Karel Pexidr Volgorde van de boeken (chronologisch)

Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce, podrobněji zachycené v jednotlivých svých knihách. Objektivním přínosem pro filosofii a její budoucí vývoj by měl být podle Pexidrových předpokladů zejména soustavný ohled na vědecky zkoumané vlastnosti kognitivních stránek lidské psychiky.

Studium a práce v oboru filosofie je jednou z celoživotních dominant Karla Pexidra. Jeho filosofické myšlenky a přístupy mohly být ovšem veřejně uplatňovány až po roce 1989, kdy odpadla ideologická blokáda ze strany bývalého komunistického režimu. V letech 1993 až 1999 působil autor v oboru filosofie na Západočeské univerzitě v Plzni. Vydal celkem – včetně nynější knihy „Bytí“ – deset filosofických publikací se zaměřením na zásadní otázky světové filosofie. Od filosofických úvah a jejich dalšího vývoje Karel Pexidr neočekává nalezení jakéhosi závěrečného „receptu“ na vyřešení filosofických problémů – ty jsou od filosofie neodlučitelné a filosofické uvažování na nich vlastně spočívá –, nýbrž zaměřuje se na nalézání, objasňování, vysvětlování a vyhodnocování příčin a okolností, za nichž tyto problémy vznikají. Klíčovou filosofickou disciplínou je proto v jeho očích nauka o poznání (epistemologie, gnozeologie), která však nemá být rozvíjena bez přihlížení ke konkrétním faktům zjišťovaným vědami. Těmi jsou jmenovitě psychologie (ohledně vlastností lidského subjektu) a přírodní vědy (ohledně vlastností hmotné skutečnosti). Návaznost na oba tyto aspekty je zřejmá z jiných Pexidrových publikací (např. „Psychologie a gnozeologie“ či „Kosmologie z pohledu filosofa“) a je patrná i z výkladů v nyní vydávané knize „Bytí“.

Filosofický relativismus je předmětem četných diskusí. Záměrem této čtivě psané publikace je podat komplexní a systematický přehled k otázkám relativismu.

Název sbírky Cesty k cíli již sám o sobě poukazuje na hlavní ideu autorova vyprávění: v jednotlivých dějích – tematicky jinak velmi různorodých – lze nalézt jakousi alfu a omegu, jíž je snaha o dosažení čehosi, k čemu lidé tak či onak z hloubi duše směřují a po čem ze srdce touží. Cíle se ukazují v různém rozptylu, od hmotných po duševně ozvláštněné, od blahodárných k destruktivním, od rozumných k pošetilým, od dosažitelných po pouze vysněné. Povídky tak náznakově ukazují jakousi všeobecně se projevující rozmanitost průchodů labyrintem lidského žití. Pod předivem dějů lze navíc tušit skryté prameny životní filozofie.

Karel Pexidr je s Plzní spjat kořeny několika generací. O staré Plzni a o tom, jak se v ní procházelo životem, mu vyprávěla babička, když s ní jako dítě chodil na procházky.

Osm krátkých filozoficky laděných povídek českého hudebního skladatele, úzce spjatého se západočeskou kulturou, shromažďuje autorovy prózy z let osmdesátých a z počátku 21. století. V povídkové sbírce vypráví autor v alegoricky koncipovaných textech o určitých okamžicích lidského života, v nichž se v hraniční poloze setkává realita se snovým vnímáním a imaginací a vede jejich hrdiny k přesvědčení, že každý cíl je ve skutečnosti snem a jen v rozmezí individuálního lidského vnímání a víry spočívá jeho naplnění.

S otázkou, jak a kde v životě nalézt potřebné místo na slunci, se setkal už téměř každý. Otázka se nyní v knize vnucuje se zvláštní naléhavostí na pozadí příběhu rodiny, kterou násilná změna politické situace donutila k opuštění rodné země a k hledání nejistého existenčního záchytu v cizině. Ústřední postavu představuje žena, matka tří dětí, inteligentní a harmonická osobnost, která umí darů života právě tak užívat, jako je i vytvářet a která dovede při své životní pouti překážky jen zřídka trpně snášet; raději a častěji je překonává. Děj je zasazen do široce rozvinutých rodinných vztahů, opírá se o řadu souvislostí vnějších okolností s reálnými lidskými životy a je doprovázen i skrovným přídělem přiměřených filosofických úvah. Nejde o román, nýbrž o literaturu faktu. Nic nebylo vymyšleno, vše do puntíku odpovídá skutečným dějům, událostem, situacím, prožitkům... Autenticitu dokládá mj. řada fotografií.

Po dlouhých letech půstu nastalo období, kdy nám bylo umožněno vyjíždět do světa, poznávat cizí kraje, sledovat, jak vypadá život jinde, jedním slovem cestovat. Spisovatel, právník a hudební skladatel Karel Pexidr měl v roce 1994 a 1998 příležitost navštívit Kalifornii. Z těchto dvou cest si odnesl hrst dojmů, zážitků a vzpomínek, o něž se v této knížce chce podělit se svými čtenáři.