Soubor dvaceti pěti povětšinou humorně laděných sci-fi povídek z pera dvojice českých autorů. Tajná historie teorie relativity, příběh jedné pozemsko-mimozemské polní spolupráce, nebo například nečekaný rozhovor s Bohem s překvapivými následky. To vše lze nalézt mezi příběhy uspořádanými v této sbírce. Společným jmenovatelem všech povídek je pak humorné pojetí daného tématu i mnohé podněty k zamyšlení, které se často v krátkých příbězích ukrývají.
Noční kádrový dotazník a jiné boje je prvním pokusem o soustavnější představení „disidentských“ textů filozofa a politika Václava Bendy. Přináší jeho fejetony, články, úvahy, eseje, studie, polemiky, sdělení, otevřené dopisy a rozhovory z let 1977 až 1989, které byly v naprosté většině dosud publikovány pouze v samizdatových i exilových periodikách, sbornících a knihách, případně také, nebo i jen, jako samostatné strojopisné samizdaty.
Během čtyřletého věznění v sedmdesátých letech minulého století posílal Václav Benda pravidelně své ženě dopisy, které kromě samotného popisu vězeňských reálií reflektují autorovy filozofické a teologické názory, jež musel v těchto podmínkách sám v sobě vnitřně upevňovat a obhajovat. Tento duševní boj odkrývá hlubiny i výšiny Bendova tehdejšího myšlení. Dopisy z vězení Václava Bendy se po Havlových a Magorových listech z kriminálu stávají třetím opusem, který touto nanejvýš osobní až intimní formou reflektuje pozici českého disentu v době nesvobody. Kamila Bendová dopisy už v době manželova věznění přepisovala a část z nich pak vyšla ve čtyřech svazečcích v samizdatu. Dodnes se jedná o jediné vydání alespoň části této korespondence.
Kniha osloví všechny zájemce o novodobou českou historii, jejíž byl Václav Benda spoluhybatelem. Text zaujme pamětníky i studenty, kteří se zabývají politologií a dějinami. Bendovo vytrvalé lpění na křesťansko demokratických pozicích i v době pronásledování přináší do díla nadčasovou dimenzi.
Pohádky jsou vzkazem. Nedejte se, braňte se, pomáhejte si, pomáhejte jiným, společně všechno zvládnete. Takovým vzkazem jsou i pohádky Václava Bendy. Že to není nic nového? Jistě ne, autor takových poselství je otec mrňavců, který mnoho let svou chásku neviděl a nesměl vidět a potřeboval jim něco důležitého říci, vzkázat, být s nimi, alespoň psaným slovem.
Jan Vavřinec Kozlovský, subtilní muž, nenáviděl zbraně, přesto musel střílet na lidi, zatímco robustní Václav Kadera miloval vše, co střílí, ale mohl mířit jen na vrabce. Kozlovský se stal horníkem proti své vůli jako vězeň, Kadera si toto povolání vybral a pracoval, dokud se nevešel do štoly. Oba měli vášeň pro čtení a studium záhad a umělecké sklony, věnovali se malířství a psaní povídek. Lišili se v přístupu k ženám; Kozlovský zůstal svobodný, zatímco Kadera měl manželství a dlouhodobý vztah, z nichž vzešly dvě děti, které naučil střílet. Spojovali je i trpaslíci, jejichž existenci oba bezpochyby uznávali a kteří významně ovlivnili jejich životy.
Kniha také reflektuje klíčové události 20. století a ukazuje, jak jsou předpoklady klamné. Před sto lety mnozí věřili, že historické převraty skončily, a svět byl rozdělen mezi Anglii a Francii. Přesto se rodilo nejkrvavější století v historii. Vynálezy jako atomová energie a počítačové technologie byly v té době nepředstavitelné. Uprostřed těchto změn oba přátelé dospěli k poznání, že osud člověka lze za určitých okolností obelstít a že vedle smrti existují i jiné alternativy.
Výbor z povídek s vědeckofantastickou nebo kriminální zápletkou, popřípadě obojím dohromady. Spojujícím prvkem povídek je vesměs humorné pojetí probíraných témat. Některé z těchto povídek vyšly v celostátních časopisech či přílohách novin.
Kniha přináší edici dopisů dvou předních českých intelektuálních osobností a v osobním vztahu švagrů: Zdeňka Neubauera (1942–2016) a Václava Bendy (1946–1999). Dopisy byly psány v letech 1967–1969, kdy Zdeněk Neubauer pobýval na vědecké stáži v biochemické laboratoři v Neapoli. Tématem dopisů jsou jistě i politické události oněch let, především však intelektuální atmosféra doby, v níž oba myslitelé hledají svůj způsob propojení filosofického myšlení, katolické víry a umění. Diskutují proto o římskokatolické teologii po druhém vatikánském koncilu (Karl Rahner), ale také o myšlení radikálního nekatedrového filosofa, „českého Nietzscheho“ Ladislava Klímy, o kterém Benda píše diplomovou práci, nebo o duchovních principech ve výtvarném díle Josefa Šímy.
Edici dopisů doplňují jednak vysvětlivky, komentáře a překlady cizojazyčných pasáží, jednak biografický rozhovor s Kamilou Bendovou, která je manželka Václava Bendy a sestrou Zdeňka Neubauera. V něm jsou vůbec poprvé vyloženy kontexty původu, výchovy a životní dráhy Zdeňka Neubauera až do doby vzniku těchto dopisů.
K vydání připravil, komentoval, doslov napsal a rozhovor Kamilou Bendovou vedl Martin C. Putna.
