Unikátní publikace, která poprvé představuje lidové kroje všech oblastí Čech, Moravy a Slezska včetně německy mluvících menšin. Obsahuje 202 barevných ilustrací ženských a mužských svátečních krojů jednotlivých regionů a slovní popis. V atlasu najdete také mapu krojových oblastí, jazyků a časovou mapu prezentující odkládáníkrojů. Kniha je výsledkem badatelské činnosti během budování expozice Muzea Ostrov lidových krojů.
Tradiční dům měl svou pevnou strukturu, která se vyvíjela jen velice pozvolna. Vnitřní členění domu odráželo po mnoho generací udržované tradice způsobu života na venkově. Kniha si klade za cíl představit tuto tradiční podobu a strukturu stavební kultury na jižním Podhorácku, v kraji na jih a východ od Třebíče. Tato badateli opomíjená oblast unikala dlouho pozornosti i po stránce stavební. A to i přesto, že byla atraktivní už v době, kdy v kraji vládla hliněná obydlí, krytá slaměným doškem. Podhorácké dědiny neztratily své osobité kouzlo ani poté, co zmohutněly díky bohatství zemědělské produkce a píli místních lidí. Až druhá polovina 20. století znamenala velkou změnu v bydlení a ve vzhledu domu. Kolektivizace a modernizace venkova v poválečné době znamenala převratné změny. Přestože ještě neuplynulo příliš mnoho času od doby, kdy byly zemědělské usedlosti s hospodářským zázemím plně funkční, pro mnohé jsou dnes něčím neznámým. Tato publikace chce tuto nedávno zaniklou historii připomenout nejen příchozím zdaleka, ale i místním obyvatelům. Může tak alespoň trochu pomoci porozumět duši starého domu, v němž mnozí bydlí.
Autoři předkládané publikace si kladou za cíl představit výsledky několikaleté badatelské činnosti v oblasti lidové architektury na Moravském Horácku. Dílo má zaplnit mezeru v popisu kulturních jevů západní Moravy. Soustřeďuje pozornost k tématice regionální hmotné kultury, reprezentované lidovou architekturou 19. a 20. století. Předmětem zájmu obou autorů jsou venkovské stavby na okresech Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázou, zčásti rovněž na okrese Jindřichův Hradec, Znojmo, Brno-venkov a Blansko.
Předkládáme čtenářům další svazek cenného souboru plánů lidových staveb na Moravě, tentokrát z bývalého okresu Třebíč. Tento svazek patří k nejobsáhlejším a zahrnuje funkčně bohaté objekty, jako jsou tkalcovna, cechovní tkalcovská chalupa, kovárna a rybníkářství, spolu s různými typy rolnických usedlostí. Zajímavostí je rovnoměrné zastoupení příkladů z jednotlivých částí okresu Třebíč. Zaráží množství archaických forem, které zde přežívaly. Po druhé světové válce bylo možné nalézt mnoho archaických prvků a konstrukcí, což vyvolává otázku, kolik by bylo možné objevit v době počátků národopisného bádání. Ačkoliv byly stavby zkoumány, nedostalo se jim takové pozornosti, jakou by si zasloužily, a mnohé nebyly zaznamenány. V tomto svazku jsou využity poznámky z doby zaměřování, které obohacují naše znalosti o stavbách a jejich obyvatelích. Pokud byly zachyceny nářeční podoby názvů místností či jiné termíny, jsou uvedeny v textu. Časové údaje o stáří pocházejí od vlastníků nebo studentů, kteří v terénu zkoumali, a vztahují se k období 1946-1948.
Antonín Kurial se svými studenty zaměřil pozornost na nejvýše položenou část Žďárských vrchů a vesnice v jihovýchodním cípu okresu, které navazují na obce za hranicí okresu Brno-venkov. Tyto lokality jsou zahrnuty ve třetí části Katalogu lidové architektury. Bystřicko je méně zastoupeno, přičemž byly vybrány pouze stavby z horské části, nikoli z méně zalesněné krajiny jižně od Žďáru a Nového Města. Bohužel, lidová architektura v okolí Velkého Meziříčí a Velké Bíteše zůstala opomenuta. Každé číslo plánové dokumentace označené ZS (Žďár nad Sázavou) obsahuje popis a hodnocení současného stavu stavby a výkresy, které jsou klíčové pro dílo. Zjišťování osudu nemovitostí bylo náročné, zejména kvůli četným přestavbám a asanacím. Pamětníci, kteří by mohli poskytnout informace o stavbách odstraněných v padesátých či šedesátých letech, byli obtížně dostupní, což ukazuje na krátkost lidské paměti. Svazek obsahuje dvě odborné studie: první se věnuje životu Antonína Kuriala a jeho dílu o lidové architektuře, druhá charakterizuje krajinu okresu Žďár nad Sázavou a tradiční stavitelství této oblasti. Tento svazek přibližuje čtenáře k cíli profesora Kuriala – vydání Katalogu moravské lidové architektury a zpřístupnění tohoto významného materiálu veřejnosti.