Jiří Vácha Volgorde van de boeken

Tato kniha je pokusem o komplexní zhodnocení dnešního darwinismu („Syntetické teorie evo­luce“). Ve škole nás učili, že přírodní výběr je základní, fakticky jedinou tvůrčí silou evoluce od bakterií po člověka. Kniha ukazuje, že to byla a stále ještě je světonázorová manipulace, která se tváří jako nezvratný vědecký výsledek. Důležitou úlohu přírodního výběru v evoluci dnes nikdo rozumný nepopírá. Je však potřeba důrazně upozornit na poslední vývoj v evo­luční biologii, který vyzvedává strukturní principy výstavby organismů, které jsou organismům vnitřní a fungují nezávisle na podmínkách prostředí. Podstatné doplnění Syntetické teorie také představuje moderní vědní obor „evoluce individuálního rozvoje“. Pozadu nezůstává ani modelování sebe-organizačních pochodů na počítačích. V knize jsou tyto novinky detailně popsány, její originální přínos však spočívá v tom, že přivádí na evoluční scénu schopnost organismů prožívat, jejich vědomí v širokém smyslu. Vědomí patří do jiné kategorie než procesy přístupné biologickým metodám, a proto není možné prokázat, že vědomí je adaptací na podmínky pro­středí: darwinisticky utvářený svět by mohl existovat i bez slasti a strasti, základních souřadnic života. Darwinismus není ve své oblasti nepravdivý, ale jeho obzor má meze: přírodní výběr není suverénním vysvětlením tajemství života.

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 20. dubna 2009 a další zajímavé doplňkové texty. Jsou zde také přetištěny úryvky ze slavných děl Charlese Darwina.

Práce stručně shrnuje aktuální diskuse v teorii medicíny o definicích zdraví, nemoci a normality, usilující o zprostředkující stanovisko mezi „scientistickými“ a „humanitními“ přístupy. Podrobná pozornost je věnována teorii rozlišování zdraví a nemoci, zejména statistickým technikám, které se zabývají interindividuální variabilitou, jež narušuje diagnostický proces. Interindividuální variabilita je nejprve interpretována pomocí variačního kalkulu a později s důrazem na nelineární interakce. Práce upozorňuje na nutnost zobecnění úvah vycházejících z binomické distribuce a rozlišuje velké a malé faktory znaků či nemocí a jejich vliv na distribuce četností. Dále se vypracovává pojem „nemoci z jedné velké příčiny“ a alternativní model zdraví a nemoci, stejně jako komplexní, multifaktoriální nemoc podle odstupňovaného modelu. Je zdůrazněna souvislost normálního intervalu s alternativním modelem a zmíněny statistické techniky související s tímto modelem. Oddíl o riziku nemoci jako plynulé funkci znaku je založen na autorových experimentálních zkušenostech a koncepcích populační genetiky. V závěru se poukazuje na systémovost organizmu a budoucnost multivariačních statistických metod. Práce může zaujmout lékaře, právníky, bioetiky a filozofy.