Jiří Ryvola Boeken

Bibliofilsky vypravená knížka zachycuje v mnoha kresbách a doprovodných textech rozsáhlou řadu dochovaných židovských památek na našem území či jejich pozůstatků. V historických reminiscencích z období středověku, z doby Rudolfa II. i z novověkých dějin se zamýšlí nad podstatou a etikou národa, který sehrál v historii našich zemí významnou roli. Židovské etnikum a jeho kultura ovlivnily naše dějiny nejen po stránce literární či architektonické, ale i duchovní. Kromě dějinných souvislostí se autor věnuje nejvíce židovským památkám v Praze, Třebíči a mnoha dalších místech, ale též pověstem o Golemovi či legendární výstavě Millenium Judaicum Bohemicum.

Knížka je vyznáním kumštýře - malíře a divadelníka tělem i duší a ajzn-boňáka profesí - Jiřího Ryvoly městu, ve kterém prožil podstatnou část života a jež se mu stalo domovem. Namířil si to v mládí od Berounky přímo k Labi. Počátkem 90. let minulého století to sice vzal na chvíli proti proudu do Prahy, ale rychle se zase vrátil. Zda to bylo či nebylo dobře, nechť laskavě posoudí ctěný čtenář této publikace, neboť návrat Jiřího Ryvoly do Litoměřic nebyl jen návratem domů, ale i návratem k výtvarné práci. Zdá se, že přišel v pravou dobu, neboť zrání výtvarné našlo souznění se zráním lidským. A někde zde vznikla i potřeba říci svému městu a lidem, se kterými se denně potkává, i těm, se kterými se zatím míjí, že Litoměřice jsou městem, ve kterém stojí za to žít. Nechává nás nahlédnout do svého skicáku, ve kterém jsou kresby do detailu propracované, i ty "jen tak nahozené", kresby zachycující momentální rozpoložení či nějaký "celkem bezvýznamný detail", i kresby, které napovídají, že se asi dříve či později stanou námětem pro obraz. Těžko se pro to hledá výraz - snad si mohu dovolit napsat, že ty kresby jsou takové "ryvolovské". A není to jen o technice kresby či kompozici, je to i o námětech, které si vybírá, o nostalgii, která není ani trochu zapšklá, ale která dovádivě šimrá jako jarní slunko a zároveň laskavě hladí a hřeje říjnovými paprsky.

Již druhá kniha o Litoměřicích od malíře Jiřího Ryvoly. Opět je to především knížka kreseb /tužkokresba/. Litoměřice nabízejí velkou škálu inspirací v podobě malebných zákoutí. Jedná se o pohled kreslíře, který zde žije a toto město má rád. Doprovodný text vypráví o lidech, které autor potkal, o zážitcích, co prožil. Zážitky, které člověk prožije, nejsou jen výpovědí o sobě samém, mohou vyvolat vlastní vzpomínky i u čtenáře. Sám autor říká: „Nazývám to poeticky náhrdelník zážitků, na které navlékáme vlastní korálky starostí i radostí“.