Daniela Mrázová Boeken

"Oslo detective Tommy Bergmann must link a recent murder with a mysterious cache of bones"--Back cover.

One August day in 2008 a Norwegian Labour Party MP is discovered in a remote cabin, together with four of his family and friends, all with their throats slit. This unprecedented crime sends shudders through the national psyche, as the search for the perpetrators begins and people have to adjust to the terrifying thought: it can happen here too.

The narrative explores the theme of confronting fears across different life stages, highlighting experiences such as starting school, performing in front of an audience, and adapting to new challenges like using a walker in winter. Through intergenerational perspectives, the story emphasizes resilience and growth, showcasing how individuals of all ages navigate their anxieties and find courage in various situations.

In een bergmeer wordt een 21-jarige ballerina gevonden, bruut vermoord. De politie vindt in het bos vlakbij een camera op een statief, precies gericht op de plaats delict. Het nummer ‘4’ is in de lens gekrast. Inspecteur Holger Munch is met verlof om te zorgen voor zijn dochter, maar besluit om terug te komen voor het onderzoek naar de ballerina. Mia Krüger, net ontslagen uit een afkickkliniek, is op weg naar een welverdiende vakantie in de Cariben wanneer Munch opduikt en haar vraagt om zich over de zaak te buigen. Ze besluit haar vakantie uit te stellen en te helpen met het onderzoek. Als Mia ook nog een van corruptie verdachte collega in de gaten moet houden, komt alles in een levensgevaarlijke stroomversnelling…

Vizionářský ekoromán předznamenávající zkázu deštných pralesů, které dnes skutečně čelíme. Jak a proč se Jens Oder Flirum ocitá uprostřed evropské války, zamčený v bývalém klášteře? Podaří se ještě uskutečnit Velký plán, kterým chce skupinka odvážných zachránit Evropu od úplné zkázy? O sedmnáct let dříve se Jens Oder vydává do indiánské vesnice v hloubi amazonské džungle, aby zde zahájil sběr vzorků rostlinných druhů. Má v úmyslu uchovat jedinečné přírodní dědictví pro budoucí generace, ale lidská touha po moci a penězích mu neustále klade překážky. Podaří se Jensi Oderovi vzepřít se neblahému dědictví dobyvatelského ducha Evropy? Naštěstí je tu ještě Mino, hrdina předchozí knihy Mengeleho ZOO, který mu podává pomocnou ruku ve chvíli, kdy to nejvíce potřebuje. Gert Nygardshaug napsal tento nevšední utopický příběh už v polovině devadesátých let, tváří v tvář současné katastrofě v brazilských deštných lesích však tato kniha nabývá opět na aktuálnosti.

Lékař jí kdysi říkal, že musí brát léky a vést bezpečný a předvídatelný život, aby svou nemoc dokázala zvládat. Lajla Rolstadová se však rozhodne pro pravý opak – žít nezávisle na cizí pomoci i na lécích. Odlétá do Kanady a následující měsíce tráví uprostřed divočiny nebo na cestách, mezi lidmi dobrovolně žijícími na okraji společnosti v odlehlých oblastech, či se samorosty a podivíny, s nimiž se náhodně potkává - ať už jsou to pěstitelé marihuany, lovci, kovbojové, hippies, dobrodruzi či léčitelé. Navazuje hluboká přátelství, prožívá nesmělou lásku, ale především poznává sebe samu, své touhy i obavy, a učí se žít v souladu s přírodou. Kerouac v sukních po šedesáti letech? Autobiografický román Vlčí ostrov dokumentuje spisovatelčin život na kanadském ostrově, několikaměsíční cestování autem Amerikou a téměř meditativní přezimování v chatě kanadských přátel. Autorka líčí tato období překvapivě prostým a upřímným stylem a nenechává čtenáře na pochybách, že všechno, co čtou, je ničím nezkreslená pravda.

Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor. Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť.