Richard Flatter Boeken

S přesvědčením, že překladatel má sloužit autorovi (a že to v českém básnickém překladatelství bývá příliš často naopak), předkládá Miloslav Uličný veřejnosti své verze 154 Shakespearových Sonetů, v nichž se snaží najít cestu mezi adekvátností (věrností originálu) a přijatelností (českým územ). Občas užije archaismus - vždyť autor ty své cukrové znělky napsal před více než čtyřmi sty lety -, ale nikdy nechce lacině aktualizovat, přidávat na expresivitě či histriónsky dramatizovat nebo naopak šedivě nivelizovat styl génia. V jeho službách chce být i služebníkem českého čtenáře, který má zajisté právo poznat kteréhokoliv cizojazyčného autora nikoli v přestrojení, nýbrž v šatu, jaký měl na sobě ve chvíli, kdy promlouval svou mateřštinou.

Two sets of twins are separated at birth by a storm at sea: a pair of masters (both named Antipholus) and a pair of servants (both named Dromio). Years later, the Antipholus-and-Dromio pair raised in Syracuse happen to visit Ephesus, where the respective twins reside—providing the basis for ongoing incidents of mistaken identity, within a lively plot of quarrels, arrests, and a grand courtroom denouement. Based on a pair of comic dramas from ancient Rome, The Comedy of Errors presents a spectacle of pure farce in the spirit of utmost fun and—as the title suggests—hilarious confusion. One of Shakespeare's earliest dramatic efforts, the play abounds in his trademark conceits, puns, and other forms of fanciful wordplay. It also foreshadows his later and greatest comedies, offering students and scholars a valuable key to the playwright's development.