Ruth J. Weiniger Boeken

Zhroucení první globalizované společnosti světových dějin Kniha amerického archeologa a historika je pátráním po tom, co způsobilo oslabení a v některých případech i zánik vyspělých civilizací a měst ve východním Středomoří, jakými byly Egypt, Chetitská říše nebo třeba kosmopolitní obchodní přístav Ugarit na konci 13. století př. Kr. – v období, které můžeme s jistou rezervou označit jako „první mezinárodní věk“ v dějinách lidstva. Hledá odpovědi na otázku, jak vlastně v těchto oblastech došlo k nástupu „doby železné“ a jaký to mělo význam pro formování kořenů dnešní „západní“ kultury. Tyto změny jsou tradičně spojovány s příchodem tzv. mořských národů. S paralelami k dnešní situaci nejen ve Středomoří se spolu s autorem můžeme ptát, zda tyto změny lze z větší části přičíst jednomu faktoru, události a datu, nebo spíše sérii katastrof a dominovému efektu, posílenému vzájemným propojením tehdejších politických útvarů.

Ve svém raném díle se Martin Buber pokusil shromáždit zprávy o setkání člověka s Bohem, jež nalezl v duchovních textech celého světa. Jeho přáním přitom bylo vybrat texty co nejbezprostřednější, co nejméně literárně stylizované. Jeho výběr je velmi pestrý: týká se nejen literatury evropského starověku, středověku a novověku, ale přirozeně i literatury hebrejské, arabské, jakož i čínské, indické atd. Četba knihy je sama o sobě velkým zážitkem, zvláště by neměla ujít pozornosti těch, kdo se o dílo velkého židovského myslitele zajímají hlouběji. Extatická vyznání vyšla totiž ještě před tím, než Buber vypracoval svou filosofii dialogu, a ve své předmluvě se tak její autor – mj. velký obdivovatel starého čínského filosofického myšlení – hlásí k monistickému pojetí mystiky, jež klade rovnítko mezi Bohem a probuzeným člověkem.

Hass ist ein Gefühl, aber Frieden ist eine Entscheidung Zuerst: Ein Hotel in Rom. Eine israelischpalästinensische Konferenz: Aber ist der Mann, der mit Lizzie auf dem Podium sitzt, nicht vielleicht doch ein arabischer Selbstmordattentäter mit Sprengstoffgürtel? Nein, Nadim pflegt nur seine Reiseunterlagen mit schwarzem Klebeband am Hosenbund zu befestigen, und dafür gibt es Gründe ... Dann: High Heels in Ost-Jerusalem? Ein Palästinenser im vornehmen Tel Aviver Apartmentgebäude? Von Anfang an ist es eine wechselvolle Freundschaft, die sich zwischen der israelischen Schriftstellerin Lizzie Doron und dem arabisch-palästinensischen Journalisten Nadim entwickelt, begleitet von Vorurteilen und Unverständnis. Es gibt Grenzen der Verständigung. Lizzie hat den Holocaust im Gepäck, Nadim die Nakba – die große Katastrophe –, wie die Palästinenser die Folgen des 48er-Krieges nennen. Sie begreifen, dass sie dieselbe Irrenanstalt bewohnen, nur in verschiedenen geschlossenen Abteilungen. Nadims Frau ist aus Gaza, hat aber keinen Ort, an dem sie bleiben kann ...

Příběhy o proroku Eliášovi, tajemném poutníkovi, si vyprávějí lidé skoro po celém světě. Eliáš putuje nebem i zemí, pouští i mořem. V převleku za žebráka, poutníka či šaška pomáhá malým i velkým. Vypráví se, že je neviditelně přítomný všude, kde je vysloveno jeho jméno, kde na něj někdo jen pomyslí. - Jestli je to pravda, pak až se začtete do prvních řádek této knihy, přijde i k vám... Výběr z biblických příběhů a židovských, křesťanských a muslimských legend o proroku Eliášovi je určen pro všechny, kdo se nebojí pohádek ukrývajících více než jeden význam. Pověstí a legend, v nichž se objevují démoni, bohové, světci a proroci.

Kniha vychází u příležitosti 500. výročí vzniku německé reformace. Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti. Ve svazku se tak objevují texty z raného, středního i pozdního autorova období, polemické spisy proti scholastice, odpustkům, bouřícím se sedlákům či Turkům, stejně jako pojednání věnované manželství, Večeři Páně, přípravě na smrt, rozjímání nad smyslem Kristova utrpení a další, jakož i některé texty k tématům biblistickým. Výbor doplňuje úvodní studie z pera historika reformace Martina Wernische.

Autorzy z niezwyklym rozmachem rysuja dla pojecia melancholii tlo na gruncie medycyny, nauk przyrodniczych oraz filozofii antyku i sredniowiecza. Poslugujac sie przykladami zaczerpnietymi z literatury, astrologii i tradycji ikonograficznej, kresla imponujacy erudycja portret patrona melancholii, Saturna.