Pavel Hájek Boeken

Esej zabývající se významem barokních úprav české krajiny pro její současnou podobu s podrobnou analýzou barokního dědictví Jičínska: Vznik kulturní krajiny Čech - první zemědělci - starý sídelní areál - krajina románská a gotická - kulturní historie Jičínska - město Jičín - poselství soch, kaplí a kostelů v okolní krajině - krajinné "zahrady" Albrechta z Valdštejna a členů kopidlnské větve rodu Šliků - česká krajina a baroko. Rozsáhlý obrazový doprovod včetně dobových map. Předmluvu napsal Prof. PhDr. Mojmír Horyna.

Obrazově bohatě vybavená publikace vychází k 20. výročí zápisu Holašovic na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kniha přináší ucelený přehled typové skladby jihočeské venkovské architektury. Představuje nejen Holašovice, ale i typické ukázky zděných staveb v dalších regionech, vycházejících z obdobných vývojových tendencí, odlišujících se však rozdílným výtvarným pojetím zdobných prvků. Průčelí těchto domů odrážejí individualitu venkovských zednických mistrů, z nichž jen velmi málo známe jménem. Samostatné kapitoly jsou věnovány oblasti Blanského lesa, vizuálně velmi atraktivní blatské architektuře spojené se zednickými rody Patáků a Šochů, tvorbě Jakuba Bursy i specifickým rysům venkovského stavitelství na Písecku, Strakonicku, Blatensku, Prachaticku, Třeboňsku, Jindřichohradecku či Mladovožicku. Kontext vesnických domů se zdobnými průčelími doplňuje výklad o středověkých a raně novověkých špýcharových domech na Doudlebsku, rozlehlých vierkantech na Novohradsku a Českokrumlovsku i různých typech roubených a poloroubených staveb na Šumavě i severu Písecka a Táborska.

Soubor čtivých a inspirativních esejů, zamýšlejících se nad vazbami mezi přírodou, krajinou a kulturou z pozic literární historie (Martin C. Putna), archeologie (Jan Klápště), filosofie přírody (Václav Cílek, Jiří Sádlo, David Storch), biologie (Ivan Horáček), kulturní ekologie (Vít Erban, Jitka Ortová,) a fenomenologie architektury (Vladimír Czumalo). Uspořádal Pavel Hájek.

Ilustrované útržky paměti. Kresby a náčrty situací, pocitů i obrazů, se kterými se zcela jistě již kdekdo setkal. Někdy banální, jindy poetické a jindy zas zcela obyčejné...

V průběhu tří staletí bylo na území jižních Čech postaveno více než dvě stě zděných pilířků a sloupků božích muk. Označovala místa uložení ostatků padlých vojáků a bývala připomínkou i jiných tragických událostí. Někdy byla využívána jako mezníky na hranicích katastrů obcí, sloužila jako rozcestníky, zejména ale byla místem určeným k modlitbě, zastavení a rozjímání na cestách, k prosbám vznášeným za úrodu, déšť, uzdravení, narození dítěte či mnoho dalších potřeb. Jsou dokladem snahy vepsat do krajiny část kolektivní paměti i projevem obecně lidské touhy po blízkosti Boží. Kniha je doplněna o 258 autorských barevných fotografií + mapové přílohy; německé a anglické resumé. Autor je odborným pracovníkem státní památkové péče, kniha završuje jeho mnohaleté výzkumy terénu, map i archivních pramenů. V letošním roce na ni bude navazovat obdobně koncipovaná publikace věnující se jihočeským kamenným božím mukám. Knihu vydalo pracoviště NPU v Českých Budějovicích.

Paměti Václava Marii Havla (1897 - 1979), otce prezidenta Václava Havla, je možné číst mnoha způsoby. Jako autoportrét osobnosti, jejíž pronikavý podnikatelský duch se zcela přirozeně snoubil se společenskou odpovědností. Jako kroniku jedné z nejvýznamnějších pražských rodin počátku 20. století, či jako monumentální fresku počátku moderních českých dějin. Byl to totiž právě Václav M. Havel, kdo stál u celé řady klíčových studentských a občanských aktivit první republiky (například YMCA), kdo dobudoval Palác Lucerna, založil novou pražskou čtvrť Barrandov… Kniha vychází vůbec poprvé v původní, autorem zamýšlené podobě a obsahuje více než 300 dobových snímků a archivních dokumentů, z nichž většina doposud nebyla publikována.

Próza originálně variující známý pohádkový motiv a využívající postmoderní postupy. Postmoderní pohádka, dovedně poskládaná mozaika mnohotvárných představ... Drsnost středověké minulosti, barokizující prvky černého románu, romantická vznětlivost i střízlivost soudobého světa. Silné emocionální napětí. Racionální strohost filosofických sentencí. Neotřelé básnické obrazy. Banální rčení. Zdánlivě chaotický sled šedesáti kapitol postupně směřujících k překvapivému závěru.