Jaroslav Haidler Boeken

Příběh je osobní vzpomínkou autora na události od květnového povstání v pětačtyřicátém roce do osudové noci z 20. na 21. srpen 1968. Je sestaven z událostí, které autor zažil nebo se o nich dozvěděl z otcova deníku, a které jsou pro onu dobu typické. Není vyloučeno, že osoby v příběhu vystupující mohou někoho někomu připomínat. Ano, je to možné... V příběhu vystupují postavy, které mají předlohu v osobách z masa a kostí. Jen jména jsou změněna. Příběh je zaplněn osobami, které jsou představiteli chování a postojů, s nimiž se autor setkal. Jelikož se děj odehrává v bývalém Severočeském kraji, mnohému se jistě vybaví reálie spojené s jednotlivými místy, která již dnes neexistují, anebo slouží jiným účelům. Kniha je mementem zejména pro ty, kteří si jen málo uvědomují rizika reálně hrozící i v současnosti, v naší pozvolna "rudnoucí" republice...

Náhodně vyslechnutý hovor recepční hotýlku na okraji Vídně s muslimem, který se ocitl v momentální peněžní nouzi, otevírá novináři na volné noze dveře pracovny iráckého prezidenta, následně pak návštěvu střediska nukleárního výzkumu v Bešeheru. Uveřejněný článek nemohl ujít pozornosti CIA. Kromě úvodní novely Mrtví pláč neslyší, obsahuje kniha čtyři povídky. Atentát na Lenina, Mamánek, Život bez hrobu a Zapomenutý rukopis.

Nemanželský syn ruské carevny Sofie a mnicha Rasputina brzy zabředne do politiky rodícího se státu dělníků a rolníků. Zděděné geny po rodičích nemohly ujít pozornosti nových mocipánů. S maturitním vysvědčením kapse je představen po Stalinovi nejmocnějšímu muži - šéfovi policie Lavrentiji Berijovi. Ten v něm poznává vhodného člověka pro uskutečňování vlády rudého teroru po svržení cara. Sojan Jakobič, pokřtěn tímto lascivním jménem na popud Rasputina, však na přání matky začne používat jméno Grigorij. Stává se z něj člověk s rozpolceným svědomím. Ač vnitřně nesouhlasí s politikou, jak ji uskutečňují bolševici, stává se z něj člověk, kterého jak Berija, tak i Stalin používají k likvidaci svých nejvážnějších oponentů. Jeho likvidační činnost ho koncem války zavádí do Československa. Tam se potkává s dcerou bývalého „bělogvardějce“ a stojí před závažným rozhodnutím…

Konflikt dvou mladíků, z nichž jeden si tiskl ruku s Hitlerem v den jeho šestapadesátých narozenin a druhý se přimotal k partyzánům a založil na tom svou kariéru. K jejich setkání došlo v Turnově, kam Wolfi odešel po zajetí za svou tetou. Viktor, jak se ambiciózní mladík jmenuje, nechává Wolfiho zatknout. Z jeho spárů ho dostává manžel Wolfiho tety. Viktor po vraždě Němce z internačního tábora odchází na Slovensko k pohotovostnímu pluku SNB, kde se potkává s důstojníkem právě se rodící Státní bezpečnosti. Nabídku vstoupit do jejich řad přijímá...

Shodil se Jan Masaryk z okna Černínského paláce sám? Jaká byla poslední Stalinova slova? A jak to bylo se smrtí Lavrentije Beriji, jedné z nejkrvavějších postav 20. století? A co když úplně jinak? Hranice mezi historickou skutečností a fikcí může být nejistější, než se zdá. Stačí jen udělat jediný krok vedle. Román Jaroslava Haidlera se odehrává v době vymezené únorovým převratem v Československu na jedné straně a karibskou krizí na druhé, v prostředí té nejvyšší politiky i zákulisní reality zpravodajských služeb a přecházení agentů z jednoho tábora do druhého. Osciluje mezi sugestivností dobových pramenů a sledováním vnitřních motivací a myšlení jednotlivých aktérů dění - a odtud se pak může začít odvíjet kontrafaktuální hra na kdyby...

Po červencovém atentátu v roce 1944 byl příslušník Hitlerovy ochranky Razinger pověřen najít a vycvičit Hitlerova dvojníka. Vhodnou osobu – Žida, který na prknech berlínského kabaretu zesměšňoval Hitlera – nalezl v koncentračním táboře. Poté, co byly v bunkru nalezeny mrtvoly dvojníka a Evy Braunové, Stalin, který oficiálním zprávám o Hitlerově sebevraždě nevěřil, si pozval Razingera a přikázal, aby Hitlera našel.

Prokletá setba je původní český román odehrávající se na pozadí skutečných historických událostí ve vypjatých okamžicích našich dějin druhé třetiny 20. století. Jaroslav Haidler, autor úspěšného titulu Jobova zvěst, tuto dobu čtenáři přibližuje prostřednictvím postavy důstojníka německé špionáže, který se kvůli nesouhlasu s Hitlerovou nacistickou politikou rozhodne spolupracovat s československou výzvědnou službou. Při dobrodružné četbě plné vzrušujících zápletek a mimořádně živě prokreslených postav se stanete mimo jiné svědky jednání s prezidenty Benešem, Háchou, Gottwaldem i Eisenhowerem. Budete vtaženi do zákulisí protinacistického odboje a partyzánských akcí. V další části, popisující poválečné období a činnost špionážních služeb, pak budete sledovat hlavní postavu při odhalování pokusů na lidech s novou biologickou zbraní až k velice překvapující pointě.

Skočil Jan Masaryk skutečně z okna Černínského paláce? Stačí náraz letadla k destrukci budovy Světového obchodního centra? Kdo měl zájem na tom, aby se Václav Havel stal prezidentem? Tyto otázky si klade známý autor beletrizované literatury faktu Jaroslav Haidler, oceněný v roce 2014 za román Očkovaný satanem „cenou Miroslava Ivanova“ ve své povídkové knize VRAŽDA BEZ VINY. Autor se snaží nahlédnout na aktuální události z jiného úhlu pohledu než je ten oficiální. Hledá odpověď na to, co nebylo vysloveno o událostech, které jsou buď tabuizovány či naopak glorifikovány...

Čtenáři se dostává do ruky kniha, jejíž text by se mohl stát v krátké době skutečností. Pilot vesmírné lodi je v mezihvězdném prostoru kontaktován někým, kdo mluví stejnou řečí. Po přistání na planetě Tartaros se potkává s bytostmi, které nejsou z masa a kostí. Dozvídá se, že vznikli ze slz svatých otců, které putovaly Vesmírem až se zhmotnily do tvaru, ve kterém je poznává. Nyní ale končí jejich životnost. Proto se obrací na zástupce Modré planety, aby jim pomohl proměnit se v lidské bytosti.

Povídky s dobrodružnými, kriminálními i špionážními náměty, využívající i aktuální společenská a politická témata. Český novinář je vyslán Pařížskou židovskou obcí na Elbu, aby pátral po zlatě, ukrytém nacisty. Povídka Zpověď starého pána vypráví také o životě v pohraničí zadrátovaném komunisty a odvaze těch, kteří se pokoušeli uniknout. V pajzlu Sonáta na pražském předměstí se schází hrdina této povídky s policejním detektivem, aby odkryli organizaci porevolučních stalinistů. Mladého novináře, kterého zatknou při reportování z demonstrace v afghánském Kábulu, zachrání tajemná organizace Moudrých z vězení. Už tak Horká sezóna mladého muže pokračuje nebezpečným reportováním z čínského Wu-chanu o původu koronaviru. Sezóna plná nebezpečí však nekončí ani návratem domů. Co začne tenisovým turnajem bezpečnostních složek v Berlíně, pokračuje špionážní Poslední hrou. Vlivného politika naleznou oběšeného na mostě přes dálnici. Byla to Krásná sebevražda, nebo vražda? Nakladatelská anotace. Kráceno.