Stefan Themerson Boeken

Cultuurhistorische en cultuurfilosofische beschouwingen van Nederlandse en buitenlandse sprekers.

Themersonom przyświecał cel, by książki były nie tyle bestsellerami, ale, jak sami je nazwali, BESTLOOKERAMI. 'Był gdzieś haj taki kraj, Była gdzie taka wieś” (dwie książki w jednym tomie) to właśnie takie bestlookery! 'Był gdzieś haj taki kraj, Byłą gdzieś taka wieś' są przykładem idealnej kompozycji słowa, ilustracji i typografii oraz zabawy językiem – zdania są jakby ulepione z plasteliny: giętkie, wymodelowane, zaskakujące! Rysunki Franciszki urzekają elegancją kreski, prostotą wyrazu i humorem.

V románu Kardinál Pölätüo (1961) Ratlík pronásledující vlastní ocas přiměje kardinála Pölätüa k sepsání krkolomného filozofického pojednání. 6940stránkové dílo, v němž se snaží v souladu s církevními doktrínami dokázat, že věda je podmnožinou a dalším důkazem platnosti náboženské víry, je platformou k absurdní polemice s Russellovým logickým pozitivismem, ale především nekompromisním útokem na úhlavního nepřítele víry - poezii. Zničit poezii ovšem znamená v první řadě odstranit ze světa Pölätüova osmnáctiletého syna, básníka Guillauma Apollinaira. Druhý román Generál Piesc aneb případ zapomenuté mise (1980) představuje nevinnou variaci na faustovské téma. Přináší obraz soumraku romantického vzorce heroismu a v jednoduchém a zdánlivě záhadném příběhu vykresluje nesmyslnost principů politicko-historického dění.

Když na zahradě profesora Timothyho Chestertona-Browna nevysvětlitelně exploduje černý pudl, zmrzačí profesora a zabije jeho hosta, "záhada sardinky" může začít. Do jejího rozluštění se zapojuje řada nepravděpodobných detektivů: dvanáctiletý matematik, jeho matka, jeho láska, věštkyně slečna Prenticeová či byrokrat přezdívaný ministr imponderábilií. Odhalené stopy - logické, okultní, intuitivní a všelijaké další - vedou daleko od maličkého přímořského městečka, kde všechno začalo - na Mallorcu, do Říma i do Londýna. Řešení se však nakonec stejně nachází až za těmi nejvzdálenějšími a nejmagičtějšími hranicemi rozumu. Román Záhada sardinky polsko-britského filmaře, prozaika, básníka a filozofa Stefana Themersona (1910-1988) je postmoderní koláží sešitou z absurdních nápadů opírajících se o trivialitu. Kdo by ji chtěl zastírat, skončí s Brežněvem a Thatcherovou nad červeným tlačítkem. Jediné, co nám zůstává, jsou dobré způsoby.