Studie hodnotí význam zakladatele sovět. literatury, bdělého kritika a organizátora i spolutvůrce socialistické kultury. Nejprve rýsuje, jak se časem formovaly názory Gorkého na umění a jak uzrály zejména po revoluci 1905, pak probírá vztahy Gorkého k jednotlivým ruským pokrokovým spisovatelům 19. století a jeho kritický postoj k názorům Tolstého a Dostojevského. G. vytvořil ruskému písemnictví postavu nového hrdiny bojovníka, pravého představitele lidu a mezi velkými vzory, jež literatuře dal, je hrdinský typ revolucionáře bolševika. G. první ukázal na problém přetvoření lidského vědomí pod vlivem mocných činitelů osvobozeneckého boje a narýsoval úkoly socialistické literatury, jejíž úplně nový význam skvěle postihl. Svým životem i dílem nam ztělesňuje sílu bolševického světového názoru.
