Jakub Szántó Volgorde van de boeken

Světem zmítaným ruskou agresí proti Ukrajině a světovému pořádku otřásla 7. října 2023 neslýchaně brutální agrese palestinských islamistů proti Izraeli. Vypukla nová válka, jejíž děsivá váha dopadla převážně na Gazu a jejích dva a čtvrt milionu obyvatel. Vůbec nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů zdevastoval nevelké území jižní Levanty. Po stopách jeho historie se vydává známý blízkovýchodní reportér a autor reportážních bestsellerů Jakub Szántó. V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. Díky bohatým osobním zkušenostem v časech míru i válek, a především prostřednictvím desítek osobních vazeb představuje portrét společnosti, která proslula unikátní barvitostí, odolností a soudržností. V časech vypjaté společenské diskuze nabízí kniha nezaujatý a poučený reportážní pohled.

7. říjen 2023. Den, který změnil svět. Teroristický útok Hamásu zaskočil Izrael nepřipravený a způsobil největší masakr židovského národa od holokaustu, což vyvolalo hluboké trauma v izraelské společnosti. Minulé události ožily a zasáhly Židy po celém světě, přičemž heslo "Už nikdy více!" opět nabývá na významu. Izrael reagoval drtivě, zdevastoval Gazu a zlikvidoval tisíce teroristů, včetně vůdců Hamásu a Hizballáhu. Na Západě se však rozšířila vlna izraelofobního šílenství, zejména na prestižních univerzitách a v hlavních městech, kde se antisemitismus často otevřeně projevoval. Sedmý říjen se tak stal dnem, který si budeme pamatovat jako 11. září. Jak Izrael selhal? Jaké trauma prožívají Izraelci? Co po masakru cítí Židé? Jaké cíle měl Hamás? Mohl Izrael reagovat jinak než totální válkou? Proč Západ tak reagoval? Proč západní univerzity nenávidí Izrael? Jak se Česko odlišuje svou podporou? Jaký bude dopad útoku na region? Může Netanjahu znovu povstat? Zajímají někoho rukojmí? Je možné zlikvidovat Hamás? Lze porazit terorismus? Je dvoustátní řešení mrtvé? Je mír vzdálenější než kdy dřív? Odpovědi na tyto otázky hledají přední znalci regionu, spisovatelé a politologové, kteří nabízejí mnohovrstevnatý pohled na izraelsko-palestinský konflikt a jeho globální souvislosti.

Už od 24. února 2022 vzdoruje Ukrajina bezuzdné ruské agresi. Miliony lidí před válkou utekly ze svých domovů, desetitisíce zahynuly, brutální destrukce se nevyhnula školkám, muzeím ani kostelům. Svět obdivuje, nakolik se přes mohutný válečný tlak Ukrajinci odmítli podvolit vůli moskevského diktátora. Obrovská země přitom zápasí nejen s přesilou východních nájezdníků, ale také s vlastním kulturním a historickým dědictvím. Šestice zpravodajů České televize nabízí ničím nezastřený kritický pohled i na slabiny bránící se Ukrajiny, jako je postsovětská strnulost, endemická korupce, institucionalizovaný machismus nebo mezigenerační napětí. A nachází jiskry naděje v odhodlání mladých mužů a žen ubránit svou vlast a brzy ji proměnit ve fungující svobodomyslnou demokracii.

Ve své druhé knize se ostřílený reportér a laureát ceny Magnesia Litera vyznává z hluboké náklonnosti k Izraeli, Palestině a jejich obyvatelům. S pomocí výrazných příběhů, barvitého popisu čtvrtstoletí orientálních zkušeností i líčení historického kontextu usiluje o nabourání leckdy schematického vnímání neklidného regionu. Výrazná osobnost televizního zpravodajství odmítá vnímat izraelsko-palestinské vztahy jako výhradně konfliktní. Nabízí naopak názor, že vybírat stranu si není třeba, protože oba národy jsou obdivuhodné, a přitom odsouzené k tomu žít bok po boku. Zároveň Jakub Szántó vůbec poprvé odhaluje vlastní hluboké pouto k Blízkému východu a odhaluje své city k exotické, a přece blízké oblasti, jejím lidem, historii, kultuře nebo přírodě. Nechybí jeho osobitý sarkastický a sebeironizující tón ani bohatá příloha snímků, které za léta života a práce v Orientu nashromáždil.

Za oponou války je prvotina z pera válečného reportéra a zpravodaje České televize na Blízkém východě. Jakub Szántó v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel. Barvitým jazykem zprostředkovává pozadí dějinných událostí pohledem očitého svědka. Zároveň poodhaluje a demýtizuje práci žurnalistů uprostřed pohnutých situací a nepředvídatelného vývoje. Vedle strhujícího vyprávění, které jako vystudovaný historik zasazuje do širšího dějinného kontextu, kniha dává nahlédnout i do niterných vztahů autora k rodině, novinářským kolegům i přátelům napříč Orientem. To vše balí do lehce sarkastického a sebeironického tónu, který odhaluje, nakolik je humor klíčovou ingrediencí pro práci i přežití v situacích, ze kterých normální člověk raději prchá. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha autorových fotografií z terénu.