Publikace navazuje na knížku Potká jezuita františkána. Jsou v ní obsaženy další vtipy a humorné historky z křesťanského prostředí. Některé jsou převzaty z tradičních vyprávění nebo ze životopisů svatých, jiné jsou nově vymyšlené. Autoři vycházejí z přesvědčení, že radost a humor žijí ve svornosti. Kniha je doplněna obrázky Jana Heraleckého.
Vstúpte do sveta bratislavskej MHD z druhej strany barikády. Ďalšie inšpiratívne príbehy šoféra trolejbusu.
Často nám chybí objektivní kritéria, která by nám pomohla poznat, jak jsme na tom se svou vírou. Pronikavé a zároveň laskavé a vtipné postřehy, pomáhající ven z bludného kruhu křesťanského sebeuspokojení, jsou jádrem této knížky, která nám pomáhá oživit a uzdravit naši víru.
Většina kapitol jsou knižně upravené texty vysílané v Českém rozhlase v pořadu Kupředu do minulosti. Tvrdá a nevybíravá slova autora na adresu těch, kteří se podílejí na marasmu doby, nebo nedovedou zabránit krizi doby a rozkladu hodnot, které zachvacují stále více občanů naší vlasti. Je dobré, že se najdou slušní lidé, kteří to dokáží tak říci jako autor a dokáží nastavit zrcadlo politikům a lidem zneužívajícím. prof. Vladimír Smékal Žijeme v zemi, kde nic není hanba. Zhasla nám světla v podobě moudrých, pokorných a statečných lidí. Na jejich místa nastoupily sebevědomé bludičky. Ony také svítí, ale místo světel, která ukazují cestu, vedou lidi do bažin. Žijeme v zemi, která onemocněla relativismem a povrchností. Byť máme na jedné straně přebujelé právo, máme na druhé straně podvyživenou spravedlnost. Zelenou mají povrchní vztahy, názory, zábava a povrchní vzdělání. Žijeme v zemi, ze které se vytrácí cit pro čest, důstojnost, noblesu, džentlmenství a vytříbené chování. Neexistují pozitivní vzory. Zmizela obyčejná lidská slušnost a bourají se všechna osvědčená tabu.
Autor uvažuje o formalizme a rutine v našom náboženskom živote a chce netypickým spôsobom prebúdzať „kostolných spáčov“ a povzbudiť i tých, ktorí to s kresťanským životom myslia troška vážne. Výstižné ilustrácie Jana Heraleckého spolu s vtipným textom robia z Vieromeru originálnu, pouč nú a priam zábavnú publikáciu. schovat popis
Kněz, který v pondělí píše články do novin a časopisů, v úterý coby soudní znalec objíždí věznice, ve středu pracuje v České televizi, ve čtvrtek učí esperanto, v pátek ordinuje ve svém salónním hypnotáriu, v sobotu přednáší na vysoké škole a v neděli stojí v kostele na kazatelně, vidí život z mnoha úhlů.
"Už více než pětatřicet roků naslouchám ve své ordinaci lidským osudům. Povětšinou těm, které se týkají vztahů. A to nejen vztahů mezi mužem a ženou, dětmi a rodiči nebo vztahů mezigeneračních, ale i těm, které se vytvořily mezi rodiči a školou, občanem a institucí nebo učiteli a jejich žáky. Jde o stesky, jejichž četnost i obsah se postupem času rozšiřují. Po těch letech mohu říci, že všechny vztahy, společně se stavy, vytváří bludný kruh. Mimo svoji ordinaci se pohybuji prakticky po všechna léta ještě mezi soudy, výchovnými ústavy mládeže, kriminály, komisemi péče o dítě a více než dvacet let se věnuji soudnímu znalectví. Denně se setkávám nejen s duševními chorobami, ale i s takovými specialitami jako jsou vraždy, loupežná přepadení, znásilnění, sexuální zneužívání dětí, trestné činy alkoholiků a toxikomanů. Koneckonců i já sám se pohybuji v bludných kruzích patologického prostředí tohoto světa a nacházím zde i bludné kameny, které dělají lidské životy skutečně přetěžkými. Kruhy i kameny jsou v prostoru, kde řešení složitých osudů mých klientů neladí s učenými knižními teoriemi a proto v této publikaci nebudu vycházet z teorií, ale z mojí lékařsko-diakonské praxe. Pokud se čtenář na některé stránce takzvaně "najde", možná mu svitne i naděje na řešení jeho osobního problému. A v takovém případě jsem tuto knížku nepsal zbytečně." (Z předmluvy)
Želivský premonstrát, pelhřimovský psychiatr, žirovnický divadelní ochotník, vysokoškolský učitel, spisovatel a světoběžný esperantista se tentokrát na chvíli zastavil, aby posbíral svá rozhlasová, časopisecká a novinová zamyšlení. Naprostou většinu z nich tvoří pořady „Jak to vidí…,“ které s ním vysílal Český rozhlas 2 – Praha. Menší část je sestavena z jiných mediální pramenů včetně článků z Týdeníku Rozhlas.
Soubor krátkých vypointovaných povídek z lékařského prostředí, zaznamenává mozaiku vážných i veselých příběhů, které shromáždil autor za více než třicet let své všestranné a bohaté medicínské praxe.
