Jan Kranát Boeken

Podnázev: Pokus o filosofii člověka a jeho osudu Rozbor vztahu člověka, lidských pudů, přírody a Boha v rámci vývoje lidských dějin.

Tři Berďajevovy eseje, které tvoří svazek Nový středověk, patří mezi nejproslulejší díla tohoto autora. Byly napsány v první polovině dvacátých let v Berlíně pod dojmem ještě živých drastických zkušeností první světové války, bolševické revoluce a občanské války. Jsou výrazem potřeby vzdělaného a věřícího člověka vyrovnat se s pádem staré kultury a tradičních hodnot.

Kniha předkládá průřez dějinami filosofie z pohledu teologa. Nejedná se však o úvod do filosofie náboženství, nýbrž o základní vhled do Platonovy argumentace, do aristotelské tradice v teologii Tomáše Akvinského a do střetu moderní filosofie s náboženstvím.