Eduard Kejnovský Boeken

Jestlipak víte, že my lidé se geneticky takřka nelišíme od šimpanzů? Proč někomu nechutná pivo nebo kapusta a málokdo dokáže stočit jazyk do ruličky? Jak to mají se sexem Inuité a čím to, že si sourozenci často nebývají vůbec podobní? Genetik a molekulární biolog Eduard Kejnovský uvádí čtenáře do tajů svého oboru přístupnou a atraktivní formou. Odpovědi na otázky novinářky Ivany Karáskové okořenil řadou zajímavostí a nevyhýbá se ani kontroverzním tématům z oblasti eugeniky nebo genetické modifikace organismů. Čtenář se dozví, nakolik geny utvářejí naši povahu, nadání či inteligenci. A také to, proč nelze uniknout některým dědičným nemocem. Kniha přibližuje zázrak zrození i etické otazníky pokroků v reprodukční medicíně. Dotýká se i odvěkého dilematu, zda v utváření osobnosti hrají větší roli geny, nebo prostředí a výchova.

Vznikal život na zemském povrchu, v hlubinách oceánů či v zemské kůře? Je možný i mimozemský původ živých forem nebo alespoň stavebních kamenů života? Jádrem knihy je příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul, pravděpodobně na bázi RNA, přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin. Organizmy i jejich genetická informace směřují k vyšší složitosti. Cesta genů dospěje až ke člověku – druhu, který se ohlíží a nad svým příběhem zamýšlí. Genom člověka byl přečten a je zde doba, kdy si každý z nás může přečíst genom vlastní. Co nám nové možnosti genomiky přinesou? Jsme na ně připraveni? Vždyť umíme genomy nejen číst, ale začínáme je i psát. Odhalí nám DNA, co dělá člověka člověkem?

Knížka brněnského vědce - genetika Eduarda Kejnovského je mozaikou pestrobarevných střípků myšlenek, pocitů, snů, rozhovorů, do níž autor začlenil vše, co na něj naléhá – krajinu kolem nás a její proměny, lidské hemžení a vztahy mezi lidmi, lidská toužení po lásce, přátelství, svobodě i štěstí. Dotýká se také otázek vědeckého bádání, vztahu rozumu a emocí i tématu smrti.

Kniha obsahuje vybrané citáty z Citadely, velkolepého životního díla slavného letce a spisovatele, seřazené do tematických okruhů pojednávajících o lásce, štěstí, cestě, tvorbě, přírodě, řádu věcí, plynutí času, smyslu života i Bohu. Myšlenky jsou doprovázeny fotografiemi krás přírody, lidové i sakrální architektury a leteckými fotografiemi převážně jihomoravských hradů, zámků i půvabných koutů krajiny.

Co je smyslem našeho života? Je důležitější cíl anebo cesta k němu? Dělá nás bohatství šťastnějšími? Kniha brněnského genetika Eduarda Kejnovského nabízí zamyšlení nad otázkami, které si během života klade každý - o úloze lásky, víry, přátelství, důležitosti dětství, významu rituálů, plynutí času nebo o omezenosti našeho poznání. Autor zvolil čtivou formu krátkých esejů a prezentuje své myšlenky na pozadí putování horami Evropy, divočinou Skandinávie nebo přírodou Ruska. Eseje nabízejí zajímavé přesahy do genetiky, historie či astronomie. (Marek Orko Vácha)