Jiří Frejka Boeken

Kniha podává nejen barvitý obraz myšlenkových a milostných vnitřních bojů mladé herečky, ale je i významným příspěvkem k dějinám našeho divadla.

Výbor z divadelních textů režiséra Jiřího Frejky z let 1923-52 postihuje jeho vklad do teoretického myšlení a tvůrčího programu meziválečné avantgardy a zrcadlí situaci umělce i divadla v době okupační a komunistické nesvobody. Součástí publikace je kompletní soupis Frejkova díla a ediční poznámky životopisná studie.

Námět hry pochází z lidové tradice. Tyl se nechal inspirovat jihočeskou pověstí o dudákovi, který hrál pod šibenicí. Dudák Švanda by se rád oženil s Trnkovic Dorotkou, ale pro starého Trnku je Švanda příliš chudý ženich. Švanda se tedy rozhodne, že si na svatbu vydělá hraním na dudy, a to i přes domluvy přítele Kalafuny. Švandova matka, víla Rosava, chce svému synu pomoci. Proto očaruje jeho dudy a Švanda se vydává do světa.V představeních tohoto typu vždycky šlo o nápravu a záchranu nějakého hrdiny, který chybuje. Pestré situace autorovi pomáhaly vytvořit nadpřirozené postavy. Hrdinu se nakonec podaří napravit a vše šťastně končí. Tyl ale uplatnil obecná pravidla tohoto žánru zcela osobitým způsobem. Hra je jedinečná v tom, jak v ní spojil typickou českou vesnici a svět pohádkových bytostí. Pohádková forma, kterou zvolil mu dává velký prostor pro fantazii, o to lépe můžeme hlouběji porozumět charakteru a podstatě postav. Ve Strakonickém dudákovi ztělesnil Tyl dramatický konflikt jako protihru dvou typických charakterů: Švanda kolísá mezi vlivem věrného přítele Kalafuny a mazaného podvodníka Vocilky. Právě pro jejich typickou „českost“ a pro velkou působivost celého motivu hry se Strakonický dudák hraje dodnes. Tyl navíc prohlubuje charakteristiku všech postav, vytváří z nich tradiční české typy.

Autor v knize přibližuje vznik typů komedie dell´arte. Přibližuje postavy, humor a díla komedie a text doplňují humorné kresby s humornými texty.

Studie režiséra Jiřího Frejky o vztahu mezi jevištní řečí a verši tragédie, inspirované dramatem A. S. Puškina Boris Godunov. Zabývá se zákonitostmi verše, přednášeného na jevišti.

Známý divadelní režisér a teoretik byl i velkým milovníkem lesa, v jehož prostředí a ovzduší prožil dětství. Knížka, kterou určil "velkým i malým dětem" a psal především s myšlenkou na svého malého syna, oživuje vážné i humorné příběhy ze starých mysliveckých časů, jak je autor sám kdysi v rodné myslivně slyšel vyprávět a hluboce prožíval.