Karel Milota Boeken

Básnická sbírka současného českého básníka a držitele Ceny Jaroslava Seiferta za rok 1997.

Soubor složitě a netradičně pojatých próz, jejichž motivem je mimo jiné zločin.

Autorský výbor zahrnuje průřez sbírkami: Začít i v nepohodě; Pohyblivá příroda; Maličko o něm; Toulavé toky; Volné moře a básnické prozaické texty. Doslov Karel Milota.

Poezie Karla Miloty je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu. Může nás pohltit a nepustit, stejně jako nás někdy nemusí vůbec přijmout — točí se ve spirálách mnohohlasných významů, v aliteracích a eufoniích, které se někdy samy ztratí v sobě. Hra přestává být zábavou a stává se nudným tkalcovským stavem, vše je podřízeno struktuře, která se stává zaumnou a běžnému čtenáři nepřístupnou…

Posledním přáním prozaika, básníka a překladatele Karla Miloty bylo, aby v novém, přepracovaném vydání vyšla knížka jeho povídek Noc zrcadel. Ta když v osmdesátých letech poprvé a naposledy vyšla v pražském nakladatelství Mladá fronta, byla to mimořádná literární událost – kniha svou kvalitou zapůsobila mezi kritiky i čtenáři jako zjevení. Autor s jejím zněním však nebyl spokojen. Při řazení povídek musel tehdy učinit ústupek dobové cenzuře a i samo znění povídek zpětně považoval za nedopracované. V posledních měsících svého života proto intenzivně pracoval na definitivním znění knihy, které nyní předkládáme čtenářům. Kniha je vydána v grafické úpravě, kterou si Karel Milota přál. Její součástí jsou na obálce reprodukce obrazů autorova přítele, malíře Jaroslava Kocha Sol et Luna, které daly název klíčové povídce svazku. Doslov napsal básník Petr Král.

Iniciační etudy v asociativní a málosyžetové, či až docela nesyžetové próze. Bezstarostná hra asociací, přeskoků, karambolů a transformací představ, mozaikovitost, těkavost, chaotičnost, povídavost - snaha o vytvoření jazykového analogového modelu infantilní nesoustředěnosti a fragmentárnosti vzpomínek na dětství.

Experimentální román, v němž se bloudí symbolickým labyrintem života a smrti, aby bylo nalezeno jedno místo a objevena jedna žena.

Autorova básnická tvorba z 60. až 80. let minulého století.

Kniha představitele meziválečné avantgardy je výborem z povídkových sbírek Elektrické povídky, Patetické povídky, Taneční povídky a Prapovídky, které autor vydal v letech 1927 – 1930. Pro Raffelovy příběhy je typické okouzlení technikou, ale i přírodou. Motivem spojujícím řadu povídek je také podivuhodná postava Elektrického kouzelníka.

Considered the high point of Gogol's writing for the stage and a masterpiece of dramatic satire, The Inspector General skewers the stupidity, greed, and venality of Russian provincial officials. When it is announced that the Inspector General is coming to visit incognito, Anton, the chief of police, hastens to clean up the town before his arrival. Local officials scurry to hide evidence of bribe-taking and other misdeeds, setting the stage for the arrival from St. Petersburg of Ivan, a penurious gambler and rake who is promptly taken by the townspeople to be the dreaded Inspector General. Ivan, and his servant, Osip, soon take advantage of the situation with hilarious results. First performed in 1836, the play transcends regional and national boundaries to offer a biting, highly entertaining glimpse of universal human foibles and failings.