Petr Hampl Volgorde van de boeken

O českých národních rozcestích v době hroucení liberální hegemonie a nadvlády Západu. Kniha obsahuje esej Střízlivění a delší rozhovory s profesory Budilem, Drulákem a Kellerem.

Autor se opět věnuje chování, jednání a psychickým rysům nové aristokracie, tedy úzké mocenské elity, finanční elity a mediální elity a dalším privilegovaným skupinám spojeným s těmito elitami. Snaží se zejména zodpovědět otázku, jak s tím souvisí ztráta schopnosti řešit konflikt jinak než válkou i ztráta schopnosti ukončovat válku kompromisy a mírovými jednáními. S tím je spojena otázka, kam se ztratilo umění diplomacie, po staletí rozvíjené a kdysi velmi vážené. Hamplův text opatřil předmluvou profesor Jan Keller.

Bude islamizace celé Evropy dovršena ještě během této generace? Zůstane aspoň jeden stát, kde islám nebude státním náboženstvím? Na tyto a podobné otázky se autor snaží odpovědět v Prolomení hradeb dvojce. Nabízí různé scénáře dalšího vývoje a identifikuje některé faktory, které rozhodnou o pravděpodobnosti či riziku naplnění těchto scénářů. V centru zájmu zůstávají velké byrokratické organizace (zejména nadnárodní) a nová aristokracie jako společenská vrstva. Teorie z prvního Prolomení hradeb musela projít revizí, protože některé trendy se potvrdily (např. stupňující se neschopnost, zbabělost a sebevražedné chování nové aristokracie), ale jiné nikoliv (např. nedochází k formování kontraelity a neroste se ani schopnost nižších vrstev prosazovat vlastní zájmy).Kniha je opět psána velmi čtivým jazykem (podle recenzentů je „napínavá jako detektiva“ a „čte se sama“), je ale vybavena rozsáhlým poznámkovým aparátem. Přibližně 20% textu je převzato z původního Prolomení hradeb, takže je kniha dobře srozumitelná i pro ty, kdo původní text neznají.

Druhý díl sociologického bestselleru Prolomení hradeb je určen především rodičům, kteří se bojí o budoucnost svých dětí a zároveň se smutkem zjišťují, že slova jako "vlast", "národ" nebo "svoboda" pro ně mnoho neznamenají. Zároveň je kniha určena mladým lidem, kteří si uvědomují, že svět, v němž dominují mamutí korporace a mezinárodní byrokratické aparáty, jim nemůže nabídnout dobré životní šance. Autor v knize postupuje svou obvyklou metodou. Výsledky hlubší sociologické analýzy předkládá čtivým novinářským jazykem. Vysvětluje, jak současná situace vznikla, jaké jsou její příčiny, jaký další vývoj lze očekávat, jak jej mohou lidé ovlivnit a jak si může jednotlivec v tom všem uhájit svůj životní prostor. Profesor Ivo Budil, který byl jedním čtenářů, ji hodnotí takto: "Je to nejlepší česká kniha za poslední roky. Nasadil jste laťku hodně vysoko."

Velká sociologie klade zásadní otázky, avšak odpovědi na ně často nikoho nezajímají. Autor se zaměřuje na to, proč děti podléhají propagandě navzdory rodičovské péči, nebo proč politici prosazují nezajímavé nápady. Sociolog má za úkol pomáhat lidem chápat síly, které ovlivňují jejich životy, aby se mohli spojit a usilovat o změnu. Petr Hampl ve své druhé knize reaguje na aktuální společenské události a doplňuje je o komentáře, které je uvádějí do kontextu sociálních věd. Cílem je, aby čtenáři viděli jednotlivé události v širším rámci. Autor se zaměřuje na klíčové problémy, o nichž se často nemluví. Zkoumá, jak politici opovrhují voličskými hlasy, kdo skutečně drží moc a jaké má zájmy. Také se ptá, zda těžba lithia přinese zbohatnutí či zchudnutí, a jak mohou zahraniční dělníci ovlivnit domácí trh. Kniha obsahuje jak nové, tak přepracované texty, které kladou otázky naší společnosti do souvislosti s poznatky významných sociologů. Autor používá jednoduchý jazyk, aby poskytl smysluplné odpovědi. Termín "buranská" odkazuje na odvahu klást nevhodné otázky a přijímat odpovědi, které dávají smysl a jsou podloženy fakty. Poctivé zkoumání tak musí být v tomto smyslu buranské.

Sociomorfní projekce v dějinách myrmekologie. Práce katedry filosofie a dějin přírodních věd. Anglické resumé.

Proč Západ podléhá islámu? Kde hledat příčiny toho, že se Evropa není schopna bránit muslimské expanzi? Co stojí za vítězným tažením levicové a neomarxistické ideologie západními společnostmi?