vit l'infâme rue du Tonneau, avec ses taudis, ses maisons de prostitution, ses cafés douteux. Une écurie sert de logis aux Nédelec, la mère, les deux enfants et le grand-père, tailleur qui fait vivre tout le monde et travaille jusqu'à ce que mort s'ensuive. Puis arrive la cousine Zabella, personnage haut en couleur.La poésie, l'amour, la noblesse du cœur illumine ce récit, le plus beau peut-être qu'aient jamais inspiré l'enfance et la misère. «Je doute qu'aucun amour vaille celui des pauvres», écrit Louis Guilloux dans Le pain des rêves.

Chlieb snov je román do veľkej miery autobiografický, rozprávačom a zároveň hrdinom je spisovateľ sám, postavy okolo neho aj prostredie sú autentické. Starý otec, ľudsky aj umelecky krásna postava chudobného krajčíra, ktorý pod rodinnou lampou len šije, prešíva a pláta, vyrastá pred nami ažna symbol statočného bedára, zápasiaceho o živobytie svojej chudobnej rodiny a boriaceho sa s nepriazňou osudu. Všedné, ale tým pravdivejšie osudy ľudí, prechádzajúce osou rozprávačovho čoraz hlbšie a ostrejšie vidiaceho zraku a uvažujúcej mysle, osudy drobných ľudí a drobných príhod zrkadlia seba aj prostredie tak prirodzene, že aj my žijeme medzi nimi

Dvě novely hluboce lidského ladění uvádějí na scénu tichý svět prostých lidí na francouzském maloměstě před první světovou válkou. První (Nedělní lampa) zobrazuje život příštipkářova synka na prahu první světové války. Druhá(Kamarádi) zachycuje onemocnění a smrt štukatérskéhomistra. Přestože obě novely patří mezi autorovy první práce, zařadily se mezi díla klasické literatury.