Petr Vaďura Boeken

Rozhlasové rozhovory o biblických textech vedl s autorem Petr Vaďura.

Druhý svazek edice Rozhovory nad Biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002-2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona (stvoření, Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abraham, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo). Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 - Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomu se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol nevystupuje při jejich výkladu jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Kniha obsahuje biblické rozhlasové pořady moderované Petrem Vaďurou, které byly odvysílány mezi lety 2004 a 2010 na různých českých rádiích. Benešův přístup k biblickému textu vyniká precizností a poctivostí, nebojí se klást otázky, na něž nezná odpovědi, a znovu se zamýšlí nad těžko pochopitelnými místy či problémy. Zkoumá smysl bolesti a utrpení, lidské nitro a odhalení, které přináší Hospodin. Jeho interpretace je inspirována židovskými rabíny, kteří se zaměřují na asociace vyvolané hebrejskými výrazy, což čtenářům umožňuje nově chápat známá biblická místa v nečekaných souvislostech. Beneš vnímá bibli jako živou knihu, skrze niž promlouvá Hospodin, a její četba by měla vést k proměně postojů a vztahů, nikoli pouze k intelektuálnímu potěšení. Čtenář se stává aktivní součástí vyprávění, což umožňuje starým příběhům skutečně zasáhnout. Kniha je určena zaujatým čtenářům, kteří chtějí nechat biblický text promluvit, a může sloužit jako průvodce složitými starozákonními vyprávěními pro ty, kteří nejsou z církevního prostředí, zatímco pro znalé čtenáře představuje nový impuls k zamyšlení.

Ladislav Heryán patří k výrazným osobnostem českého veřejného života. Mnoha lidem je znám především jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech, např. na Open Air Festivalu v Trutnově. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista učil na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní působí na Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické Jabok a na Institutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je vyhledáván jako kněz, ale pro mnoho lidí je prostě dobrý kamarád a blízký člověk. Redaktor Petr Vaďura začal s Ladislavem Heryánem před několika lety natáčet nejprve rozhlasové rozhovory nad biblickými texty pro pořad Ranní slovo, který provází už řadu let nedělními rány posluchače stanice Českého rozhlasu Vltava. Pak se Ladislav Heryán několikrát objevil jako host Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň i ve vysílání Trans World Radia – Radia 7. Milovník skupiny U2 se v těchto pořadech ukázal nejen jako fundovaný biblista, ale především jako citlivý člověk, který má pochopení pro lidskou slabost, ale i hlubokou důvěru v Boží lásku a milosrdenství. Rozhlasové rozhovory převedl Petr Vaďura do psané podoby. Vycházejí v knižní podobě v rámci edice Rozhovory nad biblí.

Rozhovory rozhlasového redaktora P. Vaďury s teologem, biblistou a předním znalcem teologie a exegeze Starého zákona J. Benešem o prvních jedenácti kapitolách Bible, které obsahují příběhy o stvoření, konflikt Kaina a Ábela, potopu atd.

Záznam rozhlasových dialogů Petra Vaďury s doc. Pavlem Hoškem, Th.D., vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionista i jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům Písma s velkou pokorou. Jeho cílem je zprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickými texty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život. Dokáže ilustrovat velké pravdy na prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. Nepatří ke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“. Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy, ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat se nikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu. Znalosti židovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav, do života starověkého Izraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevního prostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů. Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímu domýšlení biblické zvěsti.

Jedná se o rozhovor nad jedním z nejznámějších a zároveň nejkontroverznějších textů Nového zákona. Tzv. Horské kázání (Mt 5—7) vyvolávalo v dějinách často protikladné interpretace. Od doslovného chápání, které bývalo mnohdy vyhroceno proti kompromisnímu vnímání v církvích a křesťanské praxi (tak text četl např. Tolstoj a částečně i Nietzsche), přes interpretaci textu jako učení pro výjimečné skupiny adresátů, např. mnichy a mnišky, až po eschatologický výklad jako líčení stavu, který teprve nastane. Autoři se snaží ukázat, že je to text, který se týká každodenního života a staví nás před složité, ale aktuální otázky, jako je třeba nenásilí či bezpodmínečné odpouštění. Ukazuje, že křesťanství není jen morálně náročnějším pokračováním přirozeného života, ale životem v jiném modu, v modu milosti Boží -- životem, který není úkolem, ale odpovědí na Boží lásku. Text se tedy týká každého člověka a nemá vést k zármutku nad tím, jak mu nestačíme, ale být povzbuzením k životu ze zdroje Boží svobody.

Záznam cyklu rozhlasových dialogů Petra Vaďury s RNDr. Ivanou Vlkovou, řeholní sestrou řádu dominikánek a děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o knize Izajáš, jednom z vrcholných textů Starého zákona. Tento spis nejvíc ovlivnil i jiné biblické autory a náboženské ovzduší Palestiny na přelomu letopočtu. Jednotlivým oddílům předchází vždy nástin dobového pozadí. Samotný výklad textu sleduje stopu důležitých motivů napříč celou knihou a odhaluje tak její teologické a duchovní poselství. Navíc se snaží ukázat, jak prorok promlouval k aktuálním problémům Judska 8. století př. Kr. včetně dočasného údělu judských přesídlenců do Babylonu. Sympatický je ekumenický přístup obou autorů k tomuto období starozákonních dějin. Kniha vychází zároveň v nakladatelství Kalich i Vyšehrad.

Pátý svazek úspěšné edice přináší biblické rozhovory Petra Vaďury a jeho hostů, včetně renomovaného biblisty Petra Pokorného. Ten se proslavil mnoha odbornými publikacemi a získal si srdce mnoha žáků. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem 3 Vltava, kde připravuje nedělní Ranní slovo. V těchto rozhovorech, které vedl s Vaďurou, se zamýšlí nad nedělními perikopami liturgického kalendáře. Zatímco v odborných pracích je Pokorný vědeckým badatelem, v těchto rozhlasových diskuzích vystupuje jako srozumitelný a přístupný vykladač. Jeho hluboká znalost novozákonních textů mu umožňuje nahlížet na jednotlivé pasáže z nadhledu a v širších filosofických a etických souvislostech. Pokorný je také pozorovatelem doby, znepokojeným pocitem bezvýchodnosti a nedostatku perspektivy. Hlavním motivem jeho úvah je naděje, vycházející z přesvědčení, že život má smysl a stojí za to jej žít. Vzkříšený Kristus je pro něj pevným bodem historie i individuálního života, inspirující k pravému lidství. Kniha obsahuje také přepis pořadu o J. B. Součkovi a rozhovor o Pokorného životě a díle, odvysílaný na Českém rozhlasu Plzeň.

Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Především sloužil řadu let jako evangelický farář. Později byl však také mluvčím Charty 77, objevil se jako herec ve filmu Žert, živil se jako topič v Národním muzeu, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval. Několik let působil v náboženské redakci Českého rozhlasu. A právě rozhlasové pořady jsou základem této knihy, kterou napsal spolu s Petrem Vaďurou. Její náplň tvoří rozhovory nad texty Starého a Nového zákona, které v letech 2003 až 2016 daly základ mimo jiné pořadům Českého rozhlasu Ranní slovo. Miloš Rejchrt vychází ve svých výkladech z protestantské tradice a nezapře ani svůj původ ve vyznavačské Jednotě českobratrské. V křesťanství počítá vždy s osobní angažovaností člověka a ví, že bez osobního obrácení není pravá víra možná. Přitom se však nebojí podívat na biblický text nově a ryze současnýma očima. V biblických zaslíbeních nevidí laciné sliby, ale pevné body naděje, o něž je možno se opřít, aby člověka nesmetl pocit marnosti a nesmyslnosti. Rejchrtova víra odráží mnohé životní zkušenosti, ale především se do ní promítá poznání, že zemští páni vládnou jen do času, zatímco vláda Hospodinova je na věky.