Barbora Čermáková Boeken

Úvodní stať editorů je věnována postavení německé menšiny v předválečném Československu, situaci v Sudetech v době velké hospodářské krize a růstu vlivu nacionalistických politických proudů (SdP). Popisuje činnost odbojových skupin po odtržení pohraničních území i po okupaci země, službu německých antifašistů v rámci spojeneneckých armádních svazů, činnost exilové politické reprezentace i složité postavení "českých Němců" po válce. Následují zajímavé a působivé výpovědi deseti německých antifašistů Rozhovory s účastníky protifašistického odboje z řad Němců narozených v českých zemích - na území bývalé ČSR. Válečné i poválečné osudy aktivních odpůrců nacismu v Sudetech, v protektorátu i zahraničním exilu

V městském prostředí ozeleněné střechy nejen zkrášlují vrcholy budov, ale také pomáhají zlepšovat ovzduší. Zároveň jsou příjemným místem k odpočinku či k aktivnímu trávení volného času, plní estetickou, ekologickou a mikroklimatickou funkci. Díky novým a stále lepším materiálům navrhují architekti ozelenění nejen na střechy ploché, ale i na skloněné povrchy a dokonce na pláště budov. Návod, jak na to a zda se právě u vaší střechy odhodlat k ozelenění, najdete v předkládané publikaci s velkým množstvím fotografií, technických podkladů z již realizovaných staveb, seznamy vhodných či nevhodných rostlin a se zkušenostmi se závlahou a údržbou střechy.

Na příkladu hnutí Občanského fóra v Chebu a Nového fóra v Plavně kniha sleduje pozoruhodnou cestu utváření "občanské odvahy": přerod od totalitní společnosti ke společnosti demokratické, roli občanské politiky na formování opozice a zdroje odvahy jednotlivců. Cheb a Plavno leží na opačné straně Krušných hor a poloha na česko-německém pomezí výrazným způsobem ovlivnila životy obou měst a jejich obyvatel. Zničující důsledky druhé světové války, "spuštění" železné opony a nastolení komunistického režimu přeťalo zcela nevratně život v regionech. Nadechnutí ke svobodnému vyjádření přicházelo nesměle již od osmdesátých let - nejprve v bývalé NDR, později i v ČSSR -, ale ke skutečně sebevědomému kroku se občané odhodlali až na podzim roku 1989. Na základě rozhovorů s pamětníky se autoři publikace pokusili nastínit obraz událostí let 1989 a 1990 v kontextu vzniku a vývoje opozičních skupin v chebském a plavenském regionu i se zřetelem k tomu, jak se vyvíjely osudy jejich aktérů v době popřevratové. Jaké byly cesty "občanské odvahy"? Co motivovalo lidi k aktivnímu vstupu do politiky? Chápali své angažování jako výraz politického přesvědčení, nebo "pouhou" občanskou povinnost? A jak hodnotí Občanské a Nové fórum s odstupem dvaceti let

Obsáhlá kniha dokumentuje a interpretuje vznik, podobu a význam pamětních míst na dobu komunistického režimu. V regionálním uspořádání přináší přehled pamětních míst, jakými jsou sochy, pomníky, pamětní desky a další artefakty instalované ve veřejném prostoru v průběhu třiceti let od pádu režimu. Pomáhají pochopit, jak probíhal a probíhá proces vytváření kolektivní paměti na období 1948–1989. Každému z více než osmi set pamětních míst je věnována samostatná mikrostudie, obrazová dokumentace a přehled literatury. K orientaci v knize mohou čtenáři využít grafického členění a rejstříků. Tématu pamětních míst a některým významným fenoménům se věnuje také úvodní studie. Pamětní místa na komunistický režim v České republice reflektují obraz doby komunismu v kolektivní paměti. Jsou každodenní a veřejně sdílenou připomínkou a zároveň vytvářejí obraz této doby pro současné a budoucí generace.