František Cvrček Boeken

Pásmo vyprávění mladého důstojníka F. Cvrčka z prostředí armády 6d

Je veřejným tajemstvím, že český právní řád není ve stavu, na který bychom mohli být pyšní. Ruku v ruce s extrémní nadprodukcí novelizací, která nemá v historii ČR obdoby, jde i úpadek tvorby právních předpisů. Nacházíme se v paradoxní situaci, kdy máme k dispozici informatické a analytické nástroje k podpoře racionální legislativy, o nichž se nám před 20 lety ani nesnilo a přitom nejsme schopni vytvořit předpisy ani na úrovni starého Rakouska-Uherska. Předkládaná monografie usiluje o shromáždění výsledků výzkumů v oblasti legislativy, provedených především v Ústavu státu a práva AV ČR, s cílem přispět k tvorbě právních předpisů ve státní správě. Jde o první část věnovanou zejména formálním otázkám legislativní tvorby s ohledem na možnosti využití moderních informačních technologií. Kvalitní legislativce ovšem nepřipraví sebelepší monografie ani semestr věnovaný legislativě na právnických fakultách. Tvorba práva je vrcholem právnické profese a vyžaduje dlouholetou praxi a znalosti získané pod vedením zkušených legislativců. Pokud se nám podaří přesvědčit čtenáře o tom, o jak složité problémy v tvorbě práva jde a jak zodpovědně je třeba k jejich řešení přistupovat, učinili jsme snad první krok k nápravě stávajícího neutěšeného stavu.

Publikace shrnuje výsledky několikaletých zkoumání textů právních předpisů platných na území České republiky od roku 1918. Autoři předkládají odborné veřejnosti - právníkům, lingvistům a informatikům - poznatky z oblasti vztahů mezi obsahem práva, základními konceptuálními prostředky práva a jejich formálně jazykovými způsoby vyjádření.

Právní informatika je relativně nový obor, který je u nás rozvíjen od 60. let 20. století. Teprve po roce 1990 se však začal vyučovat na všech právnických fakultách v ČR. Jde o obor empirický, s terminologií zcela odlišnou od pojmů typických pro teorii práva, jenž se věnuje informačním aspektům práva. Analyzuje právo na základě speciálně pro tento účel vytvořených databází právních dokumentů. Autor si je vědom, že tento přístup musí být nutně fragmentární, a proto hovoří o právněinformatickém přístupu k výzkumu práva. Monografie shrnuje výsledky výzkumů pracovníků Ústavu státu a práva AV ČR za posledních zhruba deset let a zkušenosti s provozem právních informačních systémů při vyhledávání právních informací. Je pokusem položit seriózní vědecké základy relativně nového přístupu k právu analyzujícího rozsáhlé soubory textových dat pomocí exaktních metod.